Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (638)

plagát

Faktótum (2005) 

jasně, v detailu je to pořád ten od pólu k pólu oscilující matt dillon. jakmile se však kamera vzdálí na víc jak dva metry, vidim klasickýho Starýho prasáka, co v ringu natrhl řiť i macho no.1- hemingwayovi. tam, kde si v barfly rourke pomáhal žlutejma zubama a dementní chůzí, tam si dillon vystačí s hereckou civilností a mírnou dávkou komediální nadsázky. v tom je totiž zásadní rozdíl mezi uchopením role rourkea v barfly a dillona ve faktótu. bukowski je pod vší tou slupkou mysoginství, machismu, outsiderovství, alkoholismu a bůhvíčeho ještě předevšim nesmírně vtipnej mistr zkratky a to dillon pochopil. proto je pro mě faktótum o level vejš než barfly i přesto, že je zkratkovitý až na půdu. ale to byl přeci starej buk taky. no ni?

plagát

Štamgast (1987) 

no já nevim. film jako takovej budou vždy hodnotit 4 skupiny lidí. ti co četli bukowskiho a ti co ne a ti, kterejm je vědomý outsiderství blízký a ti, kterejm jde spíš o plnou ledničku, firemní auto a skřety v dětskym pokojíku. nic proti, bukowskiho loserovská estetika je mi blízká, považuju ho za jednoho z nejpregnantnějších autorů. tam kde čapek hledá synonyma, kde hrabal košatym jazykem rozepíše větu na půl stránky, kde kerouac vaří z vody, tam si starej dobrej buk vystačí s jednou větou (pak jsem šel do postele s pocitem dobře známým všem opilcům: že jsem se choval jak blbec, ale čert to vem). jenže... jenže intelekt a osobní zkušenost mickeyho rourkea prostě nesahá až do nížin hanka chinaskiho, a tak přehrává seč může. o faye dunaway netřeba mluvit, ta je zcela mimo mísu a nikdo jí nemůže uvěřit dlouholetou alkoholovou zpustlost, protože jí prostě v jejim lady face nenajde. plyne z toho jediný. nejpřirozenějc hrál bukowski cameo opravdový(ho) barfly ve scéně v baru, kde se potká rourke s dunaway a abyste pochopili o čem celej ten byznys je, přečtěte si od něj hollywood. no a barbet schroeder je prostě artovej evropskej režisér, co z fašírky udělá svíčkovou.

plagát

Videodrome (1983) 

cronenberg v životní formě, předvídající cesty internetu. existenz je vlastně pokračováním videodromu, kde už mistr ví, jakym směrem se jeho vize doopravdy ubíraly a jede na další level, každopádně až timhle filmem se z kanadský provincie dostal na výsluní světový kinematografie. pro mě osobně kafka a burroughs v jednom, umocněnej moderníma technologiema. let´s FLY.

plagát

Rudy (1993) 

pro všechny průměrný kokoty, co když do toho daj srdéčko, můžou něčeho docílit. no, já jsem nadprůměrnej kokot, takže radši zůstávam v B-týmu a ušetřim nás dojemnejch scén.

plagát

Moje letné prázdniny (2012) 

sms film. mel najde v krimu novýho syna, dostane zpět nakradený peníze a ošuká stárnoucí mexičanku. mel mele maso. my meleme s ním.

plagát

Doghouse (2009) 

laciné, šovinistické, politicky nekorektní. že by film s koulema?

plagát

Dellamorte Dellamore (1994) 

pokus o intelektuální z- movie, co je úplně mimo mísu stejně tak, jako kokotiny uvařený pejskem a kočičkou. ale věřim, že si to svý pseudointelektuálně úchylný příznivce najde. něco tam je, jen já to nenašel.

plagát

Zevláci (2009) 

koukáte na wannabe rowdieho ze střední třídy a pak vám dojde, že o něj zas tolik nejde. nejde ani o hooligans jako takový. všechny ty pozérský souboje o moc a teritorium jsou tu jen kulisama pro příběh LÁSKY, pro příběh vykořeněnosti jedný rádobydrsný buzny, co má oprátku uprostřed pokoje a vám dojde, že poslouchat joy division je tak trochu o hubu.

plagát

SEALS: S nasadením života (2012) 

je to jednoduchý. kdyby to byla hra- budiž. ale on je to film, proto absence příběhu je trošičku zásadní. nicméně atmosféra z toho sálá jako ze hry...call of duty?

plagát

Městečko (2003) odpad!

pojďme na to náhlédnout trochu jinak, očima starých holandských mistrů... oškliví lidé, ošklivá doba, ošklivé všechno...pojďme pranýřovat DOBU a buďme jak hieronymus bosch nebo jako spinoza....jo a buďme laciní... kdybych nevěděl, kdo za tim filmem stojí, možná bych ho ocenil mírněji, ale jan kraus zůstane janem krausem se všema jeho malinkejma formanovskejma blbůstkama, i když se chce pasovat do role svědomí národa, potažmo do někoho, kdo je lepší a větší, než všichni ostatní. ale třeba se mejlim jak hlavsa. nejhorší a nejstupidnější věc, co jsem kdy viděl a nic na tom nezmění ani fakt, že se (při vší úctě k hercům) zaručeně jedná o film s největším počtem ošklivých osob na 99 minut stopáže.