cineman

Celej film jsem nějak odolával, ale pak přišlo Wembley a vybouchlo to. Při Radio Ga-ga to vybouchlo.

Hrůzný osobní příběh je ztvárněn s pomocí nehybných loutek sem tam doplněný dobovými záběry a na pozadí je poeticky převyprávěn způsobem monotóního čtení knihy. Jako vždy mám pocit, že porota z Cannes oceňuje spíše téma než formu.

Takhle to vypadá, když vysokorozpočtovej biják natáčí fanoušek a ne machr, co alespoň rozpozná film od guláše. Scénář se musel psát úplně sám. Jako když vaříte a je vám jedno pořadí, kdy tam co hodíte. Hlavně tam musíte hodit VŠECHNO. Všechno, co už jsme někde viděli a navíc pár slz v oku Tonyho/mechanika, to by na drama mohlo stačit. Pak přece všichni budou spokojený. Podobné okrádání času, jako za starých časů Spidermana 3, navíc s hudbou vyvolávající křeče mozkový kůry. Film drží na nohou humor jako starých časů Iron Mana prvního a Ben Kingsley.

Hnědý případ toho jak hledání originálního tématu za každou cenu může skončit v prdeli. Scénář se zřejmě sepisoval na záchodovém prkýnku během pracovní doby. Nuda, kterou ani ohlodaný úd nezachrání. Jedno malé díky směrem k tvůrcům, že ani na vteřinu neukázali řitní otvor zblízka. Před návštěvou rizikového sálu užijte kvalitní probiotika.

Už dlouho jsem neviděl tak úžasný herecký (dvoj)výkon. Nepotřebuju, aby mě film za každou cenu šokoval. Tady se dostavily emoce díky slovům a projevům v tak nepřátelském prostředí jako je politika. Emoce na 90%.

Zase jsem jednou doplatil na svojí chorobnou zásadu neodcházet předčasně z kina. Nemocný scénář a vykuchané dialogy v hlavní roli na jednom suchym poli plném tupých hochů. Bene, plný hub si kameru na ramena neber.

Kvůli takovým zážitkům miluju filmy. Občas je to čekání ve společnosti nepovedených paskvilů příliš dlouhé, ale pak se někdo vytasí z takovouhle rychlodráhou. Ruce se potí, svaly jsou v křeči a nedýchám. Wow, to byla jízda.

Po druhém shlédnutí zařazuji do TOP. Pro ty, jež sedí doma na kavalci a nepřetržitě sní o dalekých cestách, je film balzámem na duši. Především je film ale pro ty, kteří ve své denodenní práci jak na běžícím páse zapomínají na své sny a ztratili kuráž to změnit. Pro ty je inspirací. A takové filmy má smysl točit.

Film, který se mi okamžitě vybavil při sledování Toreho, byl Hankeho Funny Games. Tento film je ale jiný. Hlavně tím, že vidíte více do motivů obou protistran a nesledujete jen nevysvětlitelné šokující bezpráví na slabších jedincích. Když je v příběhu přidána rovina náboženské sekty a bezhlavé víry, může se vám stát, že budete sledovat násilnické chování s očekáváním, co všechno je hlavní hrdina schopen ustát. Místy husté atmosféře velmi pomáhá elektrizující hudba. V první minutě začne rezonovat a nepustí vaší pozornost až do samého konce. Výborný provokativní debut režisérky i hlavního herce.

Vítej studený Islande, vítej ožralá a zfetovaná kamero. To, co vidíte na plakátech, budete sledovat úmorných 90 minut. Ano, noční můra plavající ve slizu. Pro všechny alkoholiky dobrá zpráva, že Nohavicova teorie alkoholického kopce funguje - čím víc chlastáte, tím víc stoupáte na vrchol. Pro všechny ostatní další důvod, proč se vyhýbat soutěžní sekci na MFFKV.