Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Dokumentárny

Zaujímavosti k filmom (286)

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Režisér Willard Huyck si po finančním propadu Kačera Howarda už nikdy "neškrtnul".

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Kačer Howard byl v roce 1986 nominován hned na 4 zlaté maliny - Nejhorší film, Nejhorší scénář, Nejhorší nová hvězda a Nejhorší vizuální efekty.

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Kačera Howarda vymyslel Steve Gerber a nakreslil Val Mayerink.

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Steve Gerber, tento legendární komiksový tvůrce se narodil roku 1947 a zemřel v březnu 2008. A i když skoro celý svůj život pracoval pro nakladatelství Marvel, nikdy by se nedal označit za klasického mainstreamového tvůrce. Jeho příběhy se obvykle pohybovaly někde na hranici mystiky a satiry - což ostatně nejlépe ze všeho dokazuje právě jeho nejslavnější postava, Howard the Duck, čili Kačer Howard.

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Steve Gerber už ve třinácti začal vydávat svůj vlastní komiksový fanzin a když mu bylo dvacet, nastoupil do Marvelu. Postupem času se vypracoval a největší věhlas získal až právě díky Kačeru Howardovi. Největší věhlas a také největší problémy. Právě o tohohle hrdinu se totiž Gerber s Marvelem pohádal a začal se o něj soudit. Během toho pracoval pro menší nakladatelství, pro Image, DC ale i televizi (Transformers, G.I. Joe). Nakonec soud vyhrál a s Marvelem se po čase smířil. Ironií osudu je, že tenhle autor, který je v dobrém i zlém spojený s Marvelem, zemřel právě ve chvíli, kdy psal pro DC minisérii.

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Původně Kačer Howard nenosil kalhoty, ale ozval se Disney a obvinil Marvel z plagiátu. Tvrdili, že mají taky nějakého kačera...prý se jmenuje Kačer Donald...a že prý ho Marvel kopíruje. Aby se Marvel vyhnul tahanicím, oblékl Howardovi kalhoty, čímž se stal zcela novým a originálním kačerem.

Káčer Howard

Káčer Howard (1986)

Howardův autor využil postavu kačeřího cizince v cizí zemi především k novému pohledu na náš svět, k parodiím a satirám.

Kým si po nás príde

Kým si po nás príde (2007)

Film měl rozpočet 45 milionů amerických dolarů. V USA vydělal 93 milionů dolarů a v zámoří něco přes 80 milionů dolarů. Celkové tržby byly 174 milionů dolarů.

Lovci levov

Lovci levov (1996)

Film vznikl podle knižní předlohy Williama Goldmana, o níž se už prezident Theodore Roosevelt vyjádřil jako o "nejhrůzostrašnější knize inspirované skutečnou událostí".

Láska a vojna

Láska a vojna (1996)

Film je věnován vzpomínce na Henryho "Harryho" S. Villarda (1900-1996).

Láska a vojna

Láska a vojna (1996)

Dlouhá a významná kariéra Agnes von Kurowské u červeného kříže pokračovala až do konce druhé světové války. Do svých 36-ti let zůstala neprovdaná, dožila se věku 92 let.

Láska a vojna

Láska a vojna (1996)

V roce 1954 získal Ernest Hemingway Nobelovu cenu za literaturu. Ve svém nejlepším románu "Sbohem armádo" se nechal inspirovat svými zážitky z Itálie v době první světové války. Byl čtyřikrát ženatý a v roce 1961 spáchal sebevraždu.

Mačacie zlato

Mačacie zlato (2008)

Přestože film vydělal celosvětově slušnou sumu dolarů, do mnoha států se dostal bez kinodistribuce.

Miss Potter

Miss Potter (2006)

Beatrix Potterová svou první knihu vydala na své vlastní náklady a díky slušnému prodeji s ní nakonec nakladatel uzavřel smlouvu.

Miss Potter

Miss Potter (2006)

Beatrix Potterová vydala během svého života přes 23 knih.

Miss Potter

Miss Potter (2006)

Beatrix Potterová si kouzelný domek uprostřed panenské krajiny doslova vydupala od rodičů, ačkoliv film jasně ukazuje, že si na něj vydělala sama.

Miss Potter

Miss Potter (2006)

Beatrix Potterová se nakonec ve svých čtyřiceti sedmi letech vdala za právníka Heelise a natrvalo se usadila v Lake District.

Miss Potter

Miss Potter (2006)

Beatrix Potterová ve své závěti odkázala Národnímu fondu přes 16 km2 (čtverečních) půdy a 15 farem.

Modrý anděl

Modrý anděl (1930)

Předlohou pro film Modrý anděl byl román německého spisovatele Heinricha Manna z roku 1905, "Profesor Neřád".

Reklama