Rodriguez

Když producent Darren Star narazil na knihu novinových sloupků americké novinářky Candace Bushnell, tak ji hned nabídl 50 tisíc dolarů za práva na adaptaci. Poté si najal scenáristy, kteří ze sloupků odstranili cynismus a větší množství černého humoru. Seriál běžel celých šest let s tempem jedné sezóny ročně a sklidil nečekaný úspěch. Přestože jeho sledovanost postupem času začala upadávat, tak si udržel slušný počet stálých diváků až do svého konce.

Za kamerou se bohužel nemohla sejít celá "rodina" z předchozích dílů. Stařičkého a napůl slepého kameramana Douglase Slocomba nahradil Spielbergův aktuální spolupracovník Janusz Kaminski (musel mnohokrát shlédnout starší díly, aby věrně napodobil Slocombeův styl), který tak s režisérem točil už pojedenácté. Nedostavil se ani kaskadér Vic Armstrong, protože právě natáčel Mumii: Hrob Dračího císaře (2008), a zúčastnit se bohužel nemohl ani obrovitý Pat Roach, který hrál ve všech třech předchozích (1981, 1984, 1989) filmech (mohutného Šerpu, nacistu rozsekaného vrtulí, indického dozorce v dole, německého vojáka u vzducholodi), ale v roce 2004 zemřel. Stejně tak nás v roce 1992 opustil Denholm Elliott - představitel Marcuse Brodyho, muzejního kurátora a dlouholetého Indyho přítele. Indy (Harrison Ford) má tedy v Království křišťálové lebky nového rádce, dobrého kamaráda ze studií a současného kolegu na Marshallově univerzitě, děkana Charlese Stanfortha (Jim Broadbent).

Maxwell Smart bavil své diváky v seriálovém pojetí celkem pět sezón natočených mezi lety 1965 až 1970.

Obsazení filmu není nijak zvlášť průrazné, ale Jenna Malone (hraje Amy) jste mohli vidět většinou v malých rolích známých filmů, jako: Kontakt, Hra snů, Návrat do Cold Mountain nebo Pýcha a předsudek. V roce 1998 byla nominovaná na Zlatý globus za roli v televizním filmu Hope.

Film byl v USA a několika dalších zemích uveden v kinech, někde stejně jako u nás rovnou na plackách dvd. Sice jsou čísla o rozpočtu filmu přísně tajena, ale kolik film vydělal jasné je. Celosvětově horor Cartera Smithe utržil 22 milionů dolarů (což je také možný rozpočet filmu), takže mohou být producenti a studio Paramount šťastni.

Na vrcholu ruin je vchod s provazem a točící se kolo, se kterým se dají dolů spouštět lidi. Když se jeden z nich spouští dolů, kamera rychle mění záběry mezi hercem, který sjíždí dolů a ostatními, kteří ho spouštějí a otáčí kolem na kterém je provaz. I když herec jede dolu, ostatní otáčejí kolem na druhou, špatnou stranu, jako by ho vytahovali nahoru. Dokonce je možné vidět, jak provaz jede směrem nahoru.

Autor a scénarista filmu Ruiny Scott B. Smith stojí za dokonalým příběhem, který zfilmoval před několika lety Sam Raimi (Spider-Man) s názvem Jednoduchý plán.

Při vytváření konečné podoby Hulka (Edward Norton) požádali tvůrci o pomoc odborníka na vizuální efekty Kurta Williamse, který pracoval na marvelovských hitech jako je Fantastická čtyřka (2005) nebo X-Men: Poslední vzdor (2006). Jeho tým vytvořil více než 900 efektů, z nichž téměř 450 bylo kompletně vytvořených počítačovou grafikou. Williams přišel se speciálními programy, které řídily nafouknutí svalů a sytost barvy pleti Hulka při proměnách, protože usoudil, že barva pleti je ovlivněna emocemi, například červenáním.

Čtvrtý díl měl původně přivést zpátky nejen Marion (Karen Allen), ale i další postavy z minulých dílů. Nakonec se ale objevují pouze na fotografiích: v Indyho (Harrison Ford) pracovně jsou portréty Marcuse Brodyho (Denholm Elliott) i Henryho Jonese st. (Sean Connery), doma mu pak visí na zdech fotky Sallaha (John Rhys-Davies) a Wilie (Kate Capshaw).

