gudaulin

Průměrná americká komedie bez výrazných kladů ale i vyložených kiksů, která sází na hvězdné obsazení ženské polovičky hereckého ansámblu. Není asi překvapením, že Jennifer Aniston ale i Amanda Peet po herecké stránce Cameron Diaz bez problémů zastiňují - ta naopak boduje svým šarmem. Ve filmu se najde několik vtipných dialogů, ale i pár hluchých míst. Jít na podobný snímek do kina není moc rozumná investice, ale na televizní obrazovce jde o přijatelnou záležitost. Celkový dojem: 50 %.

Typická moderní bondovka nabitá technologiemi, digitálními triky a dynamickou akcí. Podobné záležitosti se mi hodnotí těžce, protože nejsem ctitelem žánru. Na jednu stranu se jedná o vysokorozpočtový snímek s řadou divácky atraktivních scén, režijně i herecky je to slušně odvedená práce. Ve filmu se najdou půvabné momenty, jako je slovní přestřelka mezi Brosnanem a Cleesem, na druhé straně pro tento film platí totéž co pro většinu bondovek. Z hlediska scénáře je to neskutečná ptákovina, byť se naštěstí netváří ani trochu vážně. Čtyři hvězdičky tomu dát nemohu, méně než tři si nezaslouží. Mimochodem, jsou to slušné tři hvězdičky. Celkový dojem: 65 %.

Tuctový film o jedné slepé vášnivé lásce, pro kterou hlavní hrdina zapoměl na to ostatní. Je to neoriginální, navíc Luke Perry mi nepřišel příliš přesvědčivý. Celkový dojem: 45 %.

Naprosto se nechystám tvrdit, že se jedná o nějak výjimečný film - ostatně si to ani nemyslím. Ve svém žánru (a s ohledem na to, že jde o televizní formát), tvoří nicméně nadprůměr, v porovnání se záplavou rodinných melodramat a romantických slátanit americké a německé výroby je to přímo veledílo. Historka o náhodné nevěře, rozpadu rodiny a následném hledání nového vztahu je uvěřitelná (kdo z nás něco podobného ve svém okolí neviděl?), a i když režisér pracuje se sentimentem, nikdy nesklouzává ke kýči. Ioan Gruffudd a Elizabeth Mitchell jsou typově naprosto přesní a sympatičtí. Vzhledem k tomu, že jen vzorek tvorby se může svým scénářem a režií rovnat filmům typu "Lepší už to nebude" si "Muž a chlapec" svých 65 % za celkový dojem zaslouží.

Není to vysloveně špatný film. Přísně objektivně vzato, je to lehounce nadprůměrná žánrová záležitost, která by si v jiném případě zasloužila snad i slabší čtyři hvězdičky a relativně přívětivé hodnocení. Problémem snímku je, že byl natočen podle velice kvalitní románové sci-fi předlohy, v době vzniku to byl film s velkými ambicemi, rozpočtem a hvězdným obsazením. Tomu všemu výsledek prostě neodpovídá. Scénář se kvalitě předlohy sice nevyrovná, ale hlavním problémem je nenápaditá režie, která z vysokorozpočtového snímku dělá chvílemi téměř televizní záležitost. Sami herci to neutáhnou. Samuel L. Jackson a Dustin Hoffman hrají docela obstojně, ale oproti jiným filmům jsou stěží poloviční. Děj je bohužel většinou předvídatelný, stejně jako to, kdo přežije. Tenhle román si zasloužil důstojnější filmové zpracování. Celkový dojem: 55 %.

Základní problém dokumentu je divákovi odhalen na samém počátku - pokud dva lidé líčí tutéž historku, může se jejich podání zásadně lišit, a i když nebudou vědomě lhát, mohou být oba velice vzdáleni realitě. Tento film je vlastně osobní zpovědí Roberta Evanse, který byl v uplynulém půlstoletí významným aktérem americké kinematografie (ale i bulváru). Funkce producenta je nesmírně důležitá, vlastně ještě důležitější než funkce režiséra, protože bez produkce není film a producent ovlivňuje výrobu i konečnou podobu filmu. Evans umožnil vznik řady zajímavých snímků a mohl podat řadu zajímavých svědectví. Bohužel jako mnoho jiných, kteří se rozhodli prosadit, trpí značnou sebestředností, a to je z dokumentu cítit. Filmu prostě chybí oponent. Evans například líčí rozpad své rodiny způsobený nevěrou manželky, ale už se nezmiňuje o tom, kolik žen ve stejné době prošlo jeho ložnicí. Vždyť Evans byl znám jako jeden z největších sukničkářů Hollywoodu. Ve druhé půli filmu, kde například popisuje, jak musel po kokainové aféře prodat své luxusní sídlo za několik milionů dolarů, a ztratil tak dočasně střechu nad hlavou, vyznívá jeho sebelitování už vyloženě trapně. Nejzábavnější je film v závěrečné scéně, kde Evans napodobuje herecký styl roztržitého intelektuála Woodyho Allena. Celkové hodnocení: 60 %.

