darthvader77

Bolestivý díl pro každého fandu Star Wars, kdy se poslední nemilosrdné střípky osudu seskládají dohromady. George po vzoru staré trilogie už od prvních sekund servíruje jednu monumentální akční scénu za druhou a nenchává vás vydechnout. Anakin se čím dál tím víc propadá do hlubin bezradnosti, až nakonec podlehá svému mentorovi Palpatinovi a učiní volbu ničivou pro něj i celou galaxii. Klonové války přinášejí konec pro postavy, které se s námi v tomhle díle rozloučí. Film je pro mne vrcholem Star Wars, protože nabízí několik bezvadných NEJ. Nejlepší akci, ať už jsou to mezihvězdné bitvy, souboje se světelnými meči nebo pozemní bitky je neustále na co se dívat v téhle nádherném festivalu trikových akčních delikates. Nejsilnější scény ať už pekelný Mustafar, dramatický Coruscant nebo úžasná změna podoby Darth Vadera, při které se každému fanouškovi Star Wars proběhne mezi očima vítr naplěného očekávání. A poslední záběry těsně před příchodem modrých titulků jsou pohledem do ráje. A málem bych zapomněl taky tu byla nejlepší hudba, některé soundtracky jako Anakin vs. Obi-Wan nebo Anakin´s Betrayal

Tenhle film mi doporučil kamarád, jenž stejně jako já projevuje velký zájem o japonskou kinematografii a stejně jako já ho fascinují samurajové. Úvod, kdy je odsouzen spáchat seppuku pětiletý klučina, asistuje mu nekompromisní oficiální sekundant Ogami Ittó. Hned z celého příběhu jsem poznal, že předlohou byla manga, protože je to na motivaci hlavního hrdiny, soubojích a stylizaci vidět, tudíž pro člověk jako jsem já, který mangu miluje jenom dobře. Celkově příběh mě opravdu nadchnul, akční scény jsou neobyčejně nápadité(kočárek :D) a hlavní hrdiny sympaťák, takže se určitě pustím i do dalších dílů.

Rozhodující bitva, ohromný armagedon plný triků, akce a nespoutáného drama, scény kolem Minas Tirith úchvatné. Závěr celé perfektní trilogie. Nejlepší bitva v dějinách kinematografie.

Jeden z legendárních Sedmi Samurajů se vydal na sólovou dráhu a nedopadlo to vůbec zle. Opět skvěle kostýmy, výprava a atmosféra, Kurosawa opět potvrzuje, že je brilantní režisér. Příběh je jedna velká lahoda válka gangů mezi Seibeiem a Ušitorou a následný vstup Sanjura do tohoto boje, který využívá svého důvtipu a síly, aby nastolil zákon a pořádek. Akční scény výborné, prvotní masakr tři Ušitorových mužů skvělý(jinak děkuji za zajimavost k této scéně), stejně tak celý nadupaný zbytek filmu, který krásně odsýpá až dosype ke skvělému závěru. "Počkám na tebe u pekelné brány" "Zemřel stejně mizerně jako žil". Sató soundtrack vynikající.

Ztělesnění slov "drsný borec" vzbuzující silou svého charismatu nutkání ho uctíva jako boha, kterým určitě přinejmenším z části je a modlou každého obdivovatele hrdinů s bouchačkou. V té době tenhle film působil jako z jiné doby a trikům dodnes nepřibyla žádná vráska. Příběh výborně rozšiřuje základy dokonalé stavby položené v jedničce. Od prvních minut je divák u vytržení, pekelné titulky s dokonalým ústředním hudbením motivem navíc s nevyhnutelným osudem znějícím hlasem Sarrah Connorové a záběry hořícího dětského hřiště drtí diváka svěrákem strachu z budoucnosti. Arnold od chvíle, kdy nastoupí na scénu, krade prostor pro sebe, ale byť je ve své roli jedinečný (nedokážu si představit někoho jiného), na kterou tenhle rakouský mistr nepotřebuje více jak jeden obličej a výraz, film nestojí jen na něm. O nic méně působivý Robert Patrick mne svými démonickými pohledy nutil ukrýt se pod stolem. Krásná scéna v obchoďáků mne úplně dostala (štěstí, že jsem nečetl před prvním zkouknutím popis csfd), Arnold tahá brokovnice z kytice, mé srdce zrychle z 0 na 1000 km/h během nanosekundy, už jen čekám, kdy to do toho kluka napálí a v poslední chvílí zazní: GET DOWN!!! . A souboj strojů začíná. Z nočních můr Sarrah jsem měl já sám noční můry, rozhovor s Kylem u mne ještě zvětšil moře těžkého znepokojení. Scéna na psychiatrii od podlahy až k odjezdu autem výborná. Konfrontace s tvůrcme Skynetu dobrá. Otcovský vztah mezi Arnoldem a Johnem a debaty o sklonech k sebedestrukci je něco, co se mi vypálilo do paměti. Militatně laděná scéna Arnold vs. Los Angeleská policie mi způsobila akční orgasmus a moje oči slavily Vánoce a já říkal spolu s ním: I´ll be back!!! A výborný závěr ve fabrice s hláškami jako: Asta la vista baby a povedeným závěrečným duelem dvou robotů je dortem s nejdojemnější třešničkou na vrchu v dějinách kinematografie a nesmrtelným koncem. Když se stroj naučil vážit si lidskýho života, snad se to jednou naučí i člověk. Cameron spojil inteligentní sci-fi s akcí a ukázal, že akční film nemusí nutně znamenat synonymum k sousloví "bezobsažná kravina, kde se pořád střílí". A to je myslím samo o sobě vyovídající, i když po akčárnách propracovaný příběh nežádám, ale je plusem, když ho mají.

