Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (336)

plagát

Amazing Spider-Man (2012) 

Nemám rád pavouky, a ač jsem velký komiksový fanda tak Spider-Man nikdy nepatřil k mým oblíbencům. Proto, když se začalo mluvit, že se plánuje restart série nechalo mě to chladným. Zvlášť, když prvotní úvahy producentů byly hodně divoké. Hrdina musí být mladý středoškolák a celé to musí být cíleno na mladou generaci. Prostě to ve mě zanechalo dojem, že připravují maškarní verzi Muzikálu ze střední. Nestalo se tak a to jsem rád. První trailer mě příjemně naladil, protože ukázal, že budeme sledovat akrobacii pavoučího letu z pohledu prvního hrdiny. V nadpisu jednoho článku jsem četl, že film je dobrý, ale neoslní. Jestli toho dotyčného pisálka neoslnil, tak mě určitě minimálně příjemně uspokojil. Z kina jsem si odnášel kladné pocity z dobrého řemeslného zpracování a že se látku o dobrodružství pavoučího hocha podařila znovu obstojně z filmovat. Film má správný rytmus. Střídá dynamické akční scény s pasážemi, kde se snaží s postavami hrát a dopřát jim trochu vývoje. Když mluvíme o postavách tak obsazení je velmi povedené. Říká se, že každý hrdina je dobrý tak jako jeho protivník. Spider-Man jako Andrew Garfield má v Lizardovi v podání Rhys Ifanse opravdu odhodlaného a nebezpečného soupeře. Andrew Garfield jako Peter Parker alias Spider-Man svou roli středoškoláka / fotografa amatéra, který v noci potírá zločin zvládl přesvědčivě. Stejně tak Rhys Ifans hrající Dr. Curta Connorse, který se postupem času změní v přerostlého dinosaura s neobviklím darem regenerace. Přehlédnout se nedá ani Emma Stone v roli Gwen Stacy, která osudově poplete hlavu a srdce hlavnímu hrdinovi. Z povzdálí to bedlivě hlídá Denis Leary jako nekompromisní kapitán NYPD a starostlivý otec. Děj dokáže dobře pobavit, ale zvlášť druhá půlka je hlavně o akci, která Vás vtáhne na konec pavoučího vlákna mezi vrcholky mrakodrapů. Vše je podkresleno skvělou muzikou. Scéna s jeřáby je vrcholným okamžikem celého filmu. Prostě skvělá komiksová jízda.

plagát

Iron Sky (2012) 

Co jiného se k létu hodí víc, než lehký film z odlehlé země tisíce jezer, Finska. Tohle dílko se rodilo opravdu dlouho, přes 6 let a na svět stříbrného plátna se dostalo díky podpoře fanoušků z celého světa, což je velký unikát. Legenda praví, že námět vznikl tak, že se dalo pár chytrých finských hlav dohromady v jedné sauně při konzumaci vodky (asi nebyla 6x destilovaná)... a vzhledem k filmu to bude asi pravda. Ztřeštěný nápad, kdy na konci druhé světové války uteče parta SSmanů v letajícím taliří na odvrácenou temnou stranu Měsíce a tam plánuje pomstu za prohru v největší válce s Wágnerovsky epickým návratem. Dobrý nápad pro bláznivou komedii, co se nebere vážně a to je moc dobře. Je cítit, že filmaři nepatřili mezi největší špičky v oboru. První půlka občas trochu vázne, ale to se jim musí za snahu odpustit. Váhavé tempo obohatí několik dobrých fórků. Co se opravdu povedlo je závěrečná půlhodina. Slovy klasika: ,,Poslední vesmírná bitva vzplála a Valhalla čeká na své hrdiny.'' Samotný závěr je trochu klišé, ale dokáže i trochu zamrazit. Pro mě velmi zajímavý počin, na který musí mít, člověk tu správnou náladu.

plagát

Hry o život (2012) 

