viky13

Podle plagátu jsem něco čekala...po prvním díle jsem si uvědomila, že je to úplně jiné, než jsem čekala...a během třetího dílu jsem zjistila (když se mi už podruhé, a ne naposledy, hnaly slzy do očí), že tento seriál je naprosto krásný a strašně smutný. Dokonalá hudba všechno jen dokresluje. Hlavní cenu si totiž odnáší hrdinové svých vlastních příběhů. SPOILER: Ani tak mě nezajímá, kdo na konci zaklepal, jako spíš, kdo sedí v tom vězení (čti který z těch tří magorů)

Udělala jsem dobře, když jsem si tenhle kousek pustila po jiné romanťárně (when hope calls), která proti tomuto může blednout závistí. Virgin River je moc příjemný, miluji totiž filmy Nicholase Sparkse a tenhle seriál se jim moc podobá. P.S. Tim Matheson zde v podstatě opakuje roli Dr. Bricka Breelanda z Hart of Dixie, a už teď jeho novou postavu zbožňuju.

Patrně půjdu proti proudu, když napíšu, že nic lepšího jsem nemohla dostat. Jsem nadšená, postavy i svět jsem si zamilovala a určitě se k filmu ještě vrátím. Nejvíce mě mrzí, že jsem jej neviděla v kině na velké obrazovce, ale doma u PC. Ps: Již několikrát se mi stalo, že mě film přivedl ke skvělé knize či knižní sérii, jež byla dílu předobrazem (např. Darren Shan či Percy Jackson) a tady to nebylo jinak. Philip Reeve je skvělý spisovatel, škoda, že se Mladá Fronta neobtěžovala přeložit více než tři díly (v únoru vyjde 9 kniha série). EDIT: Tak mladá fronta je sice v insolvenci, ale přesto se dočkáme dalších několika dílů, jupí.

Pokud jde o lékařské seriály, tak mohu s klidem říci, že už mám něco nakoukáno, protože lékařině dám vždy šanci. A právě Code Black je mého srdce výtěz. Je nekonvenční, originální a hlavně vám zvýší tep na téměř nepřijatelnou hranici. Od první klapky, od první vysvětlivky, cože to ten code black vlastně je, až do konce, je to doslova průtrž emocí a adrenalinu. S ničím se moc nepáře, postavy se omezují jen na temperamentní pokřiky nad umírajícím pacientem a při zdejším hodnocení to prostě musím vychválit až do nebes.

Tak tohle mi prostě sedlo. Mezi všemi těmi sáhodlouhými, drahými veledíly, mi tenhle nezávislý, komplexní film doslova učaroval. A stačila k tomu jen nefalšovaná festivalová atmoška, hudba a dva sympatičtí herci, kteří skutečně umí hrát. Protože když to umí, tak i ve dvou mohou odehrát velké emotivní divadlo. Sežrala jsem jim to i s navijákem.

Mám jedinou otázku. PROČ?

Žádný seriál ve mě nezanechal takovou stopu a emoce, které ani neumím popsat. Je zvláštní, perfetkní. V některých momentech se přímo dotkl mé duše, ani jsem nedýchala.

Setkáváme se s pěti mladými německými lidmy na začátku války. Každý z nich se vydá jinou cestou a my tak můžeme sledovat příběhy pěti různých charakterů. Dvou německých vojáků, z nichž jeden jde do války s přehnaným entuziasmem, kdežto ten druhý už ví, co ho čeká. Jedné německé zdravotní sestry, jednoho žida a jednu civilistku stále žijící v Berlíně. Na začátku bylo pět přátel, kteří si dali slib, že se o Vánocích opět sejdou. A nakonec se i sejdou, jen o 4 roky později a budou jenom tři. Friedhelm Winter : "Ze začátku jsme bojovali za zvou zemi, za svoji vlast, později za své přátelé. Za co ale bojovat, když už jsou všichni naši přátelé mrtví?"

Navzdory zdejším komentářům, mě tento film jako dítě hodně bavil, vždycky jsem ho strašně prožívala a přišel mi strašně smutný. Právě proto, nehledíc na samotnou kvalitu příběhu, dávám 5 hvězdiček. Ať vážení kritici prominou.

Opravdu o hodně lepší než komedie posledních tří let (10 pravidel, vybíjená, hodinový manžel, andílek na nervy, modelky sro...a mohla bych pokračovat). Neuvěřitelně mě to bavilo, od začátku až do úplnýho konce.