HiddenDragon

Zapletkami "narvana" epizoda. Zakladem je pribeh Bruce-Partingtonovych dokumentu, ktery byl i v serii s Brettem, ale k tomu vstupuje na scenu Sherlockova nemesis a to pekne stylove. Rada podivnych pripadu z minulosti i soucasnosti, na jejichz vyreseni ma Sherlock jen par hodin, jinak zemre bombovym teroristickym utokem nekdo dalsi. Je to zavod s casem a zaroven zabava pro tajemneho muze v pozadi, o kterem se vsichni boji mluvit. Kdo je Moriarty a co ma s Sherlockem v planu? // Za sebe musim rict, ze me strasne bavi casting hlavnich postav. Kdyz jsem poprve videl ulisneho a kupodivu mladeho Moriartyho, mel jsem pocit, ze se objevil anglicky Joker :) Ten styl zabijeni, psychopaticka mluva, planouci oci a velmi chytra mysl, ktera i tu Sherlockovu vpohode vyzve "na ferovku"... Omladit Moriartyho vuci klasicke predloze byl skvely napad a clovek citi, ze od nej muze cekat jeste velke kousky...i kdyz neblaheho charakteru...

Tentokrat se vse toci kolem Ciny, coz bylo popularni tema i v klasicke verzi s Brettem - holt kolonialni Anglie. Sherlock je povolan k podivnym vrazdam v zamcenych a zdanlive bezpecnych bytech. Cili vrah bude nejaky akrobat. Jedinou zmenou je absence Lestradea, misto ktereho je tu jakysi zastupce. Vtipnych hlasek je tu sice o neco mene nez v jednicce, ale i tak je to svizny a zajimavy dil drzici svuj standard. A take tu Watson ziskava prvni znamost. Navic mam rad ty perfektni pointy a i zde je natuknuta linka k uhlavnimu Sherlockovu nepriteli...

Plati temer to same, co pro prvni dva dily. Nemci dokazali udelat slusny remake formou intimniho dramatu, ktery ale bohuzel nevynika jako dobrodruzny film. Trochu jsem cekal, źe do teto trilogie nasoli spoustu eur, digitalnich i jinych efektu, ze to bude velkolepe. Bohuzel neni. I zde se kamera soustredi hlavne na male sceny, at uz v Roswellu, tabore Komancu, veznici, jeskyni nebo na Shatterhandove farme. Chybi tu ten pocit prostoru. Velke prerie, projizdeni na konich aj. Herci jsou neustale "uzavreni" na prostoru maximalne jednoho hektaru. Toto "stisneni" bylo asi nejmensi ve dvojce, ale vpodstate je spolecne pro vsechny casti. Je to vazne skoda, protoze filmy o indianech si volnost vyzaduji. Na druhou stranu to dava vyniknout dialogum, hlavne mezi Vinnetouem a Shatterhandem. Takze i kdyz utocicich Apacu napocitate sotva tricet a zhruba tak stejne pistolniku belochu a bitka tedy neni nijak pametihodna, prece jen vas budou nektere momenty velmi dojimat. Kdyz clovek akceptuje, ze nekouka na americky velkorozpoctovy western, ale na pribeh dvou pratel odlisnych ras, funguje to. Mozna by to mohlo byt i delsi, nez jenom tri dily. Navic je zde opet maly odkaz na originalni serii formou role "puvodniho" Santera M. Adorfa. Akorat bych rad, kdyby mi nekdo vysvetlil dulezitost ropy v dobe parnich lokomotiv :) I stara serie mela napr. "Petrolejoveho prince", ale nenapada me, do ceho jineho nez do lampicek by se ta ropa tehdy mohla davat :-D

