darm

Ukrutně zajímavý mix několika žánrů.. Místy hrozně vtipné, místy akční, napínavé a místy smutné a dojemné. A teď jestli z toho může vzniknout nějaký celek, který bude držet pohromadě. Ale ano, může! Ale nevěřil bych, že ho budou schopni natočit zrovna Němci :) Ale je to tak a je to dobře a aspoň už nemám o německé kinematografii jen to špatné mínění.. Ústřední dvojici sympatie nechybí a nefandit jim.. To snad ani není moc dobře možné. Scénář je tak divně morbidní, zábavný a neuvěřitelný, že ani nemám slov :) Po skončení se ve mně rozlil takový hrozně zvláštní pocit a nevím jak ho popsat. A stejně tak nevím, jak popsat to, proč nedávám tomu filmu pět hvězd. Rozhodně to chci vidět ještě jednou.. A jdu si pustit Knocking on heaven's door.. Knock, knock, knocking on heaven's door, hey hey, hey, hey, hey...

Ani jsem nevěděl, že Pixar začal tvořit už před takhle dlouhou dobou. A nevěřil bych, že by někdo dokázal před skoro dvaceti lety natočit dvouminutový animák o dvou lampách, při kterém sem budu celou dobu nad jeho roztomilostí usmívat jako pako :)

Fantazie toho sněhuláka opravdu nezná mezí :o) Ani bych nevěřil, že před 16-ti lety už vznikaly takhle super animáky. Skvělá hudba a parádní konec. Cesta sněhuláka za svou láskou... Jak dojemné :)

Moje první setkání s Dariem Argentem. Moje vůbec první sektání s italským hororem. No a jsem krutě rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Mohl jsem toho čekat spoustu, od nějaké gore úchylárny, což by bylo asi pro Italy typické, až po nějaké nevím co, přece jen ještě nejsem schopen říct, čeho všeho jsou Italové schopní :), ale dostal sem ještě úplně něco jiného. Začátek byl parádní. Liják, depkoidní hudba, depkoidní prostředí, depkoidní všechno, opravdu jsem nevháněl s klidem kyslík do mých plic. Mno a najednou pořád né a né v klidu dýchat, neustálé napětí vlastně z ničeho, neuvěřitelně krutě hustá atmosféra, která mě pustila opravdu jen na hodně malou chvilku, jestli vůbec... Všude to bylo.. hrozně barevné, hrozně divné, možná i divně úchylné? Asi jo. Ale bylo to tak neuvěřitelně podmanivé a sugestivní.. A když do toho začala hrát hudba.. Jak byla depkoidní na začátku, v průběhu filmu se to ještě stupňovalo a opravdu jsem se po některých scénách (a že jich bylo hodně!) přichytil s tlamou otevřenou dokořán... Tak neuvěřitelně divná a podmanivá atmosféra.. To jsem snad ještě v hororech nezažil. Tohle asi opravdu umí jen v Itálii. Úchylná podmanivost, nevím jak jinak to nazvat, každopádně maximální spokojenost! Itálie mě začíná zajímat :)

Zvláštní film. Na jednu stranu jsem si docela dlouhou dobu říkal: není na tom nic extra, není na tom nic extra, ale na druhou stranu, když se příběh začal víc rozvíjet pomocí té spousty flashbacků, tak to občas možná něco extra bylo. Ze začátku to vypadá jako víceméně úplně klasický příběh, tváří se tak docela dlouho, dokud na scénu nevleze.. No, hádáte správně - další ženská :) Příběh se zamotává, ale najednou jsem se do filmu začal vžívat, víc ho prožívat a dokonce jsem začal Hartnettovi fandit. I když jsem místy pochyboval, kterou mu mám vlastě přát... Tak nakonec se to všechno vyřešilo nádherným způsobem. Opravdu moc krásnej konec.. A do toho ta nádherná hudba. Ale ne, nedám pět hvězd. A proč? To sám ani tak moc dobře nevím. I když ano, několik důvodů by se našlo. Někdy jsem se musel až nechtěně smát všem těm souvislostem, které se stávaly a které vytvářely následné prekérní situace a připravovaly půdu pro rozuzlení, bylo to místy až moc.. nepravděpodobné. No a možná jsem čekal na konci ještě větší emocionální reakci z mojí strany, ale to mi celý film rozhodně nezkazí.. Hartnett mi nevadil, Diane Kruger je nádherná a Rose Byrne v roli Alex.. no nevím, té sem její jednání občas nevěřil a byl silně na pochybách. No, nějaké ty vady na kráse by se prostě daly bez problémů najít. Někdy jsem ochoten je i přehlížet, ale tady... Nevím, celkově 85, možná 90%, ale výš nejdu. Každopádně americký romantický film!! a povedený.. To si zaslouží pozornost :)

