Vrata88

Velkolepé, epické, majestátní, dechberoucí....to všechno a ještě mnohem víc. Sir Attenborough si na stará kolena udělal výlet do Afriky a při té příležitosti připravil a namluvil další perfektní dokumentární cyklus. Už od první chvíle, hned od úvodní majestátní předmluvy pana Davida podbarvené hřmějícími bubny vám nejspíš dojde, že se do Afriky nevydal nadarmo. Vznikl další seriál, kvůli kterému jásá nejen laická veřejnost ale i věděcká komunita. Najde se tu několik událostí, které ještě nikdy před tím nebyly natočeny nebo vůbec spatřeny a tak je jasné, že zoologové celého světa vítají takovéto projekty, protože ty tuny disků, které jsou plné natočeného materiálu se určitě nezaloží někam do archivů ale dají se k dispozici vědeckým komunitám. Úžasné záběry, skvělí komentář, bezchybný střih, úžasný hudební doprovod = povinnost (nejen) pro všechny fandy přírody.

Perfektní...můj nejoblíbenější koncert od Nirvany. Je to skupina, která hraje svůj styl hudby...je to hudba, která je vulgární, „špinavá“ a ponurá. Na jejich koncertech se hlasitost moc neřeší. O to víc překvapí, že tahle skupina dokáže zahrát dokonalý unplugged koncert, kde všechny písně dostanou takový úžasný náboj plný emocí. A i když nejste fanoušci angličtiny, tak si prostě sednete a posloucháte. Pohřební výzdoba, Kurtova osobnost oblečená jak jinak, než ve svetru dodává tomuhle koncertu úžasnou syrovou atmosféru. Třešničkou na dortu je úžasná „Where Did You Sleep Last Night“, při které nabíhá husí kůže.

Je potřeba si rozdělit dokumenty na dvě kategorie : 1) dokumenty od BBC, 2) ty ostatní. Už tolik let se tvůrci BBC činí a vytváří vlastní kategorii nadprůměrných dokumentů. Tenhle další přírůstek to jen potvrzuje. Pro mě je to absolutní vrchol kameramanského umění. Nádherné záběry se střídají jeden za druhým a vy ani nestačíte tu nádheru pochytit. Udělit z ptáků kameramany byl nápad, který tenhle seriál pozvedl do další dimenze. Rozsáhlé bažiny Jižní Ameriky, Himálajské pohoří, útesy Doverské to vše a ještě mnohem a mnohem víc z ptačího pohledu je něco tak nádherného...to se nedá popsat. Ruku v ruce s tím jde perfektní komentář, který jen tak lehce podbarvuje vizuální vjem - žádná zbytečné a nudné informace o vylučovací soustavě čápů, jen to, co je v daný moment důležité - příjemný hlas vám řekne, co zrovna vidíte, pak se zase odmlčí a vás už nic neruší. U mě jasných 6* :)

Po celou dobu jsem si říkal: „Kde já už tenhle film viděl?“ Pak mě to došlo - tohle je Moulin Rouge akorát bez písniček. Co tu máme stejného? Zaprvé je stejný režisér, zadruhé je tu kladen obrovský důraz na kostýmy a celkový vzhled filmu, jsou tu různé průlety kamery nad, nebo skrz animované město, je tu dokonce i podobná zápletka - chudý, znechucený, zarostlý muž píše knihu, ve které vzpomíná na to, jak se měl před několika lety dobře, jak se díky náhodě ocitl v lepší společnosti, pozor, tady je změna - on sám neprožívá milostný románek jako Ewan McGregor v Paříži, tenhle pisatel vzpomíná na cizí milostný románek, kterému ale někdo brání - to už je zase stejné. Ono to i podobně končí. Největší prostor tu přirozeně má božský Leonardo, neřekl bych zrovna, že mu tahle role vynese Oscara (jak se dříve chvátal Luhrmann) ale určitě je to slušný výkon tohoto talentovaného herce - hláška „Old Sport“ se jistě vžije. Co ještě k tomuhle filmu říci...stopáž je určitě přehnaná, skoro dvě a půl hodiny je na tenhle dosti jednoduchý příběh zamaskovaný ohňostroji, kostýmy a efekty opravdu hodně, kdyby se film zkrátil o 45 minut tak by to bylo spíše k užitku.

Člověk si tak říká, co o tomhle filmu napsat, co do toho komentáře napsat nového, co tu ještě nikdo nenapsal. Protože jakmile napíšu o tomhle filmovém skvostu cokoliv, co mě napadne, tak se tu určitě najde někdo, kdo napsal něco podobného. No ale já to stejně zkusím. Pulp Fiction, to je kus umění přenesený na filmový pás, film, který nikdy nezestárne, který nikdy neupadne do zapomnění, film, který se mi s každým shlédnutí líbí víc a víc, film s bezchybným scénářem, film, který je doslova přeplněn duchaplnými a tarantinovsky vtipnými scénami a hláškami, film, kde díky skvělému obsazení herců a jejich výkonům není žádná role vedlejší, každá tam má své opodstatnění. A ta hudba, jeden z nejlepších soundtracků, který tahle planeta poznala. Co si zaslouží velikánskou pochvalu je netypicky povedený dabing, nikdy jsem film v originále neviděl a ani po tom netoužím, protože tenhle dabing je jeden z nejpovedenějších.

