Damnsinead

Inspiraci Blade Runnerem tohle anime nezapře, ale žádná vykrádačka se nekonala. Ghost in the Shell jde vlastní cestou. Snadno vtáhne do děje a nepustí až do konce. Zvláštní jsou akční scény. Je jich poměrně málo a působí dost klidně vedle těch "uřvaných", na jaké jsme většinou zvyklí. Příjemná změna. A animace byla velice hezká. Jediné, co můžu vytknout, je hudba. Výborná, ale v některých momentech víc odváděla pozornost, než aby dokreslovala děj. Naštěstí takových momentů nebylo moc.

Odlehčený fantasy film křížený s bláznivou komedií. Ani mi nevadilo, že trvá přes dvě hodiny, bavila jsem se u toho dobře. Hlavní hrdina spolu s ukecanou zlodějkou putuje krajem a mydlí démony jak zjednaný. Některé porazí po velkolepém souboji, jiným stačí na hlavu shodit šutr :) Triky nebyly z nejdokonalejších a u komediální scény s gumovým ještěrem jsem si chtě nechtě vzpomněla na pohádku Labyrint z poloviny 80. let. Ale jinak je Dororo povedený film a já těch dvou hodin nelituju.

Výborný horor. Tady diváka děsí to neviděné, zlo se nikdy neukáže v celé své kráse. Žena v dálce u jezera, muž za oknem napůl skrytý ve tmě.. Celou dobu mě pořádně mrazilo v zádech. A musím pochválit herecké výkony a skvělou hudbu.

Jako kdybych sledovala svět očima někoho, kdo si vzal opravdu hodně drog. V první polovině sledujeme dva překrývající se záběry tváří, v druhé Johna a Yoko v těsném objetí. Do toho se ozývá neposlouchatelné skřehotání a pazvuky, z kterých se občas vyloupne náznak hudby. Těch 20 minut života chci zpátky.

První díl nasadil laťku dost vysoko, ale tohle bylo trochu zklamání. Oceňuju krásné scény z plesu a opery, a zajímavou práci s kamerou. Ale večné monology jsou otravné a dost kazily dojem z filmu. Natašino trápení mě tady zanechalo chladnou . Na druhou stranu, délka druhého dílu je snesitelná. Slabé čtyři hvězdy.

Depresivní film, ale jen po vizuální stránce. Žádná technika, ani sci-fi hračky, jenom velké bílé nic. Jenže zbytek není žádná sláva. Dialogy jsou plné technoblábolů, i když právě tady jich ani nebylo zapotřebí. Dějová linka je největší zklamání - slabý čajíček, žádné napětí. Buď jsem se nudila, anebo mě iritoval SEN - jedna z nejotravnějších filmových postav, jaké jsem kdy viděla. A nakonec otevřený závěr. V případě THX to nebyla zrovna nejšťastnější volba.

Velice nápaditý a napínavý film. Tvůrci se vyřádili - Scott používá špendlíky jako zbraně, ukrývá se v krabičce od sirek a vylézt na dřevěnou bednu znamená velký problém. Triky jsou výborné, zvlášť útok kočky a souboj s pavoukem - obstojí i po více než padesáti letech. Ale hezké je, že se nespoléhali jen na triky a film má taky děj (který kupodivu neskončí happyendem). Ale to filozofování na konci si mohli odpustit.

Moc civilní to není, spíš místy trochu trapná komedie o tom, jak je na psychiatrii veselo, a že tam můžete najít kamarády nebo sami sebe. Všechno v pěkném americkém balení. Slabé dvě hvězdičky.

Pastva pro oči a uši. Jenže příšerně nudná. Blade Runner měl sice několik zajímavých nápadů, ale všechny v průběhu filmu vyzněly do prázdna. Děj na skoro dvě hodiny nevystačí. Dozvíme se, že má Harrison Ford zabít nějaké replikanty. A on teda jde, pár jich bez velkých fanfár zabije a od toho blonďatého se nechá zmlátit. Pak sebere ženskou a odcházejí neznámo kam. Konec. Trocha filozofování to nezachrání.

Původně jsem nemyslela, že se moje hodnocení vyšplhá tak vysoko. Intolerance je jistě na svou dobu ohromný film - velkolepé kulisy, práce s kamerou, prolínání různých příběhů. Ale nedivím se, že si s tímhle Griffith pod sebou podřezal větev - film je opravdu dlouhý a prolínání různých epoch bylo občas dost zmatené. Začátek filmu je zabijácký, strašně nudný. Což je škoda, protože druhá polovina byla skvělá a velice poutavá.