Herní předlohu jsem neznal, ale film předcházela velká očekávání vystřídaná poněkud rozporuplnými reakcemi, takže jsem byl patřičně nažhavený. Výsledek příjemně překvapil. U hororových snímků je nesmírně důležitá atmosféra a Silent Hill je příkladem snímku, který stojí a padá s výborně navozenou atmosférou. Depresivní prostředí zničeného města, kde se neustále snáší k zemi popílek a převaluje se černý dým, ozývá se ječivý zvuk sirény, zjevují se temné stíny a tváře lidí zakrývají plynové masky - to vše slouží k vyvolání stísněnosti a temné předtuchy. Člověk se, jak známo, nejvíc bojí neznámého a film je logicky nejsilnější ve své první třetině, kdy má zlo ještě abstraktní podobu. Kdyby se režisér nepokoušel nic vysvětlovat, mohl být výsledný dojem možná i stoprocentní. Samotná pointa mě nenadchla, ale pro výsledek naštěstí není rozhodující. Za poslední dva roky nemá ve své katagorii Silent Hill konkurenci. Celkový dojem: 75 %.

Vždycky jsem měl rád východoslovanské pohádky ovlivněné byzantskými a tatarsko-mongolskými vlivy a je škoda, že na jejich motivy vzniklo tak málo dobrých filmů. Za Sovětského svazu byly v kurzu spíš budovatelské ptákoviny, dnes na jejich výrobu chybí peníze, osvícení producenti a vlastně i společenská objednávka. Ve své době byl Mrazík něco jako zjevení v sovětské nekonzumovatelné filmové tvorbě, navíc umocněné kvalitním českým dabingem, u kterého se čeští herci Zímou počínaje a Filipovským konče bavili neméně než diváci. Řada z hlášek z pohádky zlidověla, a i když častými reprízami se Mrazík v českém prostředí poněkud opotřeboval, stále ho považuji za víc než přijatelnou a vtipnou filmovou podívanou. Celkový dojem: 80% - s ohledem na trochu té nostalgie.

Mírně podpůměrný thriller, kde tradiční psychopat(ka) mstí (domnělé) staré křivdy na nic netušící oběti. Podobný scénář se s menšími úpravami použil už v desítkách či spíše stovkách filmů a Primadona mezi nimi v žádném ohledu nevyčnívá. Jediným lákadlem a kladem filmu je zralý půvab Jeniffer Beals v hlavní roli zpěvačky procházející krizí středního věku a konfrontovanou poznáním, že už je za vrcholem své kariéry. Herecké výkony a režie sice nejsou extra, nicméně určitý standard si drží a film tak opravdu trpí tím, že je sestaven z mnohokrát použitého materiálu. Celkový dojem: 45 %.

Mám opravdu rád nezávislé filmy a komiks jako médium spojující výtvarnou tvorbu s literaturou mi určitě není cizí, pár desítek titulů by se v mé knihovně koneckonců našlo. Zdánlivě bych tedy měl mít k tomuto dílku docela blízko. Leč výsledek je bohužel rozpačitý a celkové hodnocení se s bídou a přivřenýma očima vyšplhá na 50 % a neduživé tři hvězdičky k tomu. Na vině je především nevyrovnaný a nevěrohodný scénář. Chování filmových hrdinů je sice chvílemi komiksově "přepjaté", jenže sama historka je za vlasy přitažená, film kolísá mezi žánry, chybí mu styl a atmosféra. Pokud by takhle měla vypadat nezávislá filmová tvorba, mohou šéfové velkých studií zůstat naprosto klidní - tady je konkurence tlačit nebude.