Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny

Recenzie (1 047)

plagát

Třinácté patro (1999) 

Slušný filmík rozehrávající partii o identitě a paralelní realitě. Přesuny mezi současností a 30. lety funguje výborně. Škoda jen, že samotný závěr trochu vyšumí do ztracena, což mírně sráží můj celkový dojem dolů. Ale jinak vydařené scifko na matrixovské téma.

plagát

Na nože! (2010) (relácia) 

Mno, nevím, asi bych byl raději Mistršéf, než Superšéf.:-) Po Nočních můrách vzal Pohlreich (či produkční tým, ale to je jedno) útokem další Ramsayův koncept - MasterChef, přimíchal něco z Hell's Kitchen a vytvořil pořad Na nože! Zatím co Na nože! je relativně civilní a umírněný pořad, MasterChef je oproti tomu vysokorozpočtová efektivní přehlídka a nerad to říkám, také o dost zábavnější. Pohlreich si jako spolu-porotce přizval další dvě kapacity z oboru gastronomie v ČR - Romana Vaňka a Evu Filipovou. Ačkoliv jsou i oba další porotci bezpochyby zajímavé osobnosti, co se týče hodnocení předkládaných jídel, většinou se dost opakovali. A tahle hra na ozvěnu začala být po čase docela stereotypní: "Vynikající..., vynikající..., vynikající..." Asi by to chtělo si ty hlášky promyslet, natrénovat - jednou říct "je to vynikající", pak "chutná mi to" a potom třeba "tohle jídlo mě baví"... Drobnost, ale bohužel esenciální. Ale to bych už chtěl asi moc po "made in pade" napodobeninách dle předloh z USA.:-) V každém případě to není ten typ pořadu, který bych musel sledovat od začátku do konce. Pokud vás též odrazuje délka a rozvleklost, ale chcete se s Na nože! seznámit, doporučuji snadný trik: podívejte se na první a prostřední díl a na finále a jste doma. Na nože! hodnotím kladně za civilní, nepřeefektovaný a s divákem méně manipulující projev. Ale atmosférou, zajímavostí a pohotovostí porotců je pořad válcován triem Ramsay, Bastianich, Elliot z MasterChef. A jak je to s tou otázkou, kterou si prostě nemůžou odpustit ani soutěžící Na nože! - lépe vaří muži nebo ženy? Odpověď poroty: Vítěznou cenu si odnese muž. A cenu sympatie si diváci vyesemeskují pro ženu.:-)

plagát

Monty Python a Svätý Grál (1975) 

Mistři gagů se z toho celkem dovedně vylhali. Pobíhají od jedné více či méně legrační scénce k další. Bohužel to celé nedrží moc po kupě. Některé scény byly dobré a vyloudily u mě úsměv, ale jako celek mě to moc nevzalo.

plagát

James Bond: Zajtrajšok nikdy nezomiera (1997) 

Autoři scénáře této bondovky se hodně drželi při zemi – James Bond odhalí dalšího psychopata, který výjimečně nechce světu vládnout, ale stačí mu psát černou kroniku a vysílat o tom v prime time. Po bondovsku béčková zápletka a áčková akce, s typickým schématem dodrženým do posledního framu. – Úvodní velkolepá akční scéna, dvě bondgirl, z nichž jedna zemře, Bondovi to (možná) trhá srdce, ale samozřejmě jde dál. Nesmí chybět technika z vývojového centra MI6 (ach ten placement). Nelze pominout hongongské inspirace. Ale je fakt, že se samopaly bondovky zvládají lépe, než kung-fu. Nějaká ta honička s príma nápady, zajetí nepřítelem, závěrečná, poněkud rozvleklá, destruktivní konfrontace na půdě (palubě) hlavního padoucha... Jedna z těch učesanějších bondovek, jakoby sázka na jistotu. Díky slabší invenci ale také (téměř) absentují okaté nelogičnosti a prapodivné dějové zvraty, kterými bondovky zpravidla oplývají, což mi ani trošku nechybí (o co snažil ten vrtulník?). Tak trochu matrixovské animované úvodní titulky. Pilotní i závěrečný song bezesporu patří k těm vydařeným.

plagát

Pekelná kuchyňa (2005) (relácia) 

