Schlierkamp

Americko-kanadské mysteriózní scifi, v němž se popisuje apokalyptická bitva mezi lidskou rasou a útočícími Mimiky, agresivním, velmi nepříjemným nepřítelem. T. Cruise v roli podplukovníka B. Cage, jenž nikdy předtím nebojoval v žádné bitvě, je poslán do boje, aby položil svůj život za rodnou planetu. Během šarvátky s neuchopitelným nepřítelem podobnému včelímu roji však získá zvláštní schopnost v okamžiku smrti znovu opakovat jeho poslední den od začátku. Tato myšlenka je vskutku zajímavá a stěžejní z celého Limanova snímku. Pro ilustraci je tato obnova životních schopností a návrat v čase hlavního hrdiny na počátek osudného dne velmi podobná pocitu počítačového hráče, který musí dokončit nebezpečný úkol bez možnosti uložení dané situace a v případě smrti se vrací nekonečně mnohokrát na začátek oné mise. Pochopitelně s narůstajícím počtem pokusů se zvyšuje pravděpodobnost přežití, neboť hráč či v tomto případě neohrožený T. Cruise přesně ví, co může očekávat v dalším okamžiku. Aby mohl být boj úspěšně ukončen, je nutno zneškodnit finálního nepřítele, obří řídící kouli zvanou Omega, což také jasně vypovídá o podobnosti s akčními počítačovými hrami. V roli bojové a později i milostné Cageovy partnerky se představila E. Bluntová. Na hraně zítřka se může pyšnit originální myšlenkou, jež je dostatečně silná na to, aby utáhla celý snímek, jenž je na ní postaven, avšak do maximálního hodnocení má film dle mého názoru i přes velmi slušnou atmosféru značně daleko.

Česká komedie odehrávající se v roce 1980 a popisuje běžný normalizační den inženýra ekonomie Richarda Tauše, jenž předchozí noc v opilosti podepsal Chartu 77. Během tohoto dne se musí vynikající I. Trojan v roli Tauše potýkat s mnoha závažnými problémy různého charakteru a večer ho ještě navíc čeká obávané trhání osmiček. Po úspěšném dentistově (T. Töpfer) zákroku v sobě Richard najde sílu s hrdostí vzdorovat všem katastrofám. Temná normalizační atmosféra je vskutku dobře nastíněna, ať už neustálým sledováním Tauše státní bezpečností z důvodu emigrace jeho bratra, žalostnou pracovní aktivitou a všeobecně zkaženou morálkou, kdy bez úplatku je dostupnost základních služeb značně omezena. Pozoruhodné je, jak okolí Taušův podpis navenek hanebně odsuzují, avšak mezi čtyřma očima ho vnímali jako hrdinský čin. Kromě tradičně skvělého Trojana, můžeme sledovat Z. Stivínovou jako Richardovu manželku Martu, kamaráda z vysoké se západními kontakty Jiřího Dvořáka, kolegu úředníka se zálibou v horoskopech Josefa Dvořáka či asistentky Z. Kajnarovou a S. Babčákovou. Ředitele podniku, jehož socialistický klenot Lada 1500 byla zcela designově zastíněna Taušovým vypůjčeným kapitalistickým kočárem Jaguar XJ, ztvárnil M. Krobot. V rolích nepříliš ochotných řemeslníků se ukázali O. Navrátil či M. Taclík. V roli Taušova neukázněného dospívajícího syna s odvážně dlouhými vlasy, jenž byl kvůli strýčkovu útěku přemístěn z gymnázia na učiliště, se představil G. Bauer. Normalizační komedie jsou vděčné téma, u Osem, jejichž některé scény se natáčely u Maloměřického mostu a v Zábrdovické ulici v Brně, však kromě výborného Epsteinova scénáře, Strachově režii a skvělým hereckým výkonům všech herců hodnotím velmi pozitivně i důraz na detail.