Plně souhlasím s Enšpíglem, že kamera zachycuje v tomhle filmu nejen postavy, ale i nádherné prostranství překrasné ruské přírody, ať už jsou to pláže, skály nebo vyschlá mělčina s kostí velryby. Musím říct, že chápu, proč vedení Ruska proti tomuhle filmu tolik brojilo. Scéna, kdy si starosta na koberečk zavolá své tři poskoky a řve tam na ně, je jako vystřižená z nějaké skryté kamery. A to nejen v Rusku, dovedu si představit, že dost podobné rozhovory probíhají i v kancelářích našich politických zástupců. Takový Tomio Okamura shanějící financování pro svůj ÚSVIT, ten by se v tomhle viděl jako v zrcadle. Vrcholem celého filmu jsou rozmluvy mezi knězem a starostou, takových rozhovorů by tam klidně mohlo být více, nezlobil bych se, protože úkazat propojení církve a korupce, to chtělo v dnešní době hodně odvahy. Je smutné, že to tomu tak bohužel opravdu bude. Další vynikající scénou je závěrečná promluva o pravdě v kostele, větší kálení si do huby si těžko mohu představit a pro film je to docela sebeironizující závěr, poukazující na to, že kdo káže víno ve skutečnosti pije vodu a navíc ještě lije jed do vody ostatním. Dost se mi tam zpočátku nehodila ta dějová linie s nevěrou, protože to dost zasťińovalo ten důraz na prohnilost politického systému, oligarchů a vládního aparátu. Nicméně, její závěr a celkový emocionální dopad hodně silný. Přesto si myslím, že kdyby se úplně vystřihla a Kolju zničili i bez toho, že mu brácha šuká ženu, bylo by to ještě o kousíček lepší a film by navíc měl kratší délku, takže by se z toho stala krásná kritika zkorupovaného prostředí oligarchů. Navzdory tomuhle neduhu, který ve skutečnosti velmi těžko mohu nazvat neduhem, musím tomuhle filmu napařit pět. Když už ne, za to co jsem napsal, tak minimálně za ty vynikající herecké výkony, kupříkladu z pohledu Paši mi už bylo jasné, co mne čeka a nemine. Mistrovský kousek.

Vždycky když chci zjistit, jak hluboká je králíčí nora pustím si Matrix. Hrdě se může tento film postavit vedle svého staršího bratříčka T2 a co do složitosti rozložení kostiček příběhového lega ho v mnohém předčí. Od začátku až do konce do mozků pozorovatelů filmu pouští jeden vizuální dojem za druhý. Skupina představitelů postav je tu ve svých životních rolí, které je jim od základů přemalovaly plátno života. Akční scény a souboje mezi povstalci a agenty vynikající, dění okolo Nea je pro sci-fi fanouška chutná sladkost a závěrečné osvobození Morfea. Při přirovnaní agenta Smithe lidí k virům jsem souhlasně pokýval hlavou. Tohle bylo až bolestivě pravdivé. Rozhodně film který pro mne navždy zůstane skvělou hračkou, ke které se rád vracím a fascinuje mne úplně stejně jako poprvé.

Ano, i já už jsem zažil své divoké historky, které by klidně mohli zařadit do tohohle povídkového souboru. Nicméně, bude se skvěle bavit i člověk, který dnes málem nedostal přes hubu. Každá příběh má svoji vlastní skvělou vygradovanou pointu. Ať už první scéna v letadle ohledně Gabriela Pasternaka, kdy si divák musí dát do budoucna pozor, komu ublíží, aby se pak náhodou neocitl také v takovémhle letadle. Nebo třeba příběh serírky, který krásně servíruje poznání, že pomsta není správná věc a můžou za ní zaplatit nevinní lidé. Ostatně, o pomstě hovoří i příběh řidiče audi a řidiče zrezivělého křápu, jež nemohl lépe namalovat obrázek neustálého kruhu nenávisti, jenž nakonec končí zničením všech nenáviděných a těch, co nenávidí. Zároveň si ale nesmíme nechat přespříliš kálet na hlavu, neboť se může stát, že nás pak spláchne úplně každý. O tom nádherně rozpráví příběh Bombita a sděluje, že postavit se občas na odpor proti systému se nakonec může vyplatit (ta narozeninová oslava ve věznici :-D). Scénka se synem bohatého podnikatele, který srazí těhotnou ženu mi připomněl, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Rozdělování peněz patří mezi jednu z nejlepších scén filmu. Závěrečná rudá svatba nemohla lépe dokázat, že nejlepším lékem je odpuštění, protože chybovat je lidské, ale odpouštět božské. To řekl bůh, největší frajer na světě. Skvěle baví to přehanění, protismyslnost a parodie na skutečně lidské trable, ve kterých se ovšem všichni výborně poznáme. Za mne jednoznačně za pět, nejlepší povídkový film od Pulp Fiction.