Tak tohle nešlo už ignorovat. Tenhle film dokázal vévodit tři týdny americkému žebříčku návštěvnosti kin a dokázal odrážet konkurenty. Film vznikl podle prvního dílu známe trilogie. Podle ohlasu se tvůrci drželi knižní předlohy velmi věrně a tomu i odpovídá stopáž 140minut. Pře svou délku nenudí, ale trochu mě zarazilo na českých recenzentech, že mluvili o filmu jako o druhém Twilightu. Proč tak nazvat každý film, kde hrají mladí herci a je točen pro mladší publikum (v USA hlavní věková skupina, která chodí do kina)? Nevšiml jsem si jediného upíra (ani vlkodlaka), takže bych to nazval jako velké zjednodušení a určitou krátkozrakost. Velkou devízou je určitě s tvárnění obyvatel Kapitolu jak po stránce kostýmní tak maskérské, kde šli výtvarníci až za hranici avantgardnosti. Milým překvapením je výkon Jennifer Lawrence v roli hlavní hrdinky Katniss Everdeen, která hraje velmi dobře. Děj se odehrává v dystopické Severní Americe, kde 12 poražených krajů musí každý rok odevzdat dívku a chlapce pro krvavou reality show "Hladové hry". Kde vítězem se stává ten kdo přežije jako poslední. Velmi to připomíná "Battle Royale", ale určitě prostředí autoritářského státu je lépe zpodobněno. Boj omladiny na život a na smrt je doplněn zákulisními a mediálními hrátkami. No a jak jinak udržet porobený dav v klidu než jim dát zábavu a trochu naděje. Pro mě asi nejlepší scény byly se sršním hnízdem a ta kde si hlavní roli zahrála bobule rulíku zlomocného jako prostředku vynucené sebevraždy. Vzhledem ke komerčnímu úspěchu se určitě dočkáme pokračování a to je dobře, protože pro mě byl film vcelku milým překvapení.

plagát

Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka (2012) 

Sportu zdar a fotbalu zvlášť... teda vlastně filmu. Když jsem se dozvěděl, že na TV Nova vznikl seriál o vesnické kopané, tak mě to nechalo chladným a myslel jsem si, že to asi bude pěkná hrůza. Ale doneslo se mi, že opak je pravdou a tohle dílko je asi to nejpovedenější co v jejich kuchyni vzniklo. Když se mi podařilo shlédnout seriál, byl jsem nadšen a s netrpělivostí jsem začal vyhlížet film. První recenze z předpremiér byly víc jak pozitivní. Tak jsem vzal kino útokem hned v premiérový čtvrtek. Co víc si přát než zaplněný kinosál do posledního místa (to ze mě mluví bývalý kinař). Zábava mohla začít. V recenzích a ohlasech se všude píše, že na "český" film moc dobré. Prostě je to dobrá "dramedie" na téma, které osloví každého kdo kdy kopl do toho kulatého nesmyslu. Jak už vyplývá z názvu, film se odehrává v čase datovaném před první klapkou seriálu. Hlavním "hrdinou" je trenér s licencí (to je moc důležité) Pepík Hnátek v podání skvělého Miroslava Krobota, který s jednou uhrančivou tváří projde celým filmem. Skvěle mu sekunduje Ondřej Vetchý, který se z pozice vlez do prdelky mění v asociální figurku. Fanatika, který vycítil svou šanci. Další velkou kladnou devízou filmu je scénář a režie Jana Prušinovského. Film vedl velmi dobře ve stejném duchu jako seriál. Klidné a volné pasáže dokáže střídat se scénami, kde padá jedna hláška za druhou. Skvěle funguje i prolínání světa vesnických fotbalistů a světských kolotočářů. Pro mě je to skvělá zábava a palec jednoznačně nahoru. Jen víc takovíchle filmů.

plagát

Madagaskar 3 (2012) 

