Kylee

No jo, někdo "to" má ve zdi, jiný pod podlahou... ale vcelku solidní film...

Walt je tedy vážně úžasnej pavouk.... jeho neotřelé, (zaplaťbůh) poliicky nekorektní hlášky mě běz přehánění dostaly... skvělý film...

Was it Wookiee or a bear ? :D

Pokud bych hodnotila pouze zpracování tématu, tak by to pro mě byl jen takový šedý průměr... Ale ten příběh je sám o sobě tak silný, že se o průměr nejedná ani náhodou... Velmi emotivní, smutné a ponuré... Přenos násilí skrze generacemi, jakkoli moc se hlavní hrdinka snaží nebýt jako její matka.... a vskutku tragické, jak i po tom, čeho se jí od rodičů dostalo, nakonec truchlí nad jejich ztrátou...

Na první pohled by se to celé mohlo zdát jako povrchní, bez zápletky v pravém slova smyslu… A na první pohled se to tak nejspíš i jeví – vzhledem k tomu, jak podhodnocený (nejen tady) ten film je… Jenže pak se zjeví dech beroucí Noomi Rapace – její výkon jsem jí věřila od první do poslední minuty – a to se mi hned tak nestává… Postupný propad její postavy, dno posouvající se hlouběji a hlouběji – fascinuje mě, jak výstižně je tato “cesta“ zachycena, navíc za použití tak zřetelného minimalismu… Co se mi však dostalo pod kůži ještě víc, byla ona atmosféra filmu… a ona prázdnota uvnitř filmu namísto intenzivních emocí, které pak právě skrze onen chlad přestupují o to intenzivněji na diváka… těch tabu, která film překračuje, je tam tolik, že “něco takového“ je možného opravdu jen na severu… psychiatr by na to všechno nejspíš řekl, že něco tak ve své podstatě narušeného moc často člověk nevidí… SPOILER ALERT: osobně by mi nejvíc seděl konec filmu v čase 1:24:00, ne snad, že bych jí něco takového přála, ale přijde mi, že v ten okamžik ta atmosféra dokonale vygradovala…

Viděla jsem švédský originál, takže mi nezbývá než konstatovat, že toto je opravdu, ale opravdu ubohá replika postrádající pověstnou severskou atmosféru... Jakkoli moc se Amíci snažili, nepovedlo se jim dosáhnout výš než jen ke kotníkům švédské verze... A Rooney Mara?! No, holka, prostě na Noomi Rapace nemáš, i kdyby ses rozkrájela - na Lisbeth si prostě jen můžeš hrát, ale toho jejího ducha z tebe prostě necítím...

Příjemná to zkušenost - že někdo ještě dokáže natočit příběh o lásce bez toho, aby to připomínalo přeslazený, rádoby srdcervoucí, klišé plný brak... Kinamand - lidský film bez okázalého melodramatična....

Road to Guantanamo...... ....aneb jak si z původně neangažovaných jedinců teroristy vyrobit.

Chladně dokonalé a dokonale chladné... řeknu vám, ta atmosféra mě dostala... až mě chvílemi napadalo, že by nebylo od věci, kdyby se k podobným filmům připojovalo jedno dvě balení Xanaxu... Moin...

Tilda rules!!! i když hlavně/jen v první půlce filmu.....