"Jsem v soku! Mam deku!" :-D Naprosto perfektni seznamovaci dil inovovane detektivni rady s Sherlockem Holmesem. Az ted jsem to videl v ceske verzi a je to o neco lepsi nez original. Sice puvodni hlasy maji neco do sebe, ale vyber dabingu se povedl a hlavne to umoznuje divakovi se soustredit na vsechno deni. Serial je to totiz hodne rychly a ukecany, takze ten cesky zvuk ma neco do sebe. Navic je super, ze Ceska televize prelozila i filmovou grafiku. Dulezitou roli zde hraji napr. SMSky formou pop-up textu primo na obrazovce. Je to asi jediny serial, kde to takhle sikovne zakomponovali, respektive to tvurci udelali jako prvni. Sikovny napad. Vyber hercu Cumberbatche a Freemana je proste bez debat perfektni a jejich netradicni pratelstvi uveritelne a pretransformovani klasickych pribehu, ktere zname napr. ve zpracovani s Jeremy Brettem, do moderni podoby v soucasnem Londyne byl skvely napad. Az tak dobry, ze to museli (a dost nepovedene) zkopirovat i Americane (v originale "Elementary") aneb dalsi dukaz, ze "klasickou" detektivku (tedy zalozenou na logice) umi jen v UK. Co se tyce prvniho dilu, ma skveleho padoucha, trefne hlasky, fantasticke dedukce a je natuknuto tajemne pozadi s Sherlockovym uhlavnim nepritelem. Nekompromisne dokonaly "update" A. C. Doylea.

Mne se to kupodivu libilo. Vymitaci filmy mam rad, protoze jich je o neco mene nez ducharin :) Tohle je toceno tim radoby amaterskym (mysleno realistickym) stylem ala "Zahada Blair Witch", od ktere to vsichni kopiruji, ale tady se to docela hodilo. Bavilo me na tom "realne" smysleni hlavniho protagonisty, ktery je sice krestanem, ale neni to katolik. Je to takovy ten showman reverend (tedy ta role), jak to maji americti protestanti, a docela bez skrupuli se pak na videu zpovida, ze vlastne ani moc v Boha uz neveri. Presto poskytuje (jako jeho otec kdysi) sluzbu pro ty, co potrebuji vymitani, holt takova psychologicka homeopatie defacto :) Cely ten nahled na to a vpodstate zesmesnovani v prvni polovine filmu pak pusobi jako kontrast, kdyz se to jedno vymitani opravdu "zvrtne". Navic se to odehrava na Jihu a trochu mi to prostredim pripominalo herni "voodoo" serii s Gabriel Knightem, kde jsou taky podivne kulty. Dulezite je, ze je to takova kratka jednohubka, takze pro me zajimave prekvapeni. Moc jsem si od toho nesliboval.

Je to sice desna "magorina", ale kdyz clovek vydrzi do konce, je to super. Celou dobu jsem na to koukal lehce zaujate jako clovek trochu od fochu, protoze jsem se s podobnymi pacienty setkal a mluvil s nimi, ale i tak me zaverecne vyzneni potesilo. Nevim proc se mi tento titul porad plete s "Ostrovem" (2005) Michaela Baye, a tak jsem cekal zase sci-fi :) A ono to nakonec proslo uplne jinymi zanry. Od detektivky pres valecne drama az po filosoficky ladeny konec ala "Prelet nad kukaccim hnizdem" (1975). Kdyz nad tim premyslim, je to jeden z filmu, ktery musi clovek videt aspon 2x a napodruhe si bude vsimat uplne jinych veci - neco jako Shyamalanuv "Sesty smysl" (1999) - protoze je to snimek s velmi vyraznou pointou. A musim rict, ze DiCaprio proste hraje vytecne, ale je to jeden z tech smulovatych filmu, za ktery ma nakonec jen nominaci na oscara. Pritom nemuzu rict, ze by hral hur nez v ocenenem "Revenantovi" (2015)...spis naopak. Jen holt asi nebylo stesti. Role vysetrovatele FBI Teddyho Danielse, ktery prijizdi do izolovane psychiatricke lecebny hledat zmizelou pacientku, mu sedla. Je to divacky dost narocny film, protoze je 3/4 casu pomerne zmateny, a stale jsem cekal, co z toho vyleze. Nastesti nas reziser nenecha tapat az do zaver. titulku a v posledni dvacetiminutovce vsechno dokonale osvetli. Vetsinu stopaze ale velmi dovedne balancuje s fakty a iluzemi, takze divak opravdu dlouho netusi, kdo ma vlastne pravdu a co presne se deje. Dokonce jsem ke konci cekal nejaky akcni zaver typu "zachranime vsechny pacienty a vyhodime ostrov do povetri" :) To se sice nestane, ale i tak je konec jakousi melancholickou odmenou za to narocne sledovani. Je to smutne i k zamysleni zaroven. Podobne jako zmineny Formanuv opus.

