K.e.a.n.e.80

Naprosto vynikajicí sonda do hlubin vidlákovi duše, aneb jak to vypadá, když je někdo nepoužitelná jitrnice. Paní Jana, paní Mirka, paní Dagmar a dalších dvacet žen, které mají vyhlídku na seznámení s nějakým mužem naprosto nulovou, se pere o ukázkovýho chudáčka, který ve svých čtyřiceti letech ješte neviděl kozy, snad kromě těch, co se mu prohánějí na polorozpadlém statku. Výborná věc. A když do toho všeho vstoupil nesmělý katolík Jirka, hodnocení bylo jasný.

Kultovní snímek pro naši generaci a hlavně lidi, kteří v té době lítali po klubech a ne po diskotékách. Vynikajicí, opakuji vynikajicí soundtrack. Každá postava žije vlastním životem a jako celek pak tvoří tuhle nezapomenutelnou partu, kterou u mě bezkonkurenčně vede Francis Begbie, psychopatickej alkáč a brutální násilník, snášejicí nelibě společnost nespolehlivých feťáčků. Film má jednu obrovskou vadu na kráse. Pokud zrovna experimentujete s drogami a bohužel i pro několik neuživatelů, bude snímek působit spíš opačným efektem a je možné, že se budou chtít tohoto dobrodružství, které vypadá v tomto podání spíš pohodově také zůčastnit. Někteří z nás bohužel chtěli. Opět mě nezklamali někteří místní odborníci, kteří o dané tématice vědí úplný hovno, jejich největší jízda v životě byla šáhnutí Mařeně na bobra pod stolem někde na čajích a v kometářích plácají jeden nesmysl za druhým. Pro spoustu z nás bezpochyby kultovní záležitost.

Na horory nekoukám, protože se u nich zkrátka nebojím. A když tohle nefunguje, je to samozřejmě k ničemu. Přesto jsem po dlouhý době zase udělal vyjímku. A tohle je přesně ten příklad, který mě utvrdil v tom, že si zase dlouho žádnej nepustím. Strašná nuda. Ďábel byl jasnej hned, jak zaklaply ty posraný dveře a pak ...... nic. Mnohem větší strach jsem měl, když jsem šel v půlnoci kolem nádraží. Ty vole, tam byly bubáci.