Přemek

Na konci Dubček říká, že "oni" zničili život několika generacím. No, tak to mě dostalo: byl to Dubček, který podepsal pendrekový zákon, na jehož základě milicionáři povraždili několik demonstrantů v roce 1969 a následujících dvacet let na jeho základě šikanovali každého, kdo nebyl "jejich". Ať se jde soudruh Dubček vycpat.

Učebnicový příklad naprosto nezvládnuté dramaturgie. Postavy se chovají jako šílenci utržení ze řetězu, nad jejich psychologií se nezamyslela ani skriptka, a tak celé poctivé snažení herecké sestavy jde nutně do kopru.

Jestli budete něky potřebovat někomu ukázat, jak vypadala umělecká bída počátku normalizace, pusťte mu tuhle Maryšu. Takovou tvůrčí nemohoucnost aby člověk pohledal. Režisér Dvořák se naprosto nezajímá o to, jestli se herci chovají aspoň trochu logicky a normálně, hlavní představitelka má herecky tak maximálně na Rozáru, Vejražka zahazuje jednu dobrou repliku za druhou, Bek líbá Obermaierovou na šíji jako pravý buržoazní lotras - a ona na to ani nereaguje, jen čučí do blba a hrká ze sebe repliky jako naučená školačka. Hegerlíková tu působí jako černý sup, nelidská stvůra, která - opět - nijak nereaguje na repliky okolohrajících. Jediný, kdo tu za něco stojí, je Satoranský a Dostalová. Ta k tomu asi zaujala nejlepší postoj, když slovy své babičky pravila: "Ale já vás neposlóchám..." (Ano, pražský přístup k dialektu, to už je jen takový milý bonus.)

Magický časový otisk jedné herecké generace JAMU. Třídní sraz pět let od maturity, starý profesor se potkává se svými bývalými žáky, kteří se v nové době usadili jako ve vystlaném křesílku - i s těmi, kteří se dosud nenašli a bolavě se jich dotýká setkání s nevyřešenou minulostí. Chytří, bolaví, tupí i citliví... - A také samozřejmě obraz snů začínajících herců, jejichž herecký osud můžeme (v některých případech) sledovat dosud.

Televizní film řešící otázku přidružené výroby v dobře prosperujícím JZD, kterému výroba malovaných talířů pomohla zvednout jednotku na hladinu nejlepších v kraji. Hlavním konfliktem je střetnutní dvou funkcionářů, kteří se na prosperitu družstva dívají jinak - Bílka a Hampla.

V roli tajemné krásky Monika Maláčová. https://www.ceskatelevize.cz/porady/118987-kouzelna-noc/39345174452/

V ensemblu se mihla také Jiřina Bohdalová.

Scénáristicky a režijně zcela nepřesvědčivé, totéž bohužel platí o většině hereckých výkonů. Velkou výjimkou je Zuzana Stivínová a malý Adam Vojtek, který si pro sebe těch pár scén zcela ukradne.

Brian najde lásku svého srdce - krásnou a úspěšnou Tiffany - vlastně Kenyu, pardon. Bohužel, od začátku svého vztahu se potýká s otevřeným, hrubým a neomaleným rasismem jejích přátel a příbuzných a nevtipných komiček. Když se po třech týdnech tiše a jemně ozve, že už těch řečí o rasách má trochu po krk, Kenya se s ním okamžitě rozejde. Naštěstí pochopí, že rasismus je pičovina a že láska je víc.

Kruté, nekompromisní, herecky brilantní.