andy60

Během sledování jsem měl dojem, že ONA neví, co chce, což záhy vystřídal dojem, že ON neví, co chce. Takhle se to střídalo až do konce filmu, kdy jsem si uvědomil, že tím, kdo neví, co nám vlastně chtěl sdělit, byl sám REŽISÉR.

Film je chudý na děj, jednání postav dost nelogické, žádné nečekané zvraty, žádný moment překvapení. Přesto jsem byl zvědav, jak tahle love story dopadne a poctivě jsem to dokoukal až do konce /ještě musím zmínit příšernou kvalitu dvd, zvuk, potažmo hudba, se téměř nedá poslouchat).

Dneska budu hodně shovívavý - možná si to dvě hvězdičky ani nezaslouží, ale snaha o nějaké napětí tam byla, nějaká ta dramatická scéna se v závěru taky odehrála a navíc tam hrála J. Bisset, do které jsem se v mládí platonicky zamiloval. Nejpřínosnější byly asi úvodní titulky, kdy na pozadí běžely dobové autentické záběry a naopak největší katastrofou byly animace. Lodě snad vypadaly lépe v prvních videohrách někdy před třiceti lety.

Mě tohle asijské "umění" míjí velkým, ale opravdu velkým obloukem.

K filmu jsem se vrátil asi po třiceti letech. Tenkrát jsem z něho byl doslova nadšený, dnes mohu jen konstatovat, že se jedná o dobrý film. Asi to způsobila ta spousta shlédnutých filmů, lépe napsaných a se skutečně promyšlenou zápletkou. Podraz je v podstatě film, který ničím nepřekvapí, vývoj odhadne snad každý předem, ale i tak se na to hezky kouká.

Již první Refnův film Dealer měl něco do sebe, ale Drive je lepší ve všech aspektech. Jen ty dlouhé záběry, kdy se hrdina dívá do jednoho místa bez pohnutí, beze slova, mně postupem času začaly vadit. Chápu, že to byl zřejmě režisérův záměr dokázat, že výraz tváře dokáže říct víc než slova, ale mně to rušilo plynulost děje. A ještě ty brutální scény - bez nich bych se určitě taky obešel.

Nenazval bych to komedií, protože to nebylo k smíchu. Richard se tentokrát chopil i režie, ale chválit ho nemohu. Myšlenka - že peníze nejsou vše a štěstí si za ně nekoupíš, není špatná, ale zpracování dopadlo prachbídně.

Film asi nebyl moc finančně nákladný - vše se odehrává v jednom dřevěném baráku nebo na dvoře před ním. Přesto mě to bavilo sledovat - téma zajateckých táborů s dovětkem "Podle skutečné události" u mě prostě zabírá.

Pro mě asi stejně dobré, jako americká verze 3 dny ke svobodě.

Válečná tématika zpracovaná německým režisérem mě vždy zajímá. Film se zabývá mladými kadety, kteří nastoupí na prestižní školu, aby jednou představovali onu "elitu národa". Tempo filmu není vyrovnané, silné momenty se střídají s těmi méně zajímavými, ale jako celek nadprůměr. Nejsilnější scéna byla pro mě plavání pod ledem.