AdamRaphael

Buffy, the Vampire Slayer je typické Whedonovo dílo, které se vyvíjí s každou další epizodou do dokonalosti. První díly jsou takové romantické pohádky pro malé puberťačky, ale jak Buffy roste, Whedon přidává na realitě až se nakonec dostaneme k sedmé sérii, kde už jde spíš o horovové fantasy se silně prostupujícímy prvky psychologického drama. Kamera a efekty odpovídají době, ve kterém byly natočeny (10 let je sakra rozdíl). Co se nápadu a scénářů týče nejde dát méně než 95% a za tím si pevně stojím. Joss Whedon je pravý mistr pera, který má nepřeberno skvělých nápadů a rozhodně ví, jak je zpracovat, aby vytvořil to pravé. Vyjma Hannigan jsou pro českého diváka herci většinou neznámí, ale to nijak neubralo na většinou perfektních výkonech, které převedli. Samozřejmě za 144 epizod bylo kiksů a špatně uvěřitelných scén, víc než bych napočítal na prstech obou ruk i nohou, ale ještě jednou ... za 144 epizod, z nich každá má 45 minut. Nad ostatní vyniká James Marsters, který Whedonovu Spikovi vdechl život a grácii a roli zvrhlého upíra zvládl prostě úžasně. Dlouho jsem přemýšlel, kolik procent tomuhle skvostu dát. Srdce velmi hlasitě napovídalo 5*, ale mozek se bránil a připomínal mi všechny slabší scény a první sérii. Nakonec jsem se rozhodl překročit hranici průměrného hodnocení o víc než hvězdu a dávám 4*. Bez té odporně oslizle romantické první a druhé série by Buffy nebyla ono a Joss Whedon by nebyl tím géniem, kterým je. "Nedávám lidem, co vidět chtějí. Dávám jim, co vidět potřebují" - to je věta, která mi při sledování Buffy často zní v hlavě. Víte, Buffy není něco, co vás upoutá po shlédnutí jedné epizody. Buffy není plná úžasných scén, které vám vyrazí dech a není to ani nějak extra propracované dílo na efekty. Ta úžasnost a genialita přijde, až když se podíváte na všech sedm sérií a dáte si všechno dohromady. Whedonovo dílo je realistické a podává nám obraz naší společnosti. Whedonovo dílo spočívá v zamyšlení, ke kterému vás jeho scénář dovede. Více zde: http://recenzentnews.webnode.cz/products/buffy-the-vampire-slayer-1997-79-97-/

Sam a Dean Winchester, dva bratři vychování honbou za zlem posedlým otcem, bojují proti příšerám z našich nejhrůznějších nočních můr. Úspěšný seriál, který na amerických obrazovkách momentálně odhaluje taje sedmé série. Seriál, založený na legendách o duších, upírech, vlkodlacích a démonech. Seriál, který si nebere servítky s pošpiněním andělů. To vše je Supernatural. Jak už tomu bývá, v každé sérii je nějaký ten hlavní padouch a hoši se ho snaží chytit a zabít, jak jinak než v posledním díle série. Počin rozhodně nepostrádá hororové prvky a dobrovolně přiznávám, že jsem nejednou usínal s hlavou plnou nepříjemných představ. Snad poněkud nešťastně má s jednou výjimkou série 22 dílů. Autor nezvládl natáhnout hlavní zápletku na tak dlouho, a když jde do tuhého z ničeho nic se mezi bojem na život a na smrt s démonem, objeví díl o lovu "obyčejného ducha". Snad záměr, touha vyeskalovat moment napětí, pro mě však nepovedený krok. Trochu otravné pro vás brzy začnou být i srdceryvné až trapné momenty, kdy si bratři vylévají srdíčko. I přes pár nepovedených detailů se ale jedné o skvělé dílo, kterému rád dám 99%.