Tohle bylo o neco lepsi nez prvni dil. Takove to trochu otravne poznavani se uz mame za sebou a Vinnetou i Shatterhand uz jsou tu jedna ruka (i kdyz jeste ne ta krvava :) Sice Shatterhand jeste nejakou dobu "tape", kde je jeho misto, ale brzy se to v deji vsechno vyvrbi. Hodne si pohrali s dialogy a mne se to libilo. Vpodstate pokazde, kdyz je scena s Vinnetouem, je to pomerne sikovne napsane. Co je proti stare serii ale stale pozadu, je akce. Zhruba do poloviny vsechno klapalo - nuance vztahu obou protagonistu (plus Nso-ci) se pekne rozvijely - ale jakmile dej dosel k Jezeru, zaclo to skripat. Tahle serie bohuzel nema scenaristy, kteri by umeli dobre napsat padouchy a vubec celou tu dobrodruznou omacku. Zvladaji kamaradsko milenecke dialogy, ale jakmile maji dodat zaporaka, vymysli komedialni kreaturu. Ani v jednicce to nebylo lepsi a zde je jakysi prdly Mexican, ktery v Nso-ci vidi reinkarnaci sve mrtve mile. Na jednu stranu se mi hodne libilo, jak zakomponovali ziskani svych slavnych koni a zbrani - Shatterhandovy henryovky (i kdyz z ni porad nevim proc ani jednou nevystreli) a ocvockovane Vinnetuovy pusky (doted!! mi vlastne nedoslo, kde ji "netechnologicky" Apac v puvodni serii vzal :-D ) Dokonce vyuzili i zname lokace! Kdyz jsem videl jugoslavskou skalu, kde v puvodnim prvnim dilu "Vinnetua" zemrela Nso-Ci a Vinnetuuv otec, coz nasledovala pametihodna replika "zustali jsme sami, bratre"....srdce mi zaplesalo. Ale stale tomuto novemu zpracovani chybi vetsi "velkolepost". Banda pistolniku ma snad deset lidi a z toho dva zastreli sam vudce.... Nepusobi to proste drsnacky, jako na Divokem zapade. Zaporaci tu jsou jak utecenci z lecebny pro dusevne chore hrajici v malem divadle RTL :(

Sturges umi, ale "Sedm statecnych" (1960) to holt neni :) Ustredni linku tvori trochu zvlastni pratelstvi marshala (policejni hodnost) Wyatta Earpa (Lancaster) a problemoveho hazardniho hrace a pistolnika Doca Hollidaye (Douglas). Na tom vlastne stoji cely film, protoze samotna prestrelka dle histor. udaju zabrala 30 vterin a zemreli pri ni jen tri kovbojove z peti. Tohle je ale hollywoodska fikce, takze tu nakonec umre lidi o neco vic a souboj je samozrejme delsi :) Ale asi to tolik nevadi. Ono kdyz se clovek zacte do wikipedie, hl. te anglicke (zde je ceska zkracena verze https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99est%C5%99elka_u_O._K._Corralu), zjisti tam, jak moc se vsechno ohledne Divokeho zapadu prikraslovalo a ze ono to s tou "slavou" Wyatta Earpa asi v realu tak horke nebylo :) Kazdopadne pro potreby filmu to Lancaster hraje solidne. Takovy trochu dobromyslny chladny skaut, ktery umi v potrebne chvili tasit zbran. Douglas je o neco "lidstejsi" - jako byvaly zubar a nyni opily kaslajici karbanik Holliday (pry pozdeji zemrel na TBC) je nevyzpytatelna postava, ktera pritahuje problemy jak mucholapka :) Vice ci mene se pak tito dva potkavaji a jeden druhemu zachranuji zivot az ke slavne (a jak uz bylo receno strasne "vyhajpovane") prestrelce. Na dnesni dobu uz je to misty hodne studiove a vlastne i malo dramaticke - napr. pri soubojich vubec nikdo nevykrikne, coz je ale mozna zpusobeno zprznenym ceskym dabingem. Take tvruci pocitaji s tim, ze clovek vi, kdo byli Earpove nebo kdy se to vlastne odehrava (mimochodem 1881). Osobne jsem trochu tapal, jak je to s tou jurisdikci - nekdo je serif, nekdo marshal, Wyatt pak dokonce U.S. Marshal... Aspon ze ta jmena zucastnenych jsou spravne a to, ze zde postrili vice kovboju nez ve skutecnosti, to tak proste byva ;) Pro me tak 3,5*. Hlavne proto, ze jsem mel pocit takoveho "zadrzovaneho" potencialu. Ze by se do toho herci mohli vic vlozit, byt drsnejsi, emotivnejsi a ja nevim co. Ale holt takhle se to tehdy tocilo, tak to musime zkousnout.

