Ixbalanke

To je strach. Není nic horšího, než nechat strach ovládnout tělo, mysl, duši. Postavit se svému strachu, čeho se bojíme nejhlouběji a nejvíc, to chce velikou odvahu. Stephen King byl zajímavý tvůrce... Viděl do lidských duší a nebál se ani temna. Sestup dětí do studny mi připomíná sestup do podsvětí, pověst o Inaně. Jen sestupem do nejtemnějších hlubin vědomí a postavení se svým strachům se těch strachů (a úzkostí) lze zbavit. Ale opravdu to není ani trochu snadné... Znám to z vlastní zkušenosti. Hlavní je se nevzdávat...

V posledních letech se ve mě probouzí emoce, silné city, různého typu, a mám pocit, že začínám žít! A všímám si, že filmy probouzející emoce, jsou často považovány za nižšího typu, proč? Bez citů a emocí není život! Díky za tento krásný film. Myslím že něco nového probudil i ve mě! Musíme bojovat za přírodu a čistotu záměrů a začít konečně chránit tuto planetu, už jen tím, že si začneme vážit každého stromu.

Věřím, že všechny důležité filmy a celá existence lidstva směřuje určitým směrem. A myšlenky určitých lidí, vkládané do knih a filmů, nám mají něco sdělit. Filmy nejsou jen filmy, mají v nás probudit nové vnímání reality času. Co kdyby sci-fi nebylo jen fikce ale opravdu se to dělo? Možná stačí začít pohlížet na realitu, na život a na sebe sama trochu jinak... Vstoupit do strachu...A poznat ho. A se vším, co v něm najdeme, se spřátelit a přestat se bát.

Co dokáže strach... Nezpracovaný strach nás ovládá a přináší jen zkázu. Úžasný minimalistický film se silnou výpovědí.

Herecky hrozný, od půlky nuda, a asi nejvíc mě rozčilovaly různé nelogičnosti. Film se snaží předkládat moudré myšlenky, ale dělá to tak prvoplálnově, že je to nuda. V současnosti vzniká tolik animovaných i jiných filmů pro děti, které to vše dělají s nesrovnatelnou elegancí a důvtipem, od Ledového království po další vznikající pohádky.

"Agresivní chování, zvýšené odloučení od reality, pochází z neschopnosti vyrovnat se se silami světa, které chápe jako ohrožující." Odloučením od běžné reality jedinec pronikne do jiných úrovní, které není snadné zpracovat, zvlášť když se o tom nedá s nikým mluvit. Jsme citliví, zvláštní a máme to těžký. Jiní lidé, rodina, si s námi většinou neví rady, a snadno spadneme do kategorie duševních onemocnění, protože jsou naše prožitky pro běžné lidi nepochopitelné. Ach jak ti rozumím, Donnie... Víc než fiktivní film...

Romskými koncentračními tábory se nyní zabývá i Muzeum romské kultury v podcastech - https://www.rommuz.cz/podcasty/. Je to strašné, čeho jsou lidé schopni. Neměli bychom nikdy zapomenout, jinak se to bude opakovat. Brečet jsem začala asi po minutě a každou slzou vzdala hold všem obětem, nejen romských ale i židovských obětí. Je to až k neuvěření, že se to opravdu dělo.

Krásná pohádka s hlubokými poselstvími lehce naznačenými, ale pro děti to stačí. Někdy stačí do dětské mysli zasít semínko a časem vyroste... Měsíc a podvědomí jsou spojité nádoby. Podvědomí k nám promlouvá skrze sny. Strachy z podvědomí vylézají i do denního vědomí, pokud se s nimi nepracuje a soustaně se potlačují a zlehčují. Jsem ráda, že se dělají takové moudré pohádky, podobně jako Ledové královstí.

Jemný a citlivý film s obrovskými přesahy a hloubkou, ale chápu, že není pro každého. Je o lásce a o smrti a o tom, jak jsou duše citlivé. Naše emocionální energie a láska nás ovlivňuje i po ukončení funkčnosti fyzického těla. Jsou věci, které nevidíme, ale ty určují život na Zemi, a někteří je vidí a cítí. Každá duše upoutaná na Zemi má klíč k vysvobození a úniku z připoutanosti na Zemi.

My čarodějnice víme, že je to vše jinak :) Film je vcelku slátanina, ale upozorňuje, že energie a boj temnoty s láskou nastupuje... Ještě se budou dít věci...