Myslel jsem si, že když už jsem zhlédl několik Ju-Onů, dva díly Ringu a spoustu dalších hororů, že už mě nebudou moct nějaké ty lekačky jen tak překvapit. No, po skončení Shutteru musím uznat, že jsem se mýlil. A to tak, že docela hodně. V prvních třiceti minutách jsem musel film 3x přerušit, i když to moc rád nedělám. Dvakrát kvůli lekačkám (po jedné z nich mi šel mráz po zádech ještě třicet sekund po stopnutí, až tak mě to dostalo.) a potřetí kvůli asi dvouminutové scéně, kdy si duchové hrají s foťákem, blýskají si co chtějí, kdy chtějí.. Abych řekl pravdu, z téhle sekvence jsem se málem posral strachy. Fakt síla. Sorry za to slovo, ale žádné jiné podobně výstižné se tam nehodí. Film pokračoval, lekaček mírně ubylo, ale když nějaká přišla tak to stálo za to. Ale už jen jednou jsem byl donucen stopnout film .. Popravdě řečeno, takové lekačky jako tady jsem nezažil ani v Ju-Onech a to už je co říct. Skoro celým filmem prostupuje taková tíživá atmosféra a to správné napětí, které pak graduje do extrémních výšin. Když se v tom budu joo extra štrachat, tak určitě okolo poloviny filmu najdu pár hlušších míst, ale čert to vem, všechno to co se dělo předtím i potom to spolehlivě vynahrazuje. Co mi vadilo už víc, byla místy hrozná klišovitost příběhu, kdy jsem si prostě řekl co a jak bude nebo co a jak je a docela často jsem se trefil (například s tím co je sen a co je skutečnost atd.) A samotné finále? To bylo hodně zvláštní, i když nevím, jestli jsem ho tak úplně pochopil. To už je ale u asijských duchařin skoro klasika. Celkově vzato - Shutter je výborný horor se smrtícími lekačkami, notnou dávkou atmosféry i napětí a mírně klišoidním příběhem. Hrozně rád bych dal plné hodnocení, ale... ALE. 4,5*.

No, nenazval bych to celé ani tak filmem, jako spíš spoustou jednotlivých více či méně vtipných scének poslepovaných dohromady do délky celovečerního filmu. Jen kdyby tam nebylo to více či méně, bylo by to asi lepší, protože nemůžu říct, že jsem se po celou dobu filmu skvěle bavil, to bohužel určitě ne. Naštestí nenastupovala ani žádná velká nuda, jen to místy bylo takové... o ničem. Některé scénky byly parádní (akvárko, loď, závěrečný ohňostroj.. :)), ale byla spousta chvil a momentů, kdy jsem to jen tak nezaujatě sledoval, bez nějakého většího zájmu nebo pobavení. Těch dobrých scének už mi ani v hlavě po shlédnutí moc nezůstalo. Ale i tak to byla hodně příjemná podívaná a závěrečný ohňostroj ji pro mě vytáhl na slušných 7/10. Nenudil jsem se, jen jsem asi čekal víc a nedostalo mě to tak, jak by mělo něco, co by chtělo vyšší hodnocení :) No a ještě musím dodat, že ať už ten film byl jakýkoli, tak Tati je pan komik s velkým K.

Těšil jsem se a ani nepřišlo moc velké zklamání. I když jsem čekal možná ještě o malinko víc. Undergroundová atmosféra je skvělá, než se film rozjel tak to sice tak nebylo znát, ale jakmile začala hrát hudba, která se do tohohle prostředí maximálně hodila (na samotný poslech by to asi bylo dost o ničem), tak jsem nemohl odtrhnout oči od obrazovky. Tak parádně akčně akční scény se moc nevidí. Tempo pak zase ochladlo, což si myslím, že filmu zas až tak moc neprospělo. Spousta dlouhých záběrů beze slova, procházení se po budapešťském metru... Místy mohla možná nastupovat i mírná nuda. No, ale závěrečných 15 minut? Tak to je jeden z nejlepších závěrů, jaké jsem měl v rámci žánru tu čest vidět. Něco tak napínavého, co mě totálně pohltilo, sem už dlouho neviděl. A ta hudba do toho, to tajemné prostředí... wow.. Škoda, že takhle nadupaný to bylo až na konci a škoda, že se film neubránil malinko nudnějším místům... Právě kvůli nim nemůžu jít na pět.

Mno, docela povedená záležitost. Námět vskutku originální, což je určitě asi to největší plus. Mádl zahrál zhypnotizovaného skvěle, až jsem se místy divil, fakt jsem mu to věřil. Jako komedie zase film fungoval jen místy, což asi tak úplně záměr nebyl, no ale budiž. Spousta vtípků je povedených, ale po některých pokusech jsem neměl ani tu nejmenší chuť se usmát. Ale pořád z toho zůstal docela zajímavý filmík, který neurazí, spíš slušně pobaví, na odreagování jako dělaný. No, ale hrozně mě štvaly takové ty vsuvky do zimní přírody jako z nějakého dokumentu o floře Krkonoš, to se tam myslim si fakt nehodilo :) Anebo záběr na alpskou lavinu, taky dost mimo mísu...50-55%.

Já bych Windstruck s My Sassy Girl moc nesrovnával. Přeci jen, tohle není čistokrevná romantická komedie, to ani zdaleka ne. Po prvních dvaceti minutách jsem byl na mírných rozpacích ze spousty takové zvláštní akce smíchané s komedií, ale pak až do doby, kdy přišel určitý hlavní dějový zlom jsem byl neuvěřitelně spokojený. Skvělá zábava i spousta nádherných jednotlivých scén a pořád jsem přemýšlel nad tím, co proti tomu tolik lidí má. Sám jsem se né zrovna málokrát přistihl přitom, jak mám úsměv roztažený od ucha k uchu. Pak ale přišel ten zlom a film se zase změnil. Chvílemi akčňák, chvílemi romantika, chvílemi nějaké to nadpřirozeno.. Hodně zvláštní guláš, který ale bohužel začal strádat na kvalitě a zajímavosti. Vlastně největší gradaci a moje největší soužití s filmem jsem zaznamenal přibližně od 60. do 70. minuty filmu, což asi není tak úplně ok. Ve zbytku té druhé poloviny mě film několikrát dokázal upoutat, byla tam spousta nádherných scén(vlaštovka, větrníky..), ale už to nebylo tak nějak ono, zajímavost celého příběhu začala tak nějak divně pokulhávat. Být film o nějakou tu dobu kratší, jakože by to určitě šlo, uvažoval bych i o tom jít s hodnocením nahoru. Takhle je to za hodně solidních 80-85% a konečný výsledek spíš mírně nad očekávání.