nemer

Poněkud nepodařená propaganda katolické církve a jejích debilních doktrín. Asi stárnu, neboť tzv. "moderní, svěží komedie", které každý chválí, neshledávám ani svěžími a ani je nevnímám jako komedie. Zdají se mi trapné. A Knězovy děti jsou další z příkladů trapných, těžko zařaditelných filmů. Nezasmála jsem se ani jednou, spíše se styděla i za autory, kteří podobný paskvil vyplodili. Překvapuje mě distribuce do kin, protože snímek ve mě vyvolával neodbytný pocit, že ho na koleni během jednoho líného odpoledne splácala parta amatérů.

Četla jsem knihu (nedočetla, což se mi stává maximálně jednou za 10 let) a viděla téměř celý film. Je to sice jiné, ale to nic nemění na tom, jaká je to kravina. Inteligentní dílo, komedie? Nenechte se vysmát. A ta módní severská vlna mi už taky pěkně pije krev :)

Pro mě nejen akční a kultovní film. Jednak Terminátoři (1+2) mají ještě duši, kterou moderna tolik postrádá (a dokonalý obraz ji fakt nedělá), a pak je svým způsobem považuju až za romantické filmy pro citlivé duše. Rozhodně je konec T2 nesrovnatelně dojemnější než všechny Esmeraldy a Pichnerové (či jak se autorky těch romantických blafů jmenují) dohromady. Těžko něčím překonatelné také vzhledem k věku, kdy bylo viděno poprvé. ************************************* 13. 9. 2017 3D - konečně jsem mohla napravit, že jsem film v kině nikdy neviděla a že mě vždycky štvalo, že ty kultovní filmy mne v kině minuly. Mnozí si na 3D stěžují, ale kromě zkrácené verze nemám Terminátorovi co vytknout. Jediné, podle čeho lze odhadnout letitost filmu, jsou prastará kraksnoidní auta, ale jinak je snímek nadčasový a svým způsobem byl i vizionářský, všechny základy Skynetu už jsou hezky v provozu :) I po těch letech při terminátoří hudbě běhá mráz po zádech. Jsem ráda, že jsem upřednostnila Téčko před novým It. Konečně ani jsem neváhala, který film bude prioritou. Výjimečnost snímku dokládá skutečnost, že při filmu bylo (snad poprvé po sto letech) ticho jako v kostele, žádné chroupání, šustění a jiný bordel, jak bývá dnes v kině "dobrým" zvykem. Ale možná se na Terminátorovi scházejí už jenom pamětníci :) Nicméně minimálně pro mě má i po téměř čtvrtstoletí T fantastickou atmosféru a obávám se, že něco tak dokonalého už dnes nikdo není schopen vytvořit, ani Cameron. Arnold nám už taky neomládne, soudobí mladší herci jsou nanicovatí a unylí, nápady a scenáře současnosti debilní. Z trůnu bude Terminátor sesazen jen těžko.

Svého času byly Pasti kultovní a první dvě dnes zaslouženě patří ke klasice žánru. O nových pokračováních, zejména ne o té poslední zrůdnosti, se už ale nic pozitivního říct nedá. Raději měli McClana pohřbít, než z něho udělat komiksového Übermensche.

Kdybych byla bývala Godzillu sledovala v tv, rozhodně bych se nedodívala. Schází poutavý děj, film je zbytečně roztříštěný a podle mého dojmu jde pouze o vizuální vyžití, o nic jiného (na filmu jsou nejlepší trailery, těm bych dala snad i 5*). Na druhé straně člověk je podvědomě přitahován podobnými katastrofickými událostmi, kterými se snímek hemží. Jiný důvod ke sledování jaksi nenacházím, pokud tedy nemilujete Godzillu :) Už si ale ani nepamatuju, o čem to konkrétně bylo? Běhala tam přerostlá příšera/y a Bryan Cranston, kvůli kterému jsem doufala v zajímavější podívanou. Nestalo se tak. Vyloženě film na dobu, kdy se vám vůbec, ale vůbec nic nechce dělat a hlavně nechcete přemýšlet. Mozek nutné nebrat s sebou :) Pak to třeba může být i příjemný zážitek.

Rozvleklé, nudné a depresivní vyprávění bez jediné sympatické postavy. Ploše vykreslené charaktery, kterým jsem jako divák nevěřila vůbec nic. Připomnělo mi to otřesné české novodobé pohádky.

Nesdílím stížnosti vůči logice, film logiku má, narozdíl od mnoha jiných moderních pohádek nebo dokonce filmů určených výhradně dospělému divákovi. Maleficent je velice přímočarý film, takže děj pochopí i mladší divák. Na druhé straně na své si přijdou i dospělí, protože pohádka nepřináší klasický černobílý pohled na svět. Pokud ve vás navíc zbyla alespoň jiskřička z dob, kdy jste sami byli dětmi, Maleficent se nemůže nelíbit. Aniž bych to předem tušila, Maleficent se stane zřejmě mou nejoblíbenější pohádkou (jako temná, nepohádková fantasy by možná byla ještě lepší). Pojetí je kouzelné, to, co jiní na filmu zatracují, vnímám za daných okolností kladně (dětsky pojatá Růženka i retardovaný princ). Závěrečný zápas je vskutku symbolický a zřejmě osloví hlavně ženskou populaci, pro mě jedno z nejlepších finále na stříbrném plátně. Angelína, nadpřirozeně krásná a křehká (až do Maleficent jsem ji paradoxně nesnášela), pro mě ztělesňuje nikdy nekončící utrpení žen ve světě ovládaném muži. Současně může symbolizovat lovenou zvěř (potažmo přírodu globálně), kterou dnes a denně člověk nemilosrdně vraždí. Další obrovské plus je skvělá hudba. Přestože fantasy žánr není mému srdci blízký, právě naopak (nikdy jsem neměla v lásce Pány prstenů, Avatary apod. - vůbec nic se v nich neděje!), Maleficent mě oslovil natolik, že i prostý děj a dementní víly jsou odpuštěny a zapomenuty. Nádherná pohádka.