miligretchen

Je zvláštní, že v něčem tolik snovém někdo jiný klidně dovede vidět "krásný příběh o lidskosti". Právě neuvěřitelně rozmanitý úhel divákova pohledu dodává snímku neskutečnou poutavost. Oceňuji člověka (Iaina Softleye), který dokáže čtyři roky usilovně pracovat na něčem tolik specifickém, a přitom to vůbec neztrácí svoji autentičnost.

Někdo jej může nazývat filmem odpočinkovým, já myslím, že je to především snímek éterický a velmi neobvyklý nejen na středoevropské poměry 90.let. Dojme a pohladí, roztančí i potěší duši... Nakonec člověk stejně odjakživa patří stromům, lesům a přírodě samotné...tam je jeho svoboda.A nejen ta.

Je dobře, že se vůbec najde režisér, který pracuje s tématem transgeneze, sexuality a genderové diferenciality,...tentokrát mě však Almodovár zklamal. Po celou dobu čekáte, že to vyvrcholí, že se dozvíte více - co vlastně postihuje jeho dceru, kdo že je ve skutečnosti ta žena s umělou kůží,...? Místo toho se však leda dovíte informaci o jednom "nemocném" chlápkovi v tygří kůži. Je škoda, že za deset milionů eur nedokázal vytvořit příběh celistvější.. Jediné, za co dávám své hvězdy, je barevnost, se kterou tradičně Almodovár pracuje po svém a dobře a také ojedinělá kamera.

Tak dobře. Přijde někdo, kdo vás nechá sedět skoro tři hodiny v kině. A i když vás naštvou ty tvrdé dřevěné sedačky a šílený zvuk kina někdy z 60. let, řeknete si, že to vydržíte. A tak tam sedíte a čekáte, co přijde. Příběh se stupňuje. I forma vyprávění je scénu od scény trošku drsnější. Nakonec vyústí v děsivou sci-fi scénu až k myšlence, které do budoucna obávat se, myslím, není zas tak úplně od věci. Mám pocit, že měl někdo geniální nápad a někdo ho vizuálně přivedl k dokonalosti, akorát to pak zas někdo jiný zapomněl( nebo nesvedl) prostříhat a dát tomu jednotnou podobu. Proto 3. V něčem geniální, v něčem trošku "pokažený film".Ale před herci smekám.

Jeden z mála skutečně dobrých výtvorů dnešní doby. Trojan zase nezklamal.

Člověk by měl vědět, že Dylan byl sám o sobě především geniální poeta, než kdokoli jiný. Hudební forma, kterou našel pro vyjádření svých myšlenek, je prostě jen zvolenou formou - prostředkem k vyprávění. Paradoxně v ní byl mistrem. Film sdělí hodně i člověku, který Boba Dylana téměř nezná, dokonce i člověku, který ho z nějakého důvodu nemá rád, je to totiž snímek o hledání místa v tomto světě pro křehkou lidskou duši, je to příběh básníka, se vším, co ho v životě ovlivnilo. Pozn.citace: "Je chyba říkat - já myslím. Mělo by se říkat: Je mi myšleno. Já je někdo jiný. Jsem přítomen zrození své myšlenky.Dívám se a naslouchám.." Nakonec Rimbaud shrnuje slovy, že by člověk vlastně neměl nic tvořit, že je to zbytečné, protože to stejně nikdo nepochopí. Ale já myslím, že zbytečné to není. Je potřeba udělat to pro to svoje JÁ, které existuje v jiné formě, než na kterou jsme zvyklí.Charlotte Gainsbourg i jiní, nezklamali.

Velice citlivý snímek, který operuje s muzikou jako s mocným nástrojem lidské existence, zároveň také pracuje s psychologickým tématem vztahu syna a otce, přičemž zdůrazňuje důležitost dopadu i pochopení jednotlivých souvislostí z hlediska historie nejen pro muziku, ale také kulturní svět, či lidský život samotný. Záleží už jen na vás, co si z tohoto snímku odnesete.

"Odpustit znamená jen uvolnit kousek místa ve vlastním srdci..."

Naprostá fascinace výkonem Seana Penna, k tomu geniální kamera a vyšperkované dialogy..!

Něžný snímek o tom, jak důležité v životě je setkat se s kvalitním učitelem, který smí výrazným způsobem ovlivnit naši budoucí životní cestu...