Nevka

Jak už ukázky napovídaly, Yeti je animákem, na který se rodič nemusí bát jít s dítětem, aniž by tím zároveň ohrozil svou, nebo dětskou psychickou pohodu. Podobně jako třeba poslední Transylvánie se tady sází převážně na to, že menší diváci se budou smát všemožným (i nemožným) patáliím postav, a příběh poběží na trochu jednodušší bázi. Díky tomu se od začátku koukáte na převážně průměrné dobrodružství, které vás ničím neurazí, ani neoslní. Nutno však podotknout, že od druhého (prakticky toho zásadnějšího) setkání s člověkem je to celkem zábavná podívaná. Většina humoru sice stojí na jazykové bariéře dvou druhů, ale film s ní pracuje na celkem dobré úrovni. Důvod, kvůli kterému jsem šel mimo jiné (těsně) i na čtyři hvězdičky je ten, že přibližně ve dvou třetinách filmu tvůrci dobře zapracují na typických znacích sektařů a jiných ideologicky vychýlených skupin. Jako zářný příklad lze uvést například uctívání pravidel kamenů, které si "Nejvyšší" vytváří podle toho, jak uzná za vhodné (přidání nového druhu jaka a podobně). Tón, kterým je nám celá tato situace podána je navíc hezky tíživý a děti asi slušně vydeptá. Sečteno podtrženo... Úžasňákovi to sice nejsou, ale Příšerózní dovolená překonaná je. P.S.: Když jde člověk do kina na animovaný film, musí trochu počítat s tím, že se tam bude i zpívat.

Shane odvedl v podstatě to, co se od něj čekalo. Akční jízdu v nepřístupném R-ku, kde se jako na běžícím páse hláškuje. Na jednu stranu je to fajn, protože Predátor člověka dost dobře zabaví, ale na druhou stranu se trochu ztrácí v tom, co chce doopravdy dělat. Boyd Holbrook v hlavní roli zaujme, ale vyjma jeho rodiny (syn je taky celkem v pohodě - v přirovnání k jiným dětským otrapům) jsou vám ostatní postavy celkem lhostejné. Umí sice vyprodukovat nějaké ty zábavné monology, ale většinou jde jen o rádoby silácké řeči. Predátor přijde na scénu celkem brzy a úvodní scéna v džungli nechává vzpomenout na Arnieho (mimo jiné je opravdu skvělá). Navíc s ratingem se tady opravdu nešetřilo, díky čemuž krev stříká všude kolem a brutalitě se meze nekladou). V důsledku toho jsem taky dostal jednu fantastickou scénu z Halloweenu, kde hlavní roli hraje predátoří maska (nechci ji vyzradit, protože je nečekaná, surová, ale přesto dost zábavná). Celkově je myšlenka s evolucí vlastně celkem fajn, ale nemůžu se zbavit pocitu, že hlavní tým začal být loven zbytečně moc pozdě. Ubrat hrátky ve městě, mohl být konec mnohem lepší. Navíc bych zůstal i na čtyřech hvězdičkách. Takhle jdu bohužel o jednu níž, protože závěr je už plný nelogičností a dalších zbytečných přešlapů (třeba lobotomie psa). Ve výsledku je pro mě nový Predátor lehkým zklamáním, ale doufám, že přes těch 60% ještě půjde. Takto špatný rozhodně není.

Spike Lee přesně ví, jak divákovi podat příběh tak, aby ho zaujal (a zároveň si o daném tématu zjistil mnohem více). To poslední platí hlavně v případě, že o situaci v zahraničí nejste nikterak informováni, a strejdu Trumpa považujete za spasitele světa. Ústřední příběh, který stojí na Johnu Davidu Washingtonovi a Adamu Driverovi má totiž koule. I přes pomalejší začátek, který stojí spíše na zajímavě podaném dramatu navíc servíruje jednu libovou černo-humornou scénu za druhou (díky tomu zaujme širší masy). Mezi nejlepší scény filmu tak nepochybně patří Ronovo telefonování do klanu, či Davidu Dukeovi, pořízení klubové kartičky, nebo Flipovi návštěvy v ústředí. BlacKkKlansman tak věrohodně podává působivou kritiku lidské osobnosti plné předsudků a nenávisti. Když navíc na začátek a konec doplní i nějaké ty reálné záběry (se kterými se nijak nemazlí, ale předhodí je před vás náhle a surově), většina diváků mu to bez problémů "sežere". Proto jdu na jasných pět hvězd...

