Maja238

Co my víme o štěstí ze svobody?

Co tohle bylo do P***?

Zvláštní shoda okolností... Nikdy jsem se o město duchů Pripjať nezajímala a o Chernobylu nemluvím. A najednou na to omylem narazím na Wikipedii a hned si o tom musím najít co nejvíce informací. Ve stejný den díky CSFD narazím na tento film, jež by mne jinak určitě nezaujal. Obrázky z opuštěného městečka, kde se na zemi povalují staré a zapomenuté předměty denní potřeby, kde polorozpadlé budovy bez života nutí člověka k hlubšímu a depresivnějšímu zamyšlení, mi nahánějí husí kůži a zároveň budí moji neukojitelnou touhu po vědění a zvědavost. Čekala jsem, že stejný nebo alespoň podobný účinek bude mít i tento film, jenže omyl...

Tento film také tančil valčík... Ale tak možná na provaze.

Ďábelský hnusné, zavrženíhodné a nechutné, ale zároveň ďábelsky dobré, strhující a okouzlující.

Tohle mi dělají naschvál! Proč je vždycky Irena Adlerová taková obyčejná? K-S-A-K-R-U... Nicméně, určitě je to lepší zpracování, než to s Jeremym Brettem. (mluvím o první části) A ta druhá... Bez komentáře. :) Vasilij, jako vždy, skóruje.

Tohle je část mého dětství z té lepší stránky. Ach, ta nostalgie... :)

Film je přímo nádherný... sice to tedy není úplně klasické koňské chování, ale co... Nicméně ta hudba, TA HUDBA! Ta je... nepřekonatelná! :))

I kdyby byl film sebehorší, Peter Cushing vždy všechno zachrání a dost vtipné je, že si u toho ještě trochu přilepší, protože se všichni musí soustředit jenom na něj a ostatní už je nezajímají. :)))

Hrozné! Nesnesitelné! Trapné! IrisHelenka: Jen poznámka: Tanec je umění, ale TOHLE nebyl tanec, to byl DĚS! Stejně jako celý film... Vím o čem mluvím, dělám taneční konzervatoř... :P