Cerebrum

Výborná variace na slavný Flaubertův román s roztomile fanatickým posmutnělým knihomolem Luchinim a krásně vypointovaným závěrem, který mění vcelku očekávánou kostru celého filmu. Gemma se tváří patřičně nepřístupně a tupě, (ale zároveň überhot), a vůbec postavy jsou tak úžasně láskyplně karikované, tak jak to společně se skvělým hudby a příjemné barevné palety dokážou jen Francouzi. Jako oddychovku rozhodně doporučuju.

Jakkoliv je osobnost Margaret zajímavá a kontroverzní, film působí jako dětská omalovánka, jako laciný western do kapsy. Prázdné, klouzající po povrchu, neškodné.

Čím méně čekáte, tím více dostanete. Já jsem se chystal na průměrnou, šablonkovitou báchorku o sexu à Hollywood, více jsem se mýlit nemohl. Australani jsou někde jinde, takovou kadenci břitkého humoru jsem nečekal. Rozhodně vtipné, nadlehčené a nečekaně (mezi řádky) až přemýšlivé a důsledné dílko, na které se v budoucnu jistě znovu rád podívám. Erin James je opravdu super sweet.

Nahoru to táhne výborný výkon Eddieho Redmayne a moje milovaná Felicity, nicméně je to natočeno chladně, vykalkulovaně a odtažitě, všechno jak má být... jako kdyby za to tvůrci chtěli získat Oscara. Hawkinga mám natolik rád, že jsem se u filmu nenudil, ale točit pouze úsek géniova života ještě za jeho průběhu, zvláště, když už existuje kvalitní televizní film s Benedictem Cumberbatchem, mi přijde zbytečné.

Části jsou výborně satirické a příjemně břitké, postavy sympatické, co naplat když vám, coby zarytému humanistovi přijde, že jedna strana se chová jako idioti a druhá strana reaguje jako menší idioti.

Opět se ukazuje, že tagy na csfd jsou ta nejnebezpečnější věc a proto vari, tady na ně rozhodně nekoukejte, nebo se připravíte o hrůznou pointu. Villeneuve to má rozhodně v ruce a ani v první polovině filmu jsem se nenudil a užíval si intimního snímání a střihu, nekonečného cvrlikotu a parna, krásné francouzštiny, zkomolené francouzštiny a maghrebské arabštiny, smutnil jsem nad nesmyslností konfliktu a krutostí, který v těch zatracených sedmdesátkách začala a která dodnes trvá.

Paradoxně, nebo spíše právě proto, že se tvůrci filmu nesnaží budovat v divákovi odpor k Fletcherovovým sadistickým výukovým metodám, jsem dostal obrovský elán jít makat ještě víc a už v průběhu filmu jsem šúroval trumpetu, aby to potom lépe hrálo. Jasně, za život to určitě nestojí, ale největším problém téměř každého rozvíjejícího se muzikanta je že se nesnaží jít do extrému, nad rámec svých sil. Nicméně v hudbě je také důležitá pohoda a kdo je vystresovaný a přecvičený, tak v tom logicky lítá. Právě proto se mi líbí s jakou lehkostí si tvůrci filmu poradili s toutu tenkou hranicí a nechali na divákovi, aby se sám rozhodl. Technické aspekty filmu nemá smysl nějak pitvat, herci fantastičtí (JKS, Teller), scénář bez chyby a využívání poměrně minimalistických dialogů naprosto přesné vzhledem k poměrně všednímu a všeobecném tématu.

Pokus o záchranu USA a můj týdenní životabudič. Ano, jde skloubit trefnou satiru s vážnými tématy a nekorektním humorem. Colbert si může v klidu odpočinout...

POMO nemá srdce a někdo mu v dětství hrozně ublížil.

Čekal jsem hodně a dostal jsem ještě víc. Necítím, neznám chuť, jsem hluchý a slepý, ale mám lásku. Rozsekalo mě to.