Pokračování kultovní indonéské brutal mlátičky tentokrát obohacené o zajímavější a promyšlenější příběh. Totálně agresivní a nápadité bojové scény společně s dokonalou kamerou zůstaly na nejvyšší úrovni, hlavní hrdina, tajný agent Rama, nepřemožitelný I. Uwais, je vsazen do nelítostného prostředí vládců podsvětí, mezi nimiž právě začala válka. Domnívám se, že režisér zapracováním složitějšího příběhu neprohloupil, neboť děj je dostatečně poutavý, dokáže nabídnout například automobilovou honičku a, jak už bylo řečeno, bojové scény, ač jsou servírovány mnohem uvážlivěji, tím neutrpěly nejmenší újmu. Z postav z minulého dílu můžeme také obdivovat neskutečné umění brutálního boje Y. Ruhiana (Mad Dog), byť pouze v epizodní roli, poněkud neuměle vtaženým do děje. Z nových postav určitě zaujmou muž s baseballovou pálkou, krasavice ozbrojená kladivy či nenápadný bojovník, s nímž svede Rama finální souboj. Jako velmi pozoruhodné postavy hodnotím vysoké hlavy zločinu v podání elegantního muže v obleku s hůlkou či nedočkavého syna nejvyššího muže jisté mafiánské rodiny, otcovraha, Uca. Za nejlepší scény považuji jednoznačně oba masakry ve vězení (toaleta+aréna). The Raid 2 nepolevil z vysoko nastavené laťky prvního dílu ani v nejmenším, proto zaslouženě uděluji 5 hvězd.

Český životopisný dokumentární film vzdávající hold známému cestovateli a spisovateli M. Zikmundovi. Dvojice cestovatelů Hanzelka a Zikmund si získala své mimořádné a zasloužené renomé díky jejich cestám do Afriky a Jižní Ameriky (1947-1950) známou Tatrou 87 a do Asie a Oceánie (1959 - 1964) upravenou Tatrou 805, tentokrát již s doprovodem. Nasbíraný materiál poté bohatě uplatnili ve svých knihách, z nichž nejznámější je oblíbená Afrika snů a skutečností (1952). Ve filmu zazní překvapivé sdělení, že primární úkol obou mužů nebyl pořizovat obrazovou dokumentaci neznámých končin poválečného světa, nýbrž disponujíce plnou mocí domlouvat obchodní zakázky pro kopřivnický podnik. Neuvěřitelně vitální a kultivovaný pan Zikmund popisuje nejen příhody z cest, ale věnuje se též svému soukromému životu, jenž byl negativně ovlivněn politickou situací v zemi. Když odmítl podepsat souhlas se sovětskou invazí, byl vyloučen z veřejného života a pochopitelně dostal zákaz cestovat. Pana Zikmunda, jenž se vyznačoval výjimečnou systematičností a oblibou ve statistikách, píšícího si celý život deník, však nepřívětivý osud ani v nejmenším nezlomil, v dobách, kdy nemohl vyjet za hranice, začal se věnovat sestavování rodinného rodokmenu. Závěr dokumentu nabízí velmi dojemné okamžiky, jednak při výročí slavného odjezdu na první cestu, při premiérách divadelních her napsaných podle jejich knih či při nahlédnutí do odtajněných složek bývalé StB. Skláním se před tímto téměř stoletým mužem s obdivuhodným nezkaženým morálním kreditem, jenž při rozhovorech vynikal svou upřímností a vrozenou skromností, člověk jeho formátu si bezesporu zaslouží ty nejvyšší pocty.

Americký životopisný film o nejslavnějším americkém šachistovi všech dob Robertu ´Bobbymu´ Fischerovi (1943-2008), jenž se jako zázračné dítě stal v 15 letech nejmladším účastníkem kandidátského turnaje o mistra světa. V roli geniálního, ale problémového šachového velmistra a jediného a zatím posledního amerického mistra světa v šachu v letech 1972-1975 ztvárnil T. Maguire. Snímek se pochopitelně nejvíce věnuje jeho nejslavnějšímu turnaji v Reykjavíku v roce 1972, kdy vyzval k boji o titul nejlepšího šachisty úřadujícího mistra světa B. Spasského. Navzdory jeho šachové genialitě se u Fischera už začala viditelně projevovat psychická porucha v podobě silné paranoidních stavů a turnaj byl dokončen pouze díky Spasského benevolenci a touze nevyhrát kontumačně. Tento šachový turnaj samozřejmě znamenal ve vyhrocené době studené války mnoho pro obě velmoci i v politickém zákulisí a současně velmi přispěl k popularizaci a investicím do šachů. Po vítězství se Fischer stáhl z nejvyšších šachových kruhů a veřejnosti, k obhajobě titulu mistra světa v roce 1975 s A. Karpovem po odmítnutí jeho nesmyslných požadavků pořadatelem už nenastoupil. Film E. Zwicka ukazuje Fischera, hráče s mimořádným talentem, geniální pamětí a touhou vyhrávat, na druhé straně muže s povýšeným chováním a podivnými manýry. Věřím, že se nejednomu divákovi jevil u šachovnice klidný a noblesní sovětský velmistr Spasskyj (L. Scheiber) jako ten sympatičtější. Jako šachový fanoušek a bývalý neúspěšný hráč jsem velmi rád za tento i pro nešachisty poutavý film, jehož zpracování se mi velmi líbilo.

