saltonsea?

Vtipné, emocemi nabité a nostalgií překypujicí.

Démonický J.K.Simmons, uchu lahodící hudba a pevná ruka režisérova. Toť silné devízy tohoto skvělého jazzbijáku.

Třetí dějství Hobita má své mouchy. Cybí nosný děj a ne všechny dějové linky jsou dotaženy (prodloužená verze zřejmě mnohé napraví). Emoce nemají zdaleka takové grády jako v Návratu krále. Naproti tomu mne film ani na vteřinu nenudil ba velmi bavil. Bitva a přilehlé souboje jsou vynikajicí, žeh Jezerního města a následný Šmakův skon taktéž. Humor je klasicky Jacksonovský, tudíž osobitě vtipný. A konec filmu propojujicí Hobita s Prstenovou trilogií vyloženě potěšil a dojal. Prostě fantasy jak má být.