Stará známá čtveřice je zpátky a sní i tučňáci a lemuři, hlavně Král Jeliman. Cíl je stále stejný jako v minulých dvou dílech, vrátit se zpátky domů do klidu newyorské zoo, ale jak se zdá tučňáci na ně v Africe nějak pozapomněli a oni se za nimi vydají do Monte Carla. Cestu domů se jim rozhodne překazit opravdu odhodlaný nepřítel a tím je kapitánka místní odchytové stanice Chantal DuBois, které do sbírky trofejí už chybí jen vycpaná hlava lva... a jako na potvoru se jí líbí Alex a nechce se ho vzdát. Jo a mimochodem se dost podobá pavoukovi, ale když zpívá píseň od Édith Piaf je dokonalá. Úvodu filmu dominuje dynamická a hodně řízná honička v ulicích Monaka a její závěr je laděn alá Metrix. Celý příběh se točí kolem pronásledování a úniků před odhodlanou záporačkou. Takže tahle kreslená roadmovie nás zavede ještě do Říma, Londýna a nakonec i do New Yorku. Jak splynout s davem a dostat se domů? No přeci si koupit cirkus. S ním do filmu přijde i spousta nových postav, které obohatí vyprávění. Pro mě byla trefa do černého medvědice (jezdí na malém kole), která překvapivě na rozdíl od ostatních zvířecích hrdinů nemluví a je vyvedena i v trochu jiném druhu animace. Do ní se zakouká Král Jeliman, protože má chlupatá záda a on to na ženách přeci zbožňuje. Dojemná a krásně fungující je scéna, kde se zamilovaný pár za doprovodu písně od Andrea Bocelliho vypraví do Vatikánu, tohle mě opravdu dostalo. Film funguje skvěle jako zábava pro celou rodinu. Pro děti je tam spousta zvířátek a dospěli si v něm najde spoustu vtípku nejen prvoplánových. Závěr graduje v jednu velkou duhovou diskotéku a má spád (to vlastně celý film...). Příběh o přátelství a dobré náladě, který zahřeje u srdce.

plagát

Cosmopolis (2012) 

Takže tu máme nového Davida Cronenberga... asi jsem nepochopil co chtěl básník respektive všichni co se na filmu jakkoli podíleli sdělit... Jeden den v životě světoobčana s newyorskými koulemi co se ráno rozhodne, že se musí nechat ostříhat a protože má spoustu peněz tak se na tuhle "dlouhou" cestu vydá limuzínou. Protože ta jízda trvá celý den, páč do města přijel prezident (americký) a sním i skupinka anarchistu (velká). Stane se z auta kancelář, ordinace a místo rozkoše. Během cesty se dozví, že po něm někdo nebezpečný pase a že na burze prodělává kalhoty. Takže se mu v hlavě zrodí myšlenka, že svobodně zkrachuje a umře. Před půlkou jsem si už přál, aby se všichni postříleli a byl konec. Dlouhý slepenec natahovaných scén bez špetky fantazie co by mě vtáhla do děje, prostě velká nuda. PS: ta jedna hvězda je za Cronenberga a přemluvil mě k ní kamarád Pet, protože první zaváhání se přeci odpouští...

plagát

Muži v čiernom 3 (2012) 

Tak tohle jsem potřeboval. Velmi dobrá komedie, kterou slupnete jako jednohubku. Když jsem se dozvěděl, že se budou točit MIB3, nechápal jsem proč? Hollywood rád recykluje. Měl jsem tak trochu strach, co z toho vznikne. Zvlášť, když už MIB2 nebyla žádná trefa do černého. Nepříjemné obavy podpořil i fakt, že se muselo dotáčet a přetáčet, což je vždy špatné znamení. Ale pochybnosti se nevyplnily. Éterem se nesly klepy, že je třetí pokračování nejlepší díl trilogie. Ač jsem stále pochyboval byl jsem mile překvapen. Film je plný dobrých vtípků (zvlášť na Obamu a Micka Jaggera) a nápaditých detailů. Hlavní zápletka je postavena na cestování v čase, což dalo tvůrcům příležitost vybudovat nápaditý příběh v mnoha realitách. Spádu děje pomohl dobře vymyšlený záporák Boris v podání Jemaine Clementa, kterému pomohla v hraní spousta speciálních efektů. Tahle postava dala soubojům ten správný říz. Nepřehlédnutelný je i Josh Brolin v kůži mladého agenta K. Svou roli zvládl na jedničku. Měl podobnou mimiku a i s hlasem si hrál tak, aby si divák myslel, že na plátně je o hodně mladší Tommy Lee Jones. Skvěle se povedla i scéna s Andy Warholem. Závěr hrál na emoce, ale tak nějak přiměřeně a vše se vyjasnilo. Prostě příjemná zábava na deštivý večer, vřele doporučuji.

plagát

Umelec (2011) 