Remake jakehosi velmi sledovaneho amer. serialu z 60. let (ktery byl jako serial pak remakovan jeste v r. 2000) o nespravedlive obvinenem chicagskem chirurgovi Richardu Kimblovi, ktery je odsouzen k smrti za vrazdu sve zeny. Dost dobre si nedokazu predstavit, byt je to dobry pribeh, jak to mohli natahnout do 120ti!! epizod. Sodoma gomora. Kazdopadne tohle filmove zpracovani s H. Fordem je uz dnes klasika a musim rict velmi povedena. Jediny slaby moment je hned zezacatku a nejsem si jist, jestli to neni jen v CZ dabingu, snad to tedy nekdy porovnam s originalem. Po nehode vlaku se mluvi o tom, ze jsou 3 mrtvi. Coz bych chapal jako 1 ridic a 2 vezni (ze ctyr). Dokonce sam dozorce se chvasta, ze kolegu-policistu zachranil. V tomhle ohledu je divne, ze za nekolik hodin po rozedneni se najednou vsichni raduji, ze nasli prezivsiho. No bodejt, kdyz jim o nem davno pred tim rikal ten dozorce... A krom toho jaksi nikdo nezminil, ze pokud jsou tri mrtvi, co je se 4. cernosskym veznem? Ptaji se jen na Kimbla. To je jediny opravdu neprijemny fail, co jsem nedokazal rozchodit, a nedokazu rict, zda je to chyba strihu nebo ceskeho prekladu. Zbytek pribehu ma uz ovsem velmi dobre razene sceny, ktere do jiste miry kombinuji Kimblovo stesti na uteku pred serifem T. L. Jonesem a zaroven jeho chytre a vynalezave napady at uz co se tyce schovavani se nebo nasledneho patrani po skutecnem vrahovi sve zeny. Hudba i akce je povedena a napeti se sikovne stupnuje az k zaverecnemu rozuzleni. Kdyz se k tomu pridaji skvele herecke vykony hlavnich dvou protagonistu, je z toho vytecny krimi film.

FZ jsou v mnoha ohledech jina nez Harry Potter, i kdyz ho jako dejovy predchudce rozviji a doplnuji a zavadi znacku "Wizarding World". Hlavni hrdinove uz nejsou deti, ale zkuseni kouzelnici. Do Ameriky prijizdi r. 1926 Mlok Scamander (29) a jiz od vylodeni ho provazi jedna smula za druhou, protoze ma kufr plny exotickych a velmi nezbednych potvurek :) Jako vymyslene to neni nejhur - studoval v Bradavicich, zna Brumbala, pouziva "levou zadni" nektera stara znama kouzla (a take plno novych), ale zaroven je to hodne zamerene na dosud nevidena kouzelna zvirata, temer az s ekologickym podtextem. Opet je tu take romance, i kdyz trochu podivna. Sam Mlok (Redmayne) je trochu posuk, ale Tina (Waterstonova) je v deji tak nemozna, ze ji mam v tomhle dilu chut pokazde prastit sandalem :) Vpodstate je horsi nez samotna rozutikana zvirata. K tomu se cela atmosfera Zvirat nese v podobnem duchu jako tehdy pre-nacisticky svet. Na jedne strane hezke kostymy, retro vyprava, ale take jakesi tizive pozadi. Kvuli nebezpecnemu "teroristovi" Grindelwaldovi, ktery chce pro kouzelniky maximalni prava, ma spolecnost amer. carodeju az uzkostlive stihomamske zakony a chovani, aby se pred ocima necaru (=mudlu) neprozradili. Film tak osciluje mezi roztomilymi zviratky a policejnim statem s tresty smrti. Pro detskeho divaka to muze byt mozna trochu zmatek. Bohudik za Jacoba (Fogler), ktery je jako mudla skvelou komickou postavou.