Krátké, krátké, krátké a v neposlední řadě příliš krátké!!! Nechápu, proč Peter Jackson takhle příšerně zředil vynikající filmové víno, které by v plné síle určitě potěšilo divákovy chuťové buňky lépe. A přitom se nezavděčí jak fanatickým Valar, tak obyčejným smrtelníkům se starostmi běžnéh dne. Ti první jsou okradeni o vychutnávání si svých vysněných a dlouho očekávaných scén, ti druzí se ztratí v tom zmatku, kde by kočka nenašla vlastní koťata. Před touhle ohyzdnou bradavící, ale dokážu zavřít oči, protože zbytek je nádherná dívčí tvář budící ve mne chuť ji celou láskyplně zlíbat. Od prvních minut, kdy se mými ušními bubínky začala proudit vlna nádherných not Howarda Shorea a jeho znepokojené mravenčení vyvolávající sklada Fire and Water, jsem se utopil hluboko v jezeře dokonalého fantasy. Dráček je děsivě sympatický, chraplavý zlodušský hlas Sherlocka dokonalý. Vypálení Jezerního města je hotové peklo, sťísňující atmosféra mne zatačila do podlahy v kině. Nadšená jiskřička ve mne vzplála v obrovský požár nadšené euforie, během dramatické a famózní bitky v Dol Gulduru, konkrétně kolem střeu Saurona/Galadriel. Postavy jsou díky výborným hercům neuvěřitelně živé, šílící Thorin, moudrý Gandalf, svérazný a statečný Bilbo a vůbec všechny ty úžasné srdéčko probouzející figurky. Samotná bitva naprosto dokonalá, všechny zvraty proběhly v souladu s mými imaginárními představami a ve chvíli kdy stíhačky Eagle začaly shazovat bomby Beorn už jsem prostě jel na horské dráze rovnou do filmového nebe. A procítěné scény, díky hercům nikoho nevydírající jako Protože to bylo skutečně a „Kdyby si víc z nás vážilo více přátel než zlata, svět by byl mnohem lepším místem“ dodávají celé trilogii nadčasovost a věčnou aktualitu a jsou zároveň vztyčeným prostředníčkem těm, kdo tvrdí, že fantasy je brak. Tenhle film není dokonalý. Moje hodnocení nicméně vyplývá z radosti, kterou dokázala ve mne celá hobití trojka filmů vzbudit. A s klesající kvalitou Game of Thrones a slaboučkou konkurencí ostatních fantasy snímků kolem středozemní ságy už douho neuvidíme podobně cenný šperk, přestože v Jacksonové pokladnici snů se nacházejí starší cennější kousky. Teď už jen zbývá očekávat příchod prodloužené verze, co odstraní i tu jedinou vadu na kráse. HODNOCENÍ PRDOLOUŽENÉ VERZE Krásná rozmluva s Bofurem něco z knížky, co skončilo i ve filmu, velmi líbilo, bitka mezi trpaslíky a elfy naprosto úžasná, samostříly potěšily a překvapily stejně jako kozí kavalerie, přestože jsem její zapojení čekal spíše proti skřetům, výborné jsou i scény navíc z Dol Gulduru, opět jak mu chtěl useknout tu ruku to ja prostě oceňuji. A fantastická jízda na voze a prostor pro všechny trpaslíky na bitevním poli, to je něco fantastického, stejně jako Gandalfova hůlka (TROCHU POHNOUT S KRYSTALEM :D) A líbila se mi scéna na pohřbu, krásné, důstojné pořádné rozloučení s postavami jak má být, jestli bych měl v tomto díle vytknout něco, tak co ty nedotáhnuté Džexnoviny, co se stalo s Tauriel? Malá vada na kráse

Perfektní od začátku až do konce. Musím poděkovat téhle databázi, že jsem se o tomhle filmu dozvěděl. Film skvělý ať už úvod, kdy se řeší problémy s bandity hledají samurajové. Každý ze sedmičky je osobnost a u jejich náboru jsem se potrhal smíchy. Nejlepší byla scéna "Děláte si legraci že?". Vše pěkně doprovází hudba, která je skvěle složená. Dále atmosféra Japonska, která je perfektně vytvořená ať už budu mluvit o maskách, kostýmech nebo výpravě. Na tehdejší dobu skvělé dílo, které mě uchvátilo i dnes. Druhá fáze je ještě lepší, příprava obrany vesnice na všech světových stranách výborná akce, kamera a charaktery, kteří jsou jeden lepší než druhý a závěr s filozofickým podtextem má správnou atmosféru. "Zase jsme to prohráli, vyhráli tihle rolníci" Pro mě jako milovníka jak japonských bojových umění, samurajů a japonské kultury vůbec to bylo dokonalým zážitkem. Ještě jednou Arigato CSFD.