Černobílý a němý (skoro) film vyhrál Oskara v roce 2012 a není to žert. Tahle pocta průkopníkům kinematografie je ve formátu 4:3 tak, aby se co nejvíc přiblížila filmům z 20 let minulého století. K úplné dokonalosti už chybělo, aby tvůrci film opatřili dobovou patinou a neměl ten krásný digitální obrázek. Tenhle počin jsme si vychutnali pro dokonalejší zážitek z balkónu (tvrdé sedačky) kina OKO v Holešovicích, díky. Že nás čeká něco zvláštního, jsem začal tušit, když se opona zatáhla a zamaskovala relativně ?malý? obrázek uprostřed plátna na dnes už málo používaný formát. To, že film je němý mi došlo až po chvíli, protože je děj podmalován vkusnou instrumentální hudbou, když se na plátně objevil aplaudující dav a zvuk potlesku prostě nikde. Hrané scény jsou prokládány, klasickými dobovými kartami s titulky. Prostě krásné retro a k dokonalosti bych vyměnil hudební podkres za postaršího pianistu někde v rohu sálu. Snad tolik neprozradím, když napíšu, že film není úplně němí a v několika scénách, dobře vybraných pro celkový zážitek, je doplněn zvukovými efekty a mluvenými dialogy. Prostě krásná vzpomínka na to když byl film ještě mladý.

plagát

Prometheus (2012) 

Spojení Ridley Scotta a sci-fi s námětem z vetřelčí mytologie bylo pro mě zárukou (a myslím, že nejen pro mě), že vznikne zajímavý projekt. Proto ač nejsem nijak velký fanda vetřelců, tak jsem se těšil na pořádný biják a tudíž mě velmi nemile překvapily první reakce na film, které nebyly nijak přívětivé. Tak jsem tomu dal čas a pochytal okolní šum v éteru. Reakce přátel nebyly tak zlé a ještě jsem si přečetl vysvětlení některých méně jasných pasáží filmu, abych pochopil hned na poprvé. Tak to vyzbrojen jsem vyrazil do kina s žádným velkým očekáváním, prostě si užit sci-fi biják. A co se nestalo? Začnu s pozitivy. To první to se vlastně netýká samotného filmu spíš propagační kampaně, kterou Foxové rozpoutaly a vytvořili kolem filmu auru jednoho z nejdůležitějších filmů tohoto roku, dobrá práce, ale teď zpátky ke kladným stránkám filmu. Ridley svoje režisérské řemeslo zvládnu dobře a po vizuální stránce taky moc dobré. Je na co koukat. Skvělé byly záběry, kdy vesmírná loď byla jen malá tečka ztracená ve vesmíru. Ač neměl tolik prostoru za ujmul mě kapitán Janek, kterého stvárnil Idris Elba. Teď negativa a že jich je. NUDA, už dlouho jsem se nenachytal v kině, že bych nevěděl jak si sednout a dokonce se mi vkrádala do mysli myšlenka, že bych si mohl na chvilku zdřímnout a Ti na plátně by na mě určitě počkali. Prostě kámen úrazu je ve scénáři, který je opravdu hodně slabí a děravý. Pánové Jon Spaihts a Damon Lindelof se předvedli v hodně špatném světle a to měli v rukou látku s velkým potencionálem. Když nakonec přijde ke slovu akce tak se postavy chovají jako stádo "tupých" ovcí hnaných na porážku, ale oni se neudrží ani pohromadě a tak svůj konec katům ještě hodně ulehčí. Čekal jsem děl naplněný koncentrovaným napětím, ale ani jednou jsem se nelekl. Necítil jsem žádné emoce. Bylo to takové prázdné bez zážitku. Pro mě osobně velké zklamání.

plagát

Moneyball (2011) 

Film o sportu (baseballu), penězích (velkých), číslech (rozličných) a hlavně o vůli (nezdolné) jít si svou cestou za svým přesvědčením. Brad Pitt, Jonah Hill a Phillip Seymour Hoffman byli skvělí, ač Hoffmana za jeho roli tvrdohlavého trenéra bych jako manager klubu na místě vyhodil. Skvělé dialogy a spousta hlášek ("Chceš ránu do hlavy nebo pět do hrudníku a vykrvácet...?") Film jsem si užil díky perfektním herecký výkonům, množství emocím, které vtahovaly do děje a podmanivému příběhu (ač baseballu moc nerozumím; natočeno podle skutečných událostí; Billy Beane stále dělá generálního manažera v Oakland Athletics).