papaguy

90-kový béčkový sf-akční výplach s potenciálem (nenaplněným) stát se kultovní záležitostí těžící z popkultury a postmoderny. Film se důsledně drží akční a komediální linky a při své cestě trousí skvělé nápady. Těmi je film doslova přecpán. Bohužel je však většinou nechává vyznít jako fórek do ztracena... Sly předvedl svoji standardně příjemnou polohu sympatického drsoně. Vadil mi Snipesův hysterický styl přehrávání. Naopak Bullock, většinou studená jako psí čumák, vyloženě potěšila (role policistky a fanynky Spartana a barbarského primitivního 20. století jí evidentně sedla).

Emanuel Ridi je takový Marek Eben mezi kuchaři. Velmi velmi kultivovaný kulinářský pořad. Až mě to skoro uspává.:-)

Zajímavé, leč trochu rozvleklé. (Oficiální text distributora je... k smíchu...) :-)))

Hlavní roli přestavuje vykrádač cizích patentů - geniální inženýr mixlý s kickboxerem a vizáží playboye. Vcelku to odsejpá, takže člověku logické kixy z počátku nevadí. Postupně ale tv-béčkovost nabývá na objemu a ubíjí tím námět (tedy ne že by se jednalo o nějaký vrchol originality). Co mi ale vážně vadilo, je vyhýbání se kulkám ala Matrix a podobné psí kusy. Žel ani známá jména to nezachraňují. Chemie mezi Affleckem a Thurmanovou moc nefunguje. Buď by Ben musel do toho svého modelu vdechnout trochu víc života, anebo by Uma musela hrát o něco tupěji.

Pokud český filmař zpracuje nějaké závažné téma, většinou ho uchopí satiricky nebo poeticky (případně obojí dohromady). Kawasakiho růže není výjimkou - Hřebejk zvolil druhou možnost. Film mě však v řadě dalších ohledů překvapil. Především se podařilo jít trochu více pod povrch a vyjádřit věci, které se slovy v podstatě vyjadřují velmi těžko (onoho ďábla v detailu, abych citoval). Dále překvapilo a potěšilo několik neznámých tváří. A ty známé podaly bez diskuze mistrovský výkon (zvýrazněný zajímavou kamerou). Růže tam v podstatě byla už navíc. Ale přece jenom tomu dodala nějaké to koření, bez kterého by ten život byl opravdu hodně smutný, takže proč ne. Kawasakiho růže vyčnívá v české kinematografii formálně i obsahově.

Magické, akční, řemeslně nedokonalé, naivní, svěží, pravděpodobně studentské dílko. Od téhož autora se mi ale víc líbí např. o poznání vyspělejší animovaný klip The Ship. http://www.aniboom.com/animation-video/196674/Falling-Down/

Příběh výborně doplňuje a rozvíjí svět hraného Trona. Postupně, jak díly přibývají, se odkrývá jistá klišovitost a schematičnost děje. Ale to nic neubírá na zábavnosti a množství nápadů, kterými scénáristé a animátoři základní dějovou linku nalakovali. A hudba, mno, není třeba více v komentáři rozebírat, jedním slovem paráda... Je to snad první Disneovka, která se mi líbí a upřímně si ji užívám.

Videoherní fantazie o tom, co se stane, když se tvůrce počítačového systému ocitne uvnitř... 80-kové zajímavé a mírně ulítlé B-čko z dřevních dob filmových triků z prostředí vývojářů videoher. Právě ta B-čkovost, byť v kulisách vytvořených na svou dobu převratnými filmovými triky, hodně shazuje celkový dojem a mé hodnocení. Shlédl jsem čistě ze zvědavosti, abych se seznámil s předchůdcem Trona z r. 2010, který mě hodně bavil. Ale ejhle – i s ročním odstupem od shlédnutí si rád některé scény vybavím. Má to prostě svoje kouzlo. Jistá technická zastaralost tento dojem jen posiluje. Programy, ve virtuálním světě, které vypadají, myslí a cítí skoro jako lidé...:-) Nejděsivější představa těchto programů je být rozložen, což je faktická smrt, nebo ještě hůř, skončit jako software v nějaké kalkulačce... Tvůrci nového Trana přebrali hodně vizuálních nápadů. Tak možná proto na mě design Trona z r. 2010 působil dost retro.

V tehdejší době film, který se pokusil být cool a zavděčil se nejednomu adolescentovi. Moje o dva roky starší ségra měla menší trauma z toho, jak tam stříhali hřívu chlapečka Hrušínského dohola. Z dnešního pohledu úsměvná záležitost a přehlídka dobového (ne)vkusu.

Anime s melancholickou, občas trochu hororovou atmosférou. Líbivé ztvárnění bojovnic kontrastuje s odpudivými démony, které Claymore, členky tajuplné Organizace, kosí velkými meči jako stébla trávy. Zajímavé mi přišlo vykreslení charakterů postav i mytologie. Její nejpodstatnější aspekty postavy v rozhovorech neustále omílají dokola, takže si ji snadno divák zapamatuje a v tomto ohledu mu nic významného neunikne, i když do seriálu přijde třeba z prostředka. S periodickými patetickými výlevy Rekiho – průvodce jedné z Claymore – to tedy autoři dost přehnali. Nevadila by maličko lepší animace při soubojích. Co mě dál zaualo, bylo genderové rozdělení úloh.:-) Na první pohled mohou příznivci emancipace žen a feminních bojovnic plesat – ženy-válečnice se tu ohánějí mečem a rozsekávají mužské démony na kusy jako na běžícím pásu. Jenže při bližším pohledu to je trochu jinak. Zatím co veškerou špinavou práci odedřou Claymore, z pozadí tomu šéfují a za nitky tahají chlapy a tvrdě potírají jakoukoliv neposlušnost a porušení pravidel. A kdo ví, jak to vlastně všechno s těmi démony nakonec je..., otevřený konec naznačuje chuť natočit pokračování. Můj celkový dojem je shruba tak průměr. Kdo má rád mangoidní holky s nadlidskými schopnostmi rozdávající si to mečem s démony si může hvězdičku přidat. Zajímavé komentáře: Marius, Subjektiv