STiG24

Stébla, jichž se chytají tápající scénáristé ve snaze umocnit přínos protagonistů "Fast 8" v záchraně světa snad již nezná mezí. CGI z plátna doslova tryská, až se člověk musí otočit, aby se nazdusil, případně nepřiotrávil dávkou četných, rádoby drsňáckých, či přehnaně dětinských hlášek, jež mohou v tomto množství s nadšením konzumovat jen ti, kteří vstupují do puberty. Porušování základních fyzikálních zákonů a ohýbání reality již pomíjím, však obecně stále chaotičtější, přehnaně snaživý, až absurdní výstup postav, a výběr vozového parku poukazuje na to, že Rychle a Zběsile rychle a zběsile ujíždí vlak. Není třeba takové laviny efektů, (povahově) přeposilovaných charakterů a "kultu rodiny", aby si člověk z kina odnesl nezapomenutelný zážitek. Zážitek si odnese, však umělý, steroidy napumpovaný a rychle odeznívající. Mnohem méně by dokázalo stvořit mnohem více.

Zvláštně zkonstruovaný recept kontrastních situací a akcí, jež vyústí v konzumentův údiv nad scénářem a logickým uvažováním. Zkrátka zešílím-li zlatou horečkou a 13 mých nejbližších rozum můj dáti dohromady, dní několik, nedokáže, během bitvy, o níž legendy budou vyprávěti, vědomí mé v minutě mi navrátí se, zbroj odhodím a do této vtrhnu s vřavou proti tisícům, vyhraji. Jako sousto pokrmu, vařeného Vás pozorujícím, nedočkavým a ambiciózním přítelem, se bitva pěti armád s přetvářkou nejen těžce žvýká, ale ještě hůř polyká. Legolasovo koření v řádně nepromíchaném pokrmu občas pálí, a náhodně rozeseté, "příhodné" ingredience se objevují, jak se kuchaři P. Jacksonovi zrovna hodilo je vysypat z dóziček. Přestože je pokrm vcelku jedlý, je nevyvážený a neslaný, zato dosti tučný. A zdá se, jako by byl vařen poprvé, natož po šesté.

Silně návyková porce mírumilovného, hořko-sladkého příběhu, nabízející divákovi ostře omamný koktejl čistoty, upřímnosti a přirozenosti, podávaného prostřednictvím neuvěřitelně svádějícího a smyslného výkonu okouzlující Ellen Page.