vok

Dokument, který zaujal především vynikající ukázkou malířského a sochařského umění vztahujícího se k tématu. Naopak, nesmělý pokus o rehabilitaci krutovládce pohnutým dětstvím vyzněl nepřesvědčivě.

Adaptace Greenovy knihy není špatná, obvzláště Rowe v podání J.Adamíry byl vydařený. Většímu rozmachu bránilo provedení díla jako Tv inscenace, zejména závěr byl brán příliš překotně. U Greena se naopak člověk na konci knihy dobírá zajímavých postřehů.

Skvělý námět, skvělé obsazení, ale provedení bylo pro mne velikým zklamáním...

Velice zdařilá adaptace Zweigovy monografie. Fr.Němec zahrál Fouchého výborně a Háša dobře vystihl složitost povahy jednoho z největších politických chameleónů a machiavelistů v dějinách.

Film, který se natáčel téměř za asistence okupačních tanků, proto ta chaotičnost a roztržitost filmu, ale právě také proto je tento film tak vypovídající o době svého vzniku. Opětovně se ukázal Schormův negativní náhled na potenciál dobra v člověku. Tím se hodně blíží filosofii režisérů "spirituálních" filmů jako byli Tarkovskij nebo Bresson.

Jde o velice zdařilou adaptaci Gravesova románu, který si námět vypůjčil od Seutonia. Vše je věrné, až na vylepšení Claudiova povahového profilu/což už je problém románu/ coby zachránce Říma. Podle Seutonia si se svými předchozími kolegy-císaři příliš nezadal.

Výborný, dnes již téměř zapomenutý film, který vedle Spalovače mrtvol je nejlepším filmem hororového žánru české produkce , jaký jsem viděl . Zdařilá hra světla a stínu, gradované napětí, hluboká myšlenka díla a zejména výborné herecké výkony Vl.Šmerala, L.Skořepové,R.Deyla ml., dělají z této adaptace Gogolovy povídky jeden z vrcholných filmů čtyřicátých let československé kinematografie.

První Bočanův film, kterým tento režiser velice slibně začal svoji karieru. Vybral si námět od svého profesora dějin literatury / M.Kundery/ a to na velice provokativní tema - neustoupit tlaku okolí, které chce jenom jedno - vrátit svého neposlušného intelektuála do svého stáda. Kunderovi se Juráčkův scénář příliš nelíbil pro komediální odlehčení příběhu. Já si myslím, že naopak humor dodal příběhu potřebné koření / např.scénka v hospodě, kde se hlavní hrdina ukrývá před dotěrným psavcem, je velice vydařená/ . Jen škoda, že současná česká literatura dává tak málo námětů oproti šedesátým létům.

Jeden z prvních filmů, kde L.d.Funes má jednu z hlavních rolí. Domnívám se , že je nejvýraznější postavou příběhu o nenapravitelném pytlákovi, kterého pronásleduje obecní četník a to vše pod přímým dohledem starosty. Pytlácké kreace / jedna dokonce za asistence velitele vězení/, závody v rybolovu a scénky neúspěšných snah dopadnout pytláka při činu, výrazně čerpají ze zlaté éry němých grotesek. Opět škoda, že filmy počátku prosazování se Funese do hlavních rolí z konce 50tých let jsou u nás opomíjeny...

Díky Bohu za filmy, které tvoří protiváhu fraškám typu antikatolické agitky Amen.