Kvalitativně dozajista sešup o třídu níž. Jednotlivé choreografie a písně už nejsou důsledkem plynulého vyústění děje, ale jsou tam prakticky jen proto, aby byly (přeci jen to má být muzikál). Zatímco jedničku mám celkem rád právě kvůli tomu, jak scénář spolu s dramaturgií pracují s tempem, dynamikou, příběhem i hudbou, tady mi to místy přišlo vyloženě na sílu. Meryl mně osobně moc nechyběla a Lily James se role zhostila dobře (kromě toho, že žila v Británii a byla opálená už od začátku filmu - nicméně to je jen detail). Lepší scény střídaly ty infantilní (celý flashback s Harrym), a nová Mamma Mia tak na diváka působí spíše neutěšeným dojmem, než aby navozovala letní pohodu, jako tomu bylo u jedničky. Celkově však nijak extrémně neurazí a většina diváků/divaček bude odcházet z kina spokojená už proto, že když někdo zpíval, dalo se to poslouchat. Ke všemu příběh hrál trochu více na city, než minule (ačkoliv to minule fungovalo mnohem lépe). Celkově tak průměr a 3 hvězdičky. Pokud bych si měl vybrat, rozhodně si mnohem raději pustím o deset let staršího sourozence (a trojku nepotřebuji). :::: Po zhlédnutí jedničky jdu na dvě, protože tohle je fakt ignorace faktů... Aspoň z toho vznikla pěkná slovní hříčka.

Vnímavá a dospělá Disneyovka s Medvídkem Pú, který je dětsky naivní přesně tak, jak si ho pamatujeme ze svého dětství. Atmosféra z poměrně specifického traileru se tady nevytratila (v což jsem doufal, a proč jsem taky šel do kina), a celý příběh i postavy vás nepřestávají dojímat prakticky přes celou stopáž filmu. Zásadní je navíc i to, že kromě krátké pasáže, kdy už Kryštůfek pracuje pro Winslowa a Pú ještě není na scéně, prakticky ani na chvíli nenudí. Po emoční stránce film celkem pravidelně střídá upřímný smutek veselý smích, což tady není vůbec na škodu. Ke všemu je casting McGregora a Hayley Atwell naprosto úžasný. Důležité je ale podotknout to, že tohle všechno nenudí převážně starší diváky - pro děti tento snímek primárně natočen není, čemuž napovídá i fakt, že v kinech neexistuje dabovaná verze (to bude zřejmě i důvod, proč nebudou tržby moc vysoké, a proč jsme měli s přítelkyní sál jen pro sebe). Celkem často se tady totiž "filozofuje" a přemýšlí nad životem a jeho vnímáním. Vzhledem k tomu, že nosná myšlenka stojí na dobře podaném střetu dětského světa, přátel a rodiny s prací a kariérou, děti asi nepochopí, co některými scénami chtěl "básník říct", a místy se možná budou i nudit. Nevyjímaje scény, kdy budou dost zkoprnělé hrůzou, protože depresivní mlha nad Stokorcovým lesem vytváří perfektní ponurou atmosféru. Nezbývá než doufat, že jednou dorostou a podívají se na film se stejnou radostí, jako jsem ho sledoval já. Navíc Pú a jeho přátelé (jen chudák Tygr vypadá trochu staře) jsou vytvořeni s krásným detailem a medvídkovy výrazy si musíte zamilovat. Snímek si mě prostě po všech stránkách získal, a já se za to nestydím.

Milý a poetický kraťas o dospívání, mateřství a rodině. Musím říct, že rozuzlení "knedlíčkové" části bylo relativně překvapivé a potěšilo mě. Navíc je celý námět dost realistický, přičemž pointa vyznívá jasně a jednoznačně (chápu, že to nemusely pochopit děti, ale pokud to nedošlo někomu ze starších...). Za mě povedený předfilm ještě povedenějších druhých Úžasňákových. Pixar to zvládl perfektně.

