J.Connor

Zdaleka nejsem fanouškem hip-hopu, ale na druhou stranu nejsem ani rocker, kterému se již jen při těch dvou slovech na H dělají pupínky. Je pravdou, že fenomén PSH lze v posledních letech vnímat dost rozporuplně, ať se jedná o příklon ke komerci (na což dle mě mají po takové době svaté právo) či příklon k nabubřelému buranskému haterství, kterým hochy ovlivnila nastupující generace raperů (tady už moc shovívavý nejsem - nejsem nějakej oldschoolovej fanoušek PSH, kterému schází zvuk z 90. let, moderní rychlé beaty jsou zcela v pořádku, atmosféra a vyznění některých songů už nikoli). Tolik k rozpolcenosti. PSH jsou pionýři, udělali tu pro svůj žánr obrovský kus práce a vyšlapali cestu řadě dalších muzikantů. Co se týče klipů, z první etapy jasně vyčuhuje Anděrův "Jižák", jsem fanda na "Rok PSH" a z poslední doby samozřejmě ultravtipné "Vím já" a melancholické "Můj rap, můj svět". Ohledně sólových projektů, tam kde se svými klipy sbírá body Wladimír, odečítáme za Oriona, pochybuju, že jde o nadsázku a je to tak žánrově čisté jako moravský agro metal. Citelně tu schází "Meleme meleme Kávu" (518/toxxx), dle mě jeden z nejlepších klipů za poslední dobu. Dokument "Tenkrát na východě" je jistě povinností pro každého fanouška hiphopu, kde může vidět Oriona s mařenou či žáčka ze ZŠ Hugo Toxe, ostatní pak mají šanci se něco dozvědět o historii rapu u nás, při ořezávání videa příště doporučuji nehulit. Product placementy odpouštím, není jich přehršel a je to vydáno na vlastním labelu za skvělou cenu.

Docela solidní mikro sondička do života umělce a narkomana. Škoda, že není moc rozumět voiceoveru. Doporučuji shlédnout v kombinaci s interview s Frusciantem z roku 1994 (ne ani tak kvůli obsahu, ale jeho zevnějšku). Spolurežíroval a produkoval zpěvák Butthole surfers Gibby Haynes. "Kill pigs by letting them become shits peanuts."

Forma dává obsahu pořádně na frak. Čtyři ze staré lásky k mistrovi.

Hail to the Caesar !

Cirio si tu se svou pravou rukou José Mariim kombinujou Ramba s revenge movies. Richard Young je drsňák, kterej zastaví pohledem rozběsněného vlčáka, takže ti, co ho nasrali, to pěkně schytaj. Je pravdou, že to mohlo být vzhledem k predispozicím mnohem horší, jistou atmosféru tomu i přes výpravu ze "vše za 39,-" neupřu.

A já dám nakonec čtyři, byť nejsem na tenhle žánr nějakej odborník, domnívám se, že v oblasti letních romantickejch komedií je Úča absolutní špička.

Skvělá Jane a skvělej pan Rocherster. Skvělá kamera, která kombinuje trendy přesvícenej vizuál s klasicistními obrázky (ale Ridleyho SOUPEŘI to přeci jen nejsou). Jenže ve finále mě to nechalo naprosto, ale naprosto chladným a já bych si u takový story přál bejt aspoň trochu dojatej.

Už jen za ty dětské herce a skvělý nápad se statickou kamerou. Navíc je rozkošné, jak film zpracovává velmi citlivé téma, je v tom až velmi intimní a přitom zůstává naprosto nezúčastněný.

Lolita běží o život. Inu pominu, že sledovat onu krpatou hrdinku při intimnostech mi činilo nemalé utrpení, ale tímhle se nám prezentuje současná německá scéna ? Proboha proč se na tomhle podílely legendy jako Alex Hacke či Thomas Ott ? Shit jak poleno. Kdyby Ti Zisko bylo osmnáct, tak neřeknu ani popel, ale táhne Ti na čtyřicet, tak se podle toho chovej. I podle reakcí lidí ve velkém sále má tahle báchorka potenciál být malým kultem, skoro až generační výpovědí. Ach Bože, díky, že naše generace měla v tomhle ranku GENERACI ZKURVENOU či KIDS. Již tenkrát jsem si nedovedl představit co by mohlo trumfnout takovéhle kusy a taky že nic. Vyprázdněnej stylizovanej shit je možná obojí, jenže ten náš měl při té stylizaci alespoň onen styl.

Ty vole žádnej Weird a žádnej Queer. Jasně Genesis je divnej chlápek, ale je to především umělec. Můžeme si o jeho "body projektu" myslet co chcem, ale rozhodně to neni nějaká obyč trancka ze sousedství. Proto kvetu, když je házen do nějakého queer koše či hnutí, padlo snad o tom ve filmu slovo ? Nejni to špatnej dokument, rozhodně ne, dokáže bejt citlivej a i když je spousta situací stylizovaných, vůbec to neruší jeho vypovídajícího hodnotu. Navíc industriál a (původní)hipsterská scéna mě vychovaly. Jenže mám tu ALE. Sice se to tváří jako dokument o obou protagonistech, ale je to hlavně o Genesisovi, Lady Jaye je pochopitelně dost na druhý koleji. A v tomto kontextu mě pak zákonitě mrzí, že jsme nemohli vidět víc z jeho archivu/minulosti. Je mi jasné, že by pak vznikala jistá ambivalence, protože tohle není ten typ dokumentárního filmu, kde by se promítaly archiválie s voice overem, ale mě jako zájemce o danou věc prostě mrzí, že nebylo využito jedinečné příležitosti. Vždyť např. z tak zásadního fenoménu, jakým jsou Throbbing gristle jsem zakusili jen fragment videa Discipline, které je nejprovařenější ze všech a mihlo se pár fotek a obalů desek.