Tormentor665

Konečně zas nějaký špageťák, který mě zaujal. Neustálé přestřelky, bitky, výbuchy a především hlášky jsou jednoznačně silnou stránkou snímku, navíc vhodná hudba a všudypřítomný cynismus a brutalita. Garko i Boyd jsou fajn, záporáci už slabší, šílený generál je příliš přepálený, čekal jsem navíc trošku barevnější finále. Slabinou jsou tudíž některé nedotažené nápady, což vzhledem k nadprůměrným exteriérům (na béčko) a dynamice přestřelek je trošku škoda. Každopádně jestli by měl Tarantino remakovat nějaký snímek, měl by to být tenhle.

Brutální asijská jízda, oproti které jsou například počiny pana QT jako laciná pozéřina. Dokonce i Takaši Miike by v mnohých pasážích nestačil s dechem! Viděl jsem to v kvalitě čtvrté kopie pálené véháesky, což můj zážitek paradoxně ještě umocnilo. "Tohle přece nemůže být Diamond Hill!?"

Jednička mě příliš nezaujala, zato z dvojky jsem téměř nadšen. Stopáž je zkrácena na rozumnou hodinku a půl, příběhů je méně, ale zato daleko lépe odsýpají. Už není snaha vymýšlet za každou cenu nové originální pointy, spíš se rozvíjí nápady již vymyšlené (některé inspirace mi byly naprosto jasné), což nakonec působí daleko lépe. Oproti jedničce navíc větší důtaz na gore detaily. Za mě (samozřejmě) vede asijská verze Rozemaříka, jenž má děťátko a potom zombík s čelovkou.

Uječené Italky, jimž sekyra roztíná jejich šťavnaté tělní partie, co chcete víc?! Ta patnáctka při "souboji" se psem bojového plemena (nevyznám se v rasách, spíš v rasech) mi připomněla známou sekvenci z Maldororových písní!

Jestli od někoho v souvislosti s uměním ještě někdy uslyším jediné slovo o autocenzuře, nechám ho sledovat tento "skvost" stylem Mechanického pomeranče. Ta obří kobylka...prostě nemám slov...

Hnusné kapitalistické kecy z úst hnusných lidí, šťavnatý fetišistický film že života té možná největší špíny současného světa. Musím dát plnou už za tu scénu v restaurantu, je tak neuvěřitelně naturalistická, tolik hnusu a znechucení nevyjádříte hromadou hoven vylikosti Cheopsovy pyramidy. Motivy tvůrců by mě moc zajímaly, každopádně Pasolini by nejspíš zatleskal!

Pokud si potrpíte na originalitu a košatost příběhu, tak se vám tenhle špageťák bude nejspíš líbit. Střižené po americku, ovšem s některým upocenými italskými tvářemi. Gemma je klasický, vydrží desítky ran a rychlost regenerace jeho očí je vskutku pozoruhodná. Záporáků je hodně, ale žádný z nich není výrazný. V druhé půlce jsem to už sledoval tak na půl oka, čekal jsem cynický závěrečný masakr, jestli k němu došlo, čtenáři poznají z tónu komentáře. Dva a půl, ale že jsou ty Satanoce...

Kdo z vás někdy alespoň chvíli působil jako pedagog, ten se u tohoto snímku alespoň desetkrát udělá. Miike představuje novou „alternativní“ metodu třídního managmentu, zavádí průkopnický systém hodnocení hodnocení žáků a doplňuje školní vzdělávací program o další důležité aspekty. Hrabala a jeho "Jaký jsem učitel" můžete klidně zahodit, Miike vám během dvou hodin představí základ metodologie a její užití v praxi. Myslím, že bychom ji měli co nejdřív aplikovat na české školství, jistě bych ihned stoupla jeho úroveň o 50%. A vy náctiletí zmrdi, jestli si myslíte, že pětka za opisování je přísný trest, tak se podívejte na tohle!

Tohle ať si papa Franz sjede ještě padesátkrát a začnu uvažovat o tom, že začnu mnichy posílat na nucené práce jen do knihoven!

Přijde mi, že Nakatovi po úspěšném Kruhu trochu docházel dech. Tady se konečně trochu chytal. Nicméně má to pro mě snad nejnepřístupnější úvod ze všech japahororů, které jsem kdy viděl. Ne a ne se do toho dostat. Jak však film běžel a poita se změnila, začalo se mi to líbit čím dál tím více. Závěr s poučením - nikdy nevěřte malým klukům, zvlášť když si chtějí hrát. Pro zajímavost - mému bratrovi se říká bezpenisý Johny...