Americký akční film v hlavní roli s N. Cagem, jakožto napraveném bývalém kriminálníkovi Paulu McGuirovi, jenž má před sebou skvělou budoucnost. Ta však vzala za své, když neznámý pachatel unesl a zavraždil jeho dceru. Najednou se začíná objevovat jeho pravá tvář, zjevují se vzpomínky na minulost, avšak dosti neuceleně a chaoticky. Toužíc vypátrat vraha za každou cenu, bere situaci do svých rukou a vyhlašuje válku ruské mafii, neboť smrtící rána byla vypálena z Tokarevu, známé sovětské zbraně. Kromě závěrečného překvapivého vysvětlení vraždy je snímek natočen dosti předvídatelně a navíc mám dojem, že logické souvislosti na mnoha místech značně pokulhávají. K vrcholnému souboji mistra Cage s bývalým sovětským boxerem Černovem taktéž nedojde, místo toho diváka čeká podivný závěr. Jako McGuirovi přátelé z mládí, taktéž zabijáci se představí M. McGrady a M. Ryan, roli šéfa totálně nečinné policie obsadil D. Glover. Tokarev hodnotím jako mírně podprůměrný film, jehož aspoň na jakési úrovni drží výkon hlavní postavy, bezhlavě se mstící, avšak ani to není nic převratného.

Polské drama popisující život spisovatele Jerzyho, těžce závislého na alkoholu. Snímek se nesnaží nabídnout nějaký ucelený příběh, autor ho pojal jako nesouvislou přehlídku vzpomínek a zážitků hlavní postavy, což působí do jisté míry spíše dokumentárně. Jerzy chce omezit svůj každodenní kontakt s realitou na minimum, avšak jaký konkrétní důvod ho přiměl denně konzumovat vodku ve velkém se divák nedozví a tak si ani nemůže k této osobě vybudovat nějaký vztah, což režisér W. Smarzowski zřejmě ani neměl v plánu. Snímek má pravděpodobně nechutnými opileckými scénami Jerzyho a jeho kolegů v léčebně U strážného anděla postižených stejně silnou závislostí varovat před nadužíváním alkoholu. V tomto depresemi a bezmocí nabitém dramatu lze vyzdvihnout bezchybný alkoholický výkon R. Wieckiewicze, jenž si lahve vodky kupuje po desítkách a který nemá podle odborníků potřebnou vůli se své závislosti zbavit a jeho problém je tak neřešitelný. Navzdory svému nevzhlednému zevnějšku a zuboženému stavu je hlavní postava překvapivě pro ženy něčím přitažlivá a dokáže osouložit všechny dámy, které ve snímku za něco stojí. Polské alko-drama W. Smarzowského nabízí zcela otevřenou výpověď pijáka a zobrazené výjevy dalece předčí všechno, co jsem kdy ve filmech s podobnou tematikou viděl.