Ač kolem projektu panovalo několik pochybností (včetně rozpočtu, který se tady ale utopit dal), Čína s pomocí Stathama v hlavní roli a Turteltauba na pozici režiséra, stvořila poměrně zábavný akční blockbuster. Ano, film trpí klasickými žánrovými klišé, ale postavy vám jsou vesměs sympatické (včetně asijského osazenstva "posádky") a film dokáže zabavit. Žralok se navíc na scéně neobjeví jen na 5 - 10 minut (jako tomu bylo například s celou bouří v Geostormu), ale od první třetiny snímku vytrvale pluje všude kolem. Díky tomu se prakticky nestihnete nudit, a přesně to si od filmů tohoto typu žádám. Jako v případě Zabijáka a bodyguarda je to sice Béčko až za roh (z čehož plyne i množství klasických nedostatků), ale svůj účel dozajista splní. Z mé strany o něco lepší počin, než nový Jurský Svět a zklamaný v žádném případě nejsem.

Iron Man 3 je z pohledu komiksových fanoušků tak trochu oříškem. Z trilogie je to určitě po filmařské stránce nejlepší film, a to samé se dá říct i o sólovkách v MCU. Tady by mohl někdo namítat, že Winter Soldier je lepší, ale tento názor je absolutně subjektivní, protože každý preferujeme něco jiného. Hlavním problémem, čímž se vracíme ke komiksu je Mandarín. Pro neznalé je to postava, která je spojena s originem Iron Mana, a také jedna z jeho největších nemesis. Jediný rozdíl tkví v tom, že Iron Man vznikl v komiksech ve Vietnamu, zatímco v MCU v Afgánistánu. Tento krok byl pochopitelný, protože Marvel se snažil přizpůsobit současné vojenské situaci. Problémem však je, že z neuvěřitelně silného záporáka udělali najednou joudu, který si jen hrál na hrozbu. Toto je fakt, který mně se jako twist neuvěřitelně líbil, protože jsem ho nečekal. Díky tomu jsem ochoten přejít i to, jak bylo s postavou naloženo. Rozumím však tomu, že tohle nemusí vzít každý. K úplnosti dodám jen to, že Marvel stoupl v očích zklamaných fanoušků aspoň díky Marvel One-Shot: All Hail the King. Tady bylo vysvětleno, že všechno není tak jednoduché, jak se zdá a Mandarín opravdu někde pobíhá. Za mě tedy jednoznačných 5*, ale chápu rozhořčení ostatních.

Jeden z mála seriálů/antologií, kde by to podle hodnocení epizod bylo objektivně na čtyři hvězdičky. Tady se však naprosto subjektivně nechám unést celkovým dojmem, nápadem, atmosférou, i jednotlivými zvraty, které nám Black Mirror tak skvěle servíruje. Tolik "kopanců do koulí" a kritiky moderní lidské společnosti nenajdete snad nikde jinde. Epizody mají navíc skvělé obsazení a ono "vypointování" je ve většině případů naprosto omračující. Své o tom mohou říct i tyto nejlepší epizody, aneb božská sedmička (chronologicky): The National Anthem, The Entire History of You, White Christmas, Shut Up and Dance, Hated in the Nation, USS Callister, Hang the DJ.

Z hlediska celé trilogie je Příšerózní dovolená jednoznačně nejslabším článkem skládačky. Drákula už nemá moc, co ze svého strašidláctví nabídnout (povedená je alespoň scéna z "archeologické" Atlantidy) a po většinu filmu se prakticky jen pitvoří. Tam, kde dvojka byla zábavnější variací na jedničku, s trochu slabším příběhem, trojka cílí vyloženě jen na humor. Potěší hlavně to, že většinou skvěle baví (pokud se přepnete na dětskou vlnu - dospělých narážek tentokrát tolik není). V dabingu oceňuji i babišovskou invenci, ale musím dodat, že se do dané scény moc nehodila a působila nepatřičně. Vyloženě zapamatovatelné jsou ale maximálně Gremlin Airlines (povedená a vylepšená variace na opice z druhého Madagaskaru), Bob, ryby obluhující na lodi, scény v opravdu původní Atlantidě a závěrečný souboj, který však zůstává trochu pozadu třeba ve srovnání s Vaianou a konkrétně skladbou Shiny (najdete na youtube). Největším rozdílem je tak existence opravdové záporné strany, která se objevila částečně jen na konci druhého dílu. Suma sumárum je tak tento animák možná lehce nadprůměrný a děti bude bavit. Lepší tři hvězdičky jsou tak zasloužené.