Skvěle zpracovaný krvavý příběh jednoho z nejslavnějších otroků. Na Řím pohlíží naše kultura jako na vyspělou civilizaci, která již před dvěma tisíci lety měla politický systém, lékařství a mnoho dalšího na úrovni, které se většina Evropy dočkala až v novověku. Ale co druhá strana toho skvělého Říma? Poražená vojska barbarů byla nemilosrdně zotročena a donucena pobít se v arénách či pracovat v lomech pro zábavu občanů. O tom pojednává tento skvěle zpracovaný seriál. O bezcennosti lidského života v antickém světě. Snad každý zná příběh slavného Spartaka, otroka, který se tomu všemu vzepřel a Řim se kvůli němu pořádně zapotil a otřásl v základech. Zde je podaný formou seriálu. Seriálu, který zdatně zobrazuje tehdejší poměry v ludusu, ať už jde o zacházení, sex nebo míru násilí. Andy Whitfield zvládl roli perfektně, ale v porovnání s Johnem Hannahem .... ten byl pro roli lanisty přímo stvořený! Nemluvě o skvělé Lucy Lawless nebo Vivi Biance - herecké obsazení tohoto počinu se zkrátka povedlo na jedničku! Stejně tak výborná je kamera, střih a režie ... jen kdyby to tolik nepřeháněli s těmi krvavými efekty.

The Originals. Spin-off úspěšných Upířích deníků, což si samo o sobě říká o pořádnou dávku intrikaření a osudových problémů. Seriál pro všechny příznivce TVD, kteří začali jako já nenávidět Elenu či milují Klause a vznešeného Elijahu. Tak a mnoha jinými způsoby by se dal uvést další (zejména) upíří fantasy seriál. Upíří deníky a stejně tak i The Originals jsou ten typ fantasy seriálu, kdy se vlastně nedočkáte žádné pořádné akce a nadpřirozenost hlavních postav se vám připomene jen jednou za čas, když se situace vyhrotí a někomu je třeba zakroutit krkem (doslova). Místo toho se dočkáte intrik, falešných spojenectvích i těch pravých, které však mají tendence se rozpadat ještě rychleji, než jak vzniknou. Zvraty, které dokážou překvapit, ale i takové, které jako ubohé klišé čekáte. The Originals vám zkrátka nabídne oblíbenou formu dnešních upírů. Jakousi šedou eminenci, jejíž pravá síla působí jen jako jakási autorita, která se neukazuje. Proč? Je to nákladné a složité natočit. Dva vyhrožující herci jsou mnohem lehčí sousto, než dva super rychle a super silně spolu bojující nadpřirozená stvoření, které by ze své podstaty měli přesně to dělat. Po pár dílech vás to věčné taktizování zkrátka začne otravovat a víc a víc toužíte, aby už se něco konečně stalo. Toliko k výtkám The Originals. Co je na seriálu dobrého? Děj. Seč to může vypadat, že si protiřečím, není tomu tak. Co se tomuto seriálu nedá vytknout je dobře napsaná a naplánovaný děj, který je poutavý, napínavý a dramatický, a i když se začnete nudit monotóstí výhružek, právě napětí děje vás udrží u seriálu. Dále jsou to dobré herecké výkony. Zejména Klaus resp. Joseph Morgan, zde nad ostatní vyniká. Strach, radost a a bestiální zuřivost natlačená do jednoho silou a energií napumpovaného emočně nestabilního stvořeníčka. Tím se dostávám k dalšímu silnému prvku - postavám. Rebekah, Klaus a Hayley tvoří základ, na kterém se dá dobře stavět. Doplňuje jej Elijah, jehož cíle však pokaždé zůstanou čisté a neposkvrněné, což z něj pro mě dělá po Klausovi nejoblíbenější postavu (pro jeho eleganci vstříc nejhoršímu), ale trochu vypadává z šedé zóny, ve které se seriál pohybuje a na níž je postaven. Nikdo totiž není zlý. Všem je ublíženo a všichni si ubližují. Můžete fandit stejně dobře hlavnímu záporákovi jako i hlavnímu dobrákovi. Vlastně ne, nemůžete. Protože nic jako pravý klaďas a pravý záporák tu není.