Česká televizní filmová komedie o plánování dokonalého zločinu. Ondřej Bednář, bezúhonný správce golfového hřiště je vydírán za trestný čin, ke kterému se připletl v mládí na stáži ve Střední Americe. Na základě detektivní knihy, kterou mu donesl mladý začínající spisovatel (O. Brzobohatý) k posouzení, se rozhodne vyděrače z Latinské Ameriky (hodně přehrávající M. Dejdar) odstranit. Vše pochopitelně nakonec dopadne jinak, než bylo plánováno. M. Donutil v hlavní roli předvedl svůj tradiční kvalitní výkon, avšak obávám se, že ostatní herečtí kolegové ho v tomto případě nedokázali napodobit. Za hodně nepovedenou a nepřirozenou postavu pokládám jeho manželku Sylvu (I. Chýlková), neboť její roztržitost, záhadný druh alkoholismu, sexuální obtěžování či psychická labilita byla naprosto nepochopitelná, nevysvětlená a do kontextu komedie se nehodila. Na filmu je bohužel hodně patrné, že pro jeho vznik byla použita divadelní hra, pro filmové plátno totiž nebyl snímek dostatečně přizpůsoben. Nejzajímavější scéna se objevila až téměř na konci, kdy neuvěřitelně blahosklonný a tudíž nevěrohodný policista (M. Daniel) rozplétá tajemství úmrtí onoho Portoričana. Mezi vedlejšími postavami lze zmínit nedoslýchvého a tedy hřmotného Frantu (J. Vlasák) či doktora Lípu (legendární J. Přeučil). Dle mého názoru se jedná o lehce podprůměrnou komedii na jedno zhlédnutí.

Český devítidílný historický seriál mapující československou historii v jejích klíčových momentech. Nejvíce impozantní na tomto díle spatřuji snahu, aby se herci, reprezentující významné politické osobnosti 20. století, těmto slavným osobám co nejvíce fyzicky podobali, dle toho byli vybíráni a to se z mého pohledu splnilo nad očekávání. Seriál nemá snahu ukazovat dopad událostí na obyvatelstvo, zabývá se pouze politikou. Další příjemně překvapivý prvek spočívá v zobrazování nikoli obecně známých skutečností, nýbrž konkrétních důležitých politických diskuzí, při nichž se měnily dějiny, a o nichž až tolik známo není. Otazník visí nad mírou autenticity jednotlivých dialogů, nicméně skutečností však zůstávají skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Nedá mi to, abych nevyzdvihl aspoň ty nejvíce výrazné (I. Trojan/F. Moravec, J. Budař/V. Kopecký, P. Marcin/V. Bilak, D. Landa/E. Moravec a mnozí další). Největší české osobnosti byly z mého pohledu zobrazeny poněkud rozpačitým způsobem : Masaryk v podání M. Huby působil nevýrazně, dr. E. Beneš M. Fingera zhruba odpovídal skutečnosti a výborný M. Daniel roli V. Havla ztvárnil jemně ponižujícím způsobem. Pro milovníka nejen hereckého umění, ale i historie byly všechny díly velmi zajímavé a přitažlivé, zejména kvůli spoustě historických postav v každém dílu, nejvíce však zaujaly epizody o politickém procesu na R. Slánského (D. Novotný) a srpnové okupaci a jednáním nad jejími důsledky v Moskvě mezi Brežněvem (O. Ignatusha) a A. Dubčekem (J. Gallovič), resp. G. Husákem (J. Greššo). Domnívám se, že se jedná o mimořádně kvalitní český seriál s mnoha a mnoha hereckými osobnostmi, už dlouho mě něco tak nezaujalo a vskutku musím uznat, že takový skvost jsem od režiséra R. Sedláčka po jeho známém extempore nečekal.

Divadelní záznam velmi úspěšného představení Jaroslava Duška inspirované stejnojmenným románem Dona Miguela Ruize. Hlavní představitel a improvizátor se snaží humornou formou změnit pohled na svět, otvírá řadu zajímavých témat jako například jiné vnímání výchovy dítěte či odlišné chápání každodenních událostí. Snaží se člověka změnit k lepšímu s odkazem na starověké civilizace a východní filozofie, odmítá principy dnešní konzumní společnost a zesměšňuje její hodnoty. Představení je rozděleno do čtyř základních částí či hlavních poslání ke zlepšení psychologické a životní situace jedince : Nehřešte slovem, Neberte si nic osobně, Nevytvářejte si žádné domněnky a Dělejte vše jak nejlépe dovedete. Velmi poutavé Duškovo vyprávění je v tomto záznamu doplněno neobvyklými retro záběry s monotónní hudbou na pozadí. Domnívám se, že v některých Duškových myšlenkách je skryta velká moudrost, jiné byly prezentovány spíše z důvodu pobavení diváků, nicméně celkový osobitý hercův projev včetně jeho značné vokální kreativity a tematického zanícení hodnotím velmi pozitivně.