Leviatan

Na Leviatana jsem slyšel tolik chvály, až mě napadalo, jestli si ho lidi náhodou nepletou se mnou. Když u něj milovník všeho =woody= v kině usnul, říkal jsem si "klid, Pepíku, je to jen jedna vlašťovka." Teda ne snad, že bych u filmu usnul taky, svoji jedinečnou ruskou atmosférou mě ve spolupráci s oříškovou Milkou držel úspěšně při vědomí. Ale přirovnal bych Leviatana k našlapanému týmu ruské sborné, která se sestavou připomínající All-Star team NHL sebevědomě nakráčí na olympiádu, aby pak v tichosti vypadla ve čtvrtfinále. Osud Kolji, možná odrostlého synka Svěrákova, mě nijak hluboce nezasáhnul. Asi proto, že to prostě nemohlo dopadnout jinak. Člověk si ani nemusel hrát na cinefilního chytráka, aby během první z těch několika hodin poznal, že s ruskou sviní je stejné pořízení jako s jakoukoli jinou. Plusové body ale oproti tomu nahnal Andrej Zvjagnicev za to, jak vyspěle na mě Leviatan zapůsobil po filmařské stránce. Kvalitní biják se studeným čumákem. (Challenge Tour 2015, film č.29) (27.04.2015)

Leviatana otevírá a uzavírá epická hudba jak z nějakého temného fantasy, takže jsem na začátku měl pocit, že mě čeká něco velkého, a na konci, že mi něco velkého zřejmě uniklo. Ten film nejspíš sugestivně zobrazuje realitu v Rusku, ale nepřijde mi, že by to dělal zvlášť nápaditě nebo zajímavě. Když vidím tu záplavu pětek, trochu se bojím, jestli to není moje chyba - asi tomu dám někdy druhý pokus, on v tom festivalovém shonu někdy člověk vypíná. (16.07.2014)

Viacvrstevný film z ďalekého ruského severu je oživením aj pre nášho diváka. Sme svedkami konfliktu autoopravára so starostom, ale tento konflikt nie je jediným v príbehu. Práve viac-menej komorné scény účinkujúcich sú v kontraste so širokými zábermi kamery, ktorá si hovie vo veľkých celkoch. Ku koncu snímku dochádza dych a miesto rýchlejšieho záveru je tento stratený v naťahovanej minutáži. (28.02.2015)

Po nadšení z prvních dvou filmů režiséra Zvjaginceva, kde (alespoň pro mne) celkový dojem dotvářel Lavroněnkův herecký výraz, jsem Jelenu v mnoha ohledech vnímala jako zklamání. Leviatanem je tedy zpátky ve hře. Někdo by mu ale mohl prozradit, že spoluprací s Philipem Glassem žádnou hitparádu nezboří. Po celou dobu závěrečných titulků jsem z toho rachotu měla jen nepříjemný a hloupý pocit. (30.12.2014)

Ak niekto môže byť nástupcom Tarkovského v zmysle lyriky, obrazu a schopnosti prinášať silné zážitky je to Zvjagincev. Má silný cit pre vykreslenie postáv a výpovede pomocou obrazu, kamery...všetkého. Leviatan je toho ďalším dôkazom. Silný film! Btw... keď som sa dávnejšie rozprával o tomto filme s jedným chlapíkom, ktorý žil v okolí Murmanska viac rokov povedal, že toto nie je film, toto je autentický "dokument a presná sonda do prostredia a ľudí. (30.10.2017)