Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (448)

plagát

Božský (2008) 

Film odtažitý a neproniknutelný stejně jako jeho přihrbený hlavní protagonista. Sorrentino je bezesporu mimořádný režisér. Musí to být těžké břemeno, ovládnout ten svůj um a nestavět ho do centra pozornosti skoro v každém záběru. Nezřídka se to vybalancovat nepodaří a v těch momentech se režisér přetahuje o pozornost s Toni Servillem, zcela pohlceným svojí postavou a její samotou uprostřed davu lidí. Jemu by měl za normálních okolností patřit celý film. Proto také nejlíp funguje tehdy, když je jeho středobodem právě hlavní herecká hvězda. Na rozdíl od všech českých pokusů tematizujících vzestup a politický pád, které si vybavuji, není Božský kladnou ani zápornou postavou. Je podaný jako produkt (a logický důsledek) svojí doby a způsobu, jakým se dělá vrcholná politika. Toho, že každá moc má svoji obrácenou stranu, v tomhle případě hlavně mafii, která je výtahem na cestu vzhůru, stejně tak jako na počátku cesty do zapomnění. Vlastně je s podivem, jak může být takhle chladný film místy tolik strhující.

plagát

Zdrojový kód (2011) 

Scénář motá kvantovou fyziku, základy HTML programování a Hromnice, ale Jonesovi se kupodivu daří zaujmout a udržet pozornost od začátku do konce. Ke cti Source Code slouží, že záchrana světa přichází dřív než pochybnosti..

plagát

Rozorvané objatia (2009) 

Rozpolcená objetí.. Almodovar zde vybudoval místy až lynchovsky mystickou atmosféru. Paralela s Lynchem je i ve schopnosti pro kameru maximálně vytěžit sexepíl hlavní ženské hrdinky - tentokrát až obsesivně fotogenickou Penelope. Řemen ale pokaždé povážlivě povolí, když Objetí sklouznou do melodramatické telenovely, "odhalení" otcovství sličného Diega je pak vyložené WTF - copak přicházel v úvahu jako majitel genofondu vůbec někdo jiný? Slabší 4.

plagát

Obete vojny (1989) 

Michael J. Fox byl nepochybně skvělý herec, což dokazuje i tady, ale ruku na srdce, těžko si už v té době představit vhodnějšího adepta pro modrou knížku. Nejemotivnější film z Vietnamu, podpořený mistrovskou režií Briana De Palmy. Poselství filmu v dnešní době bohužel aktuálnější než kdy dřív.

plagát

Smrtící bumerang (1996) 

Billy Bob v roztomilé kreaci retardovaného Karla, hereckým rejstříkem rozkročený někde mezi Borisem Karloffem a pozdním Miroslavem Táborským. Dějově ale chudší a předvídatelné - vyústění je vlastně jediné možné od samého počátku. Sling Blade zůstává filmem, kterému bylo shůry dáno jenom v jedné (herecké) kategorii. Silné ***

plagát

Čarodejník (1997) 

Autorovi předlohy Johnu Grishamovi vybudoval celkem trefný pomníček Houellebecq v Platformě. Vyvolávače deště jsem nečetl, ale vsadil bych se, že z "té sračky" (stejně jako v případě Firmy) "nemravně čišel budoucí scénář". Jde o přesně ten typ amerického bestselleru, kdy od samého začátku nepřipadá v úvahu, že by hrdina, zde mladý právník v podání Matta Damona, na konci prohrál. I když se zloduši zastupující mocnou zdravotní pojišťovnu můžou přetrhnout. Nechci nijak snižovat starosvětskou poctivost, s jakou je to natočené, ale člověk si s odstupem času znovu uvědomí, že ze všech těch hrdinů Nového Hollywoodu (Spielberg, Scorsese a tahle parta) zestárnul Coppola nejdřív a nejvíc. 70%

plagát

Analyzuj znova (2002) 

Z poetiky mafiánských klasik vzývané v jedničce nezbylo zhola nic, chemie s Crystalem se vrátilo poskrovnu. Zato přibylo "dirty-grandpa" humoru z přesně toho typu filmů, ze kterého se de Nirovi pořádně nepodařilo vybřednout dodneška. Když už ve scénáři Vittimu koule nechali, aby se měl za co chytat, byla chyba je brát tomu zbytku.

plagát

Analyzuj (1999) 

Z komedií, ve kterých de Niro vybírá herecké dividendy za svoji mafiánskou minulost, je pro mě Analyze this absolutní vrchol. Rodiny bossů spojuje mírná parodická nadsázka, funguje chemie s Crystalem i neskrývaná pocta podstatně významnějším zářezům do historie kinematografie. Dodnes milé.

plagát

V tom dome straší (2006) 

V tom domě se hláškuje! Být znova v časech svěžího prepubertálního věku, jsem jasná cílovka.

plagát

eXistenZ (1999) 

Takhle to vypadá, když si Mistr se slabostí pro netradiční tělesné otvory vybere slabší chvilku.. Hodinka v labyrintu tak trochu samoúčelných úchyláren, ze kterého vede cesta ven zpřes závěrečnou polopatickou rozpravu mezi hráči, která jako kdyby vypadla ze semináře cimrmanologů. Podle silného morálního apelu soudím, že se z Cronenberga těžko někdy stane gambler, rozumím tomu a vlastně i souhlasím. Jen bych si do eXistenZ opravdu nerad vrazil bioport podruhé.