Strašně mě to připomíná M*A*S*H*. Asi hlavně kvůli těm podobným postavám : hlavní hrdina je vtipálek, který si protlouká cestu skrze válku a baví lidi kolem sebe, jsou tu jeho fanoušci ale i jeho jeden odpůrce, který si o sobě myslí, že je vtipný a že ho mají lidé rádi, samozřejmě tu platí opak. Celkově je to nadprůměrně povedený film. Robin Williams se nám tu předvádí v roli, kterou jsme od něj viděli už tolikrát - komediant. Nyní se však dostává tam, kde nebyl ještě nikdy - do válečné oblasti. I přesto, že se většina filmu odehrává ve vysílací místnosti tak se po nějaké době hlásí válka o slovo a film se rozjíždí do rozměrů, které byste možná nečekali. I přesto, že je to tak trošku komedie tak v mých očích se řadí mezi takové velikány filmů z Vietnamu jako je Apokalypsa, Četa nebo Olověná vesta. Jo a abych nezapomněl...soundtrack je perfektní.

A já pořád nemůžu dostat tu nádhernou melodii z hlavy...Mel Gibson se mě nikdy jako herec moc nelíbil, je teda pravda, že v téhle roli mě přijde asi nejsympatičtější na druhou stranu jako režisér působí tenhle modrooký Američan jako moc talentovaný a schopný člověk. Podařilo se mu totiž natočit jeden z nejlepších historických filmů, nádherná skotská krajina, kouzelná hudba a dost naturalisticky vypadající bitvy vytváří emocionálně silný film, který se líbil, líbí a bude líbit.

Nebudu lhát, na pokračování filmu Já, padouch jsem se díval stejně jen kvůli mimoňům, doufal jsem, že po úspěchu v prvním díle se počet scén s mimoni v druhém díle zvětší. Naštěstí se mi to vyplnilo, tyhle malé geniální výplůdky animátorské mysli vévodí celému filmu, dokonce se kolem nich točí hlavní zápletka (už to nejsou jen vedlejší postavičky). Pořád jsem se během filmu nemohl rozhodnout, jestli mám dít tři a nebo čtyři hvězdy. Nerozhodně to bylo až do poslední části filmu. Posledních zhruba deset minut mě doslova „rozsekalo“, to co mimoni v těch posledních minutách předváděli nepotřebuje komentář, to se musí vidět :)

Co se týče očekávání tak tohle bylo pro mě filmovou událostí roku. Těšil jsem se docela dlouho. No a teď už můžu posoudit, na co jsem se přes půl roku těšil, jak malý kluk. Po Supermanovi tady máme další americký velkofilm, který nešetří akcí, výbuchy a zvučnými jmény (nejen co se týče herců ale i producentů, skladatelů, Verbinski také nepatří mezi neznámé režiséry). Co se týče příběhu tak to není nic přelomového. To, co 151 minut dlouhý film drží pohromadě je bohatý producent (to jsem dokonce v jendom časopise četl, že rozpočet musel být osekán, jinak by film vůbec nevznikl, nějak si nedovedu představit, do které sféry filmu chtěli tvůrci zainvestovat ještě víc peněz - do vizuálních efektů? vždyť tady lítá vzduchem všechno od třísek až po mosty, nebo do obsazení? Johny Depp v hlavní roli je málo? nebo se mělo ještě více zainvestovat do hudby? kdy může být dražší než Hans Zimmer) a indián Tonto. Depp má prostě svoje kouzlo, které dokáže pobavit, ten kdo ho až zas tak nemusí tak si tenhle film moc neužije...ve filmu je plno scén, které jsou snesitelné právě jen kvůli Deppovi. Film by se klidně mohl jmenovat „Lone Tonto“, Deppova postava si prostě jede to svoje a zastírá všechny ostatní. Tenhle film mě prostě a jednoduše nezklamal.

Tak tenhle film je pro mě zajímavý ne kvůli samotnému příběhu, ale kvůli jeho pozadí. Samo o sobě je to zajímavá myšlenka, že mimozemšťané nejsou necitlivá vraždící monstra, která mají jediný cíl a to zlikvidovat naši planetu, jako to bývá v jiných katastrofických filmech, tady je to trochu jiné, jaké to tady nebudu zbytečně popisovat, to si každý může přečíst tady o kousek víš, pod plakátem filmu :). I stylizace je zajímavá, první část je pojatá jako vysílání televizního zpravodajství, jsou tu záběry bezpečnostních kamer, vstupy odborníků atd. V důsledků jistých událostí se ale stylizace po nějaké době přemění na klasický styl filmu, kde občas prolétne nějaká část těla a občas efektně stříkne trocha krve na objektiv, to však není jediné oživení, jsou tu různé působivé záběry (kamera na pušce...). Podtrženo sečteno je to velmi povedený film, který trochu popichuje k zamyšlení a nastrkuje otázku jestli jsou lidé opravdu tak zranitelní ale jestli by se v případě, že se jim naskytne šance také nezachovali jako krvelačné bestie z vesmíru.