Recenzie (143)
Čas smyslnosti (1995)
Po dlouhých letech přehodnocuji své původní hodnocení. Je opravdu děsivé, kam došla dnešní kinematografie a samozřejmě lidská společnost. Je neuvěřitelný balzám podívat se na film, který je plný skutečného citu a nalezených hodnot, a který si na nic nehraje a není tam za každou cenu nacpaná všechna ta dnešní "korektnost". Bylo to opravdu pohlazení po duši a připomenutí krásných devadesátých let, o to neuvěřitelnější, že toto vzniklo v Americe. Nemůžu, než dát plný počet.
Hodinárov učeň (2019)
Pro mě naprostý šok. Celý rok opěvovaná kinopohádka a takový nudný blábol bez jakéhokoliv nápadu, pointy, vtipu, prostě prachsprostý podvod, sterilita, nezajímavost, blábol! Měla jsem velký problém to dokoukat - např. scéna v hostinci s kukačkou, to nebylo k vydržení, pořád jsem čekala, co z toho vyleze a ono vůbec nic. A dobrá hudba? Mě tedy neskutečně lezla na nervy. Jediný, kdo mi připadal zajímavý, byla Jana Plodková, ale i to mě během filmu omrzelo a začlo mi to její pitvoření a hnědý zuby lézt na nervy. Už nikdy více!
Rebelové (2001)
Čtyři hvězdičky jsou nadhodnocené, těsně po datu vzniku jsem tomu dala dvě. Ale po letech a po zkušenostech s českým, ale poslední roky i světovým filmovým muzikálem vylepšuji a přeháním. Vizuálně zajímavé, dobrý nápad s písničkami 60. let, děj je tradičně muzikálový, což není neobvyklé a ani objevné. Hudební provedení a hlavně pěvecké výkony vyzní trochu jalově, ale jak píšu, na tu bídu posledních 20ti let...
Krev andělů (1998)
Nechápu tak nízké hodnocení tady, moc hezký :-).
Mansfieldske sídlo (1999)
Po letech viděno znovu a nutno zmínit, že je to o dost vylepšené oproti nudné knižní předloze. A příjemné herecké výkony hlavních aktérů.
Copak je to za vojáka... (1987)
Je to strašná blbina, téhle komunistické agitce na vojnu prostě nemohu dát víc, i když tam hraje Langoš a Roden, je to lež. Taková sranda to určitě na vojně nebyla, tedy aspoň ne pro ty bez rudé knížky. A nemůžu uvěřit, že tu strašnou dementně se opakující hudbu psal Hapka. Nikdy mě nenapadlo si přečíst, kdo tu slátaninu složil - dokola se opakující stupidní motiv. Hapka byl opravdu nevyzpytatelný, na jednu stranu děsné pitomosti, na druhou nezapomenutelné kousky.
Áno, Giorgio (1982)
Netušila jsem, že je něco takového možné :-). Miluju Pavarottiho a ty 2 hvězdy jsou jen a jen za jeho zpěv a ano, za tu scénu s drakem z Turandot, ta byla vážně vtipná. Pavarottiho herecký projev je strašlivý a scénář toho filmu je naprosto šílený. Ne snad co se týče námětu a vývoje příběhu, takových zamilovaných komedií je dost a dá se na ně alespoň trochu koukat, ale tady některé scény, viz. třeba scéna s vařením v kuchyni, byly naprosto šíleně napsané a doslova jsem se styděla za Luciana, že se k něčemu takovému propůjčil. Brrrr!
Barbora Hlavsová (1942)
Havlíček byl genius. Mám zde trochu problém s filmovou verzí, ale to je holt poplatné době vzniku, na mě moc němých scén s hudbou, málo dialogů, musím si přečíst předlohu. Ale tento příběh je v dnešní době tolik potřebný, v době konzumu zvlášť člověk vnímá, co by mělo být důležité. Skvělá paní Brzková a R. Hrušínský jako mladíček.
Zápisník jednej lásky (2004)
Naprosto nechápu zdejší vysoké hodnocení, považuji se za milovnici romantických filmů, ale s vtipem a nápadem, tohle je prostě děsná limonáda, navíc Gosling mě nechává chladným a Rachel McAdams mě ničím neoslovila a hlavně mě neoslovil ničím scénář. Je to neskutečně dlouhé a naprosto o ničem. Kde jsou časy Dvou tváří lásky a jím podobných romanťáren, které měly vtip i romantiky kopec.
Paríž počká (2016)
Proboha, co to bylo? Pustila jsem si to jako oddychovku po těžkém dni kvůli Baldwinovi a ten tam na začátku párkrát vzal telefon. Pak už se tam neobjevil, za to tam stále žvanil nějakej slizkej francouz a vypouštěl jedno moudro za druhým, pořád jsem čekala, co z toho vyleze a konec byl snad nejtrapnější. Naprosto ztracený čas, něco tak unylého jsem už dlouho neviděla.