Průkopníci nových směrů v pedagogice odbourávajících nezdravý způsob soutěžení si rvou vlasy, milovníci amerického stylu reality-show chrochtají blahem. Určité typy jsou ochotny Ramsayovi olízat boty za to, že jim dá rondon šéfkuchaře a královský plat k tomu v jedné ze svých parádních restaurací. Takže pokud chcete vidět, jak špičkoví kuchtíci pálí nebo nedopečou (případně obojí zároveň) jeden stejk za druhým, protože jsou přemotivovaní a vystresovaní až na půdu či se jim nedaří spolupracovat (docela těžké, u vyřazovací soutěže), zatímco se o pár metrů dál prochází polonahé modelky a už hodinu čekají vypulírovaní VIP hosté na své jídlo, zatímco Ramsay vyšiluje jako smyslů zbavený, je to přesně formát pro vás. Každé rozčílené gesto, nebo teatrální stížnost Ramsaye na zpackanou porci se pro jistotu přehraje nejméně dvakrát (nadávky jsou poctivě vypípané a pokud jsou vidět ústa, tak ještě vizuálně rozostřené). Největší kiksy se pak sjíždějí v rekapitulacích znova a znova. Pokud vydržíte déle jak půl dílu, začnete zvolna pronikat do charakterů jednotlivých účastníků této soutěže, což je ta zajímavější a hodnotnější stránka této značně natahované show (20 epizod u 10. série. OMG!). No, a zatímco tým, který svou směnu vyhrál, odjíždí limuzínou utratit poukaz do luxusních butiků, či odlétá vrtulníkem kamsi na pláž na koktejlovou degustaci, jejich méně úspěšní kolegové piglují kuchyň, nebo ručně stloukají máslo na večerní šichtu. Sansára na talíři, chtělo by se říci. Jinak obdivuji, jaký je Ramsay stratég v businessu. Na místo náročného a nákladného výběrového řízení udělá výdělečnou reality-show, ve které si týpka ještě pěkně proklepne.:-)

plagát

James Bond: Dnes neumieraj (2002) 

Tento film o agentu se dvěmi nulami je tak trochu ode zdi ke zdi. Má své silné stránky, které hodnotím na výbornou. Ale celkový dojem kazí hodně divná a přepálená poslední třetina, nezvládnuté akční scény ve finále a míra vykrádání sebe sama (u bondovek obzvláště platí přísloví nechval dne před večerem). Agent 007 to rozjel velkolepě, ale zřejmě si sáhl na pomyslné dno ujetosti a brakovosti.

plagát

Sucker Punch (2011) 

Jako videoklip dobrý. Ale dlouhý. Popkulturní mix citující vše, co mají pejsek, kočička a Zack Snyder rádi. Ale i to má své kouzlo. Jen je třeba přistoupit na režisérova pravidla hry. Jinak si to divák neužije.

plagát

Princ a pruďas (2011) 

Nejdřív jsem si říkal, co to bude za ptákovinu, Američanům zase jeblo a przní nějakou klasickou pohádku? Nakonec jsem více než příjemně překvapen. Vylezla z toho první rytířská komediální dobrodružná fantasy romance pro vidláky i geeky. Něco mezi Fantamirou a Zack a Miri točí porno. Ale asi tak o tři třídy lepší, vtipnější, zábavnější, přisprostlejší, lépe udělané, a hlavně bravurně zahrané... Film dovedně míchající humor, pořádně říznutý romantikou a buranstvím je servírovaný s takovu grácií a kadencí, že se buď naladíte a bude se vám to líbit, nebo si odfrknete wtf. Je potřeba se smířit s tím, že optimální cílovka jsou zastydlíci (což jsou geekové tak trochu všichni) a dvanáctiletí kluci (kdyby mi těch dvanáct bylo, řeknu, že takhle mají vypadat pohádky všechny!:-D).

plagát

Čarodej Zememoria (2004) (TV film) 

Nejsem si jistý, jestli je dobrý nápad předělat knižní předlohu pro dospělejšího čtenáře na film pro děti. Výsledkem je totiž zákonitě spousta naštvaných diváků. Tvůrci filmu přetavili kultovní fantasy s poměrně temnou atmosférou na dvoudílnou roztomilou televizní pohádku. Co zůstává, je nějaké to duchovní ponaučení (o sebepřijetí, a že rozum a víra musí zůstat v rovnováze) a špetka té hororové atmosféry, takže děti se z toho vyvolaného Stínu po..... strachy. Takže fakt nevím, kdo se na to bude dívat.:-)

plagát

Áno, šéfe Veľká Británia (2004) (relácia) 

Gordon Ramsay je šéfkuchař, odborník na gastrobyznys, egocentrický showman, záchranář restaurací vedených někdy naprosto šílenými majiteli. Jeho psychologické metody jsou od empatického zacházení po brutální vulgární manipulaci. Je vidět vyšší rozpočet. Produkční tým často nákladně předělá a dovybaví celou restauraci. Je to něco za něco. Majitelé restaurací musí snést Gordonovu šikanu před kamerami.