Honba za příběhem "čtvrtého Indyho" vytáhla v 90. letech na světlo světa i scénář "Indiana Jones and the Monkey King" (resp. "Garden of Life"), který napsal Chris Columbus, mj. režisér hitů Sám doma (1990) či Harry Potter a Kámen mudrců (2002). Indiana (Harrison Ford) v něm měl v Africe pátrat po ztraceném městě a pramenu věčného mládí. Scénář pocházel z roku 1984 a měl být původně použit pro třetí díl. George Lucas jej však zavrhl jako příliš nerealistický (byla v něm například scéna, v níž Indy osedlá nosorožce a vyrazí do boje s německým tankem). Myšlenka s léčivou silou pramene ovšem byla později použita pro Svatý grál v Poslední křížové výpravě (1990).

Překvapením byl pro americkou produkci přístup anglických herců Johna Hurta (Oxley) a Raye Winstonea (Mac). Zatímco většina amerických herců by přijala jakoukoli roli díky tomu, že film natáčí samotný Spielberg, oba Britové poděkovali za nabídku a nechali si poslat scénář s tím, že se pak rozhodnou. Nakonec kývli, přičemž Winstone se podivoval nad tím, že svůj scénář musel po natáčení odevzdat produkci.

Komiksový tvůrce Stan Lee původně zvolil pro Hulka šedou barvu, protože chtěl, aby barva nenaznačovala žádnou konkrétní etnickou skupinu. Kolorista Stan Goldberg měl však s šedou barvou problémy, takže se v prvním komiksovém čísle objevily různé odstíny šedé, a dokonce i zelené. Lee se poté rozhodl změnit barvu Hulkovy kůže na zelenou.

Studio zakoupilo práva ke knize Ruiny ještě předtím, než vyšla. Po jejím úspěchu požádalo jejího autora, aby napsal i scénář k filmu na základě své knižní předlohy. Scott B. Smith vyhověl, ale scénář výrazně pozměnil. Nejen že vypustil celé sekvence knihy, ale více si pohrál i s postavami. Například v knize je vražednou révou posedlá Stacy, ve filmu je to Eric. Ve filmu je rovněž zásadně přepracovaný celý konec knihy.

Dennis Lehane, autor knihy podle níž byl stejnojmenný film Gone, Baby, Gone natočen, vycházel z vlastních zkušeností, kdy několik let jako terapeut pracoval se zneužívanými dětmi. Ostatně tyto zážitky se promítly i v jeho románu Tajemná řeka.

John Krasinski kvůli natáčení změnil svůj účes. Změna pak byla zapracována i do seriálu Kancl (od r. 2005), ve kterém současně účinkoval.

Pro režiséra Cartera Smithe jsou Ruiny prvním celovečerním filmem.

Nápad na film VALL-I přišel na dnes již legendárním obědě v roce 1994, při kterém se setkali pixarští veteráni Andrew Stanton, John Lasseter, Pete Docter a geniální vypravěč Joe Ranft (zrovna točili "svůj" první celovečerní film - Příběh hraček). „Jedním z nápadů, na které si vzpomínám, byl film o malém robotovi, kterého lidé nechali na Zemi,“ zavzpomínal Stanton. „Neměli jsme pro něj žádný příběh, byl to takový Robinson Crusoe,“ dodal Stanton.

Při přípravách na výrobu filmu VALL-I se animační tým Pixaru vypravil na exkurze do linek na zpracování odpadu, aby tam pozoroval obří drtičky a další zařízení.

Seriál se pokoušeli restartovat v polovině devadesátých let, ale bez úspěchu. Vzniklo pouze 7 epizod.

Film Až na krev se v prvopočátku inspiruje knihou Uptona Sinclaira - Petrolej z roku 1927, ačkoliv se posléze ubírá vlastním směrem. Režisér se inspiroval prvními 150 stranami pětisetstránkové knihy, na kterých Sinclair podrobně popisuje drsný a zoufalý život ropných prospektorů a dělníků. Na jejich základě stvořil režisér své postavy Daniela Plainviewa a Eliho Sundaye, které poté ožily vlastním životem.