H34D

Výborné zpracování jednoho z nejslavnějších amerických kriminálních příběhů. ACS je jeden z těch "ultimátních" seriálů, kde najdete vše, co byste si u daného žánru mohli přát. Příběh je výborně napsaný tak, aby vás do poslední chvilky nechal na pochybách, drama v soudní síni je vygradováno na maximum, jeden důkaz přebíjí druhý a herci ze sebe vydávají maximum. Nejvíce se mi líbí možná až lehce satirický pohled na soudní systém v USA - na intriky a emocionální divadýlka, které musí milionáři v oblecích předvést pro 12 prosťáčků v hledišti... Jestli bude další série stejně tak dobrá, ohodnotím za 5*. 9/10

Dokumentářní příběh Stevena Averyho je obzvláště zajímavý v souběhu s "hraným" příběhem O.J.Simpsona v American Crime Story. Oba příběhy se točí kolem reálných, nejistých a mediálně velmi sledovaných obvinění z vraždy, avšak zatímco Making a Murderer se odvíjí v plně dokumentárním stylu s čistě archivními záběry, American Crime Story je hrané drama. Nutno však podotknout, že co se týče realističnosti, jsou oba seriály špičkové a vyrovnané. Making a Murderer o prsa vítězí v soudní síni, kde se nesmírně chytře vyvracejí i ty nejzáludnější argumenty. American Crime Story je pak tak nějak divácky chytlavější a zábavnější. Oba seriály doporučuji všemi deseti, jednak protože protože perfektně vykreslují systém justice v USA a taky jsou samy o sobě výborně zpracované. Po druhé sérii zvyšuji hodnocení na maximum a trochu se kaji nad svým předchozím komentářem - Making a Murderer totiž není jen seriál, je to brilantní dokumentární rekonstrukce záludných aspektů trestného činu. Jsem až překvapen, že takto detailní informace se mohou vypustit na veřejnost! 9/10

Nyní už mohu bezpečně říct, že návrat k Star Wars se zdaleka nevydařil tak jako oživení Star Treku v roce 2009. Všechno, co dělalo novou éru Star Treku tak poutavou, tzn. především chytrý příběh a charismatické postavy, v nových Star Wars jednoznačně chybí. Ačkoli je na pozadí Rogue One cítit profi práce zejména co se týče vizuálních efektů, jako film nenabízí opravdu zhola nic zajímavého a nic, co by jakkoli vybočovalo z průměru tuctových a zapomenutelných akčních filmů. 5/10

Herecká exhibice Jamese McAvoye rozpoutává vcelku zajímavý psychothriller, v němž klasické schéma "bezbranní věznění šílencem" nepůsobí vůbec omšele. Nevím, zda 23 osobností není již trochu moc, nicméně něco mě neustále vyhazovalo z atmosféry. Možná to byly trochu zbytečné flashbacky a možná jen moje ospalost. :) Takže obrázek si nejlépe udělejte sami... 7/10

V prvé řadě nevyužitý potenciál. Na place máte fajn herce, docela dobrý nápad a přesto je výsledek takový nijaký a nezajímavý. Jako oddychovka, kulisa, anebo cokoli, čemu nebudete věnovat plnou mozkovou kapacitu by to šlo, více však ani ťuk. 5/10

Konečně pořádně originální a ujetá komedie. Téma "jak si získat budoucího tchána/tchýni" je sice staré jako vztahy samy, ale James Franco vás nepřestane udivovat svým unikátním přístupem, svými nápady a entusiasmem. Tohle je prostě parádní blbinka, která sice nemá žádný vyloženě nezapomenutelný moment, ale je ve svých mini-vtípcích konzistentní po celou dobu stopáže. Tedy snad až na samotný závěr, který jsme viděli v různých variacích již stokrát... 8/10

Provázaností mezi postavami a důrazem na rodinu tento seriál snadno evokuje Moderní rodinku, avšak bez absurdností, nadsázky a s větším důrazem na skutečný život. Ačkoli postavy rozhodně nepatří mezi běžné človíčky, které potkáte na ulici, jejich příběhy a prožívání působí lidsky - věrohodně. Humor si zde také svoje místo najde, ale jde spíše o hřejivé úsměvy, než o hlasitý smích. K té hřejivosti bych měl ale jedinou větší výtku. Seriál mi přijde místy emocionálně přepálený, lehce patetický. Řada dílů je výrazně slabší dějem a je spíš naplněna určitými pocity z několika životních momentů postav... Už jsem na obrazovce rozhodně viděl kvalitnější vztahové drama... 7/10

Netradiční pohled na okolnosti a důsledky moderního válečného konfliktu. Film v polodokumentárním stylu ukazuje, že ve válce jde morálka stranou. Nepřítele nevnímáme jako sobě rovného, nevnímáme ho snad ani jako člověka, nejspíš proto, aby bylo jednodušší v případě potřeby zmáčknout spoušť. Vedlejší škody jsou pak nevyhnutelné. Osobně mi příliš nesedl právě ten polodokumentární styl režie, jinak bych možná hvězdičku přidal. 7/10

Stačí první dvě minuty filmu a hned pochopíte, proč se Cageovo herectví někdy označuje jako šílené. Nicolas střídá polohy s ladností Roberta Rosenberga, ale přesto se mu nedaří zakrýt spíše béčkový scénář. Avšak výborná režie zvládá vybudovat překvapivě napínavou atmosféru, takže film má rázem jiný feeling. Řekl bych, že Hadí oči po všech stránkách ztělesňují svou dobu, povětšinou v tom lepším slova smyslu... 7/10

Parádní námět (nebo předloha?), z kterého vykvetlo zajímavě tísnivé drama. Filmu nechybí špetka napětí, přiměřená dávka psycha, silné a nikoli lacinné emoce a hlavně perfektní herecké výkony. Výsledkem je svým způsobem taková psychologická studie toho, co se stane, když se k lidem chováte jak k laboratorním myším... 8/10