Lobotommy

Spolu se Skrčit se a přikrejt je to perla.

Na letošním v.ř.e.du pro mě rozhodně jasná jednička. A z režisérovy tvorby asi to nejlepší.

Malá Smrt si ten svůj život představuje trochu jinak. Matka porád někde kosí a ne a ne přijít dom. A jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere, tak se synek i zařídí, aby už máma zbytečně nemusela do práce :).

Československé sci-fi s úžasným obsazením. Když jsem viděl to obsazení, vůbec jsem si ty herce v takovém filmu nedokázal představit. Ale oni tam sedli jak prdel na hrnec. Všechno výborně podané, nekřečovité a příjemně gradující až do úplného závěru. Jsem rád, že jsem tenhle skvost viděl v kině.

Němý dvorský sluha Gerasim si najde pejska a pojmenuje ho jediným slovem, co dokáže vytlačit ze svého hrdla. Dvorec, na kterém pracuje je plný panských rozmarů a intrik zdejší šlechtičny, které už jednou stály Gerasima milovanou bytost. A tentokrát se zdejší paní zaměřila na Gerasimova pejska. ____ Krom propracovaného příběhu je zde i zajímavá kamera, která si hraje s hlavním představitelem. František Peterka je už sám o sobě pořádný kolohnát, ale když se do toho pustí ještě kamera, která ho běžně zabírá z žabí perspektivy, tak vypadá fakt ohromně.

Povedené zakončení nádherného seriálu. Atmosféra loučení je cítit z postav i herců a dost to na mě pak dolehlo. Přeci jen u toho člověk seděl fakt dlouho. Velmi mě potěšil prostor, který byl věnován dr. Freedmanovi.

To jsem tak jednou byl na baletu a stihl jsem třikrát usnout... A i tak jsem se nudil. Jmenovalo se to Gizelle a bylo to asi něco o zviřátkách, protože taková bába za mnou mrmlala něco o tom, "ať už je ten vůl, kterýho mám přes celý jeviště zticha." Ale toho vola jsem nějak propásl. Viděl jsem jen tu gizellu - to je taková koza v Africe, co skáče. A to si zas myslím, že jí ta baletka hrozně hezky ztvárnila. ___ No ale k filmu. Červené střevíčky jsou malebná záležitost. Asi je zkusím i v divadle, jestli to někde tančí. Nádherné, pestré barvy filmu úžasně kooperují s temperamentem postav a akční kamera a střih umocňují dynamiku tance. Andersenův příběh o červených střevíčkách se naprosto nenuceně promítne do života hlavní hrdinky a poukáže na to, jaký mají lidi v baletní branži život. Inu pro jednoho toužebný sen a pro druhého noční můra. Hugo, ty máš kukadla jak zrcadla.

Pěkná výprava, krásný exteriéry, Kukura... Ono to nebylo špatný. Já teda radši takový nervovější pohádky jako http://www.csfd.cz/film/8038-o-janovi-a-jeho-podivuhodnem-priteli/, ale Král sokolů je vlastně výborná volba na nedělní, popolední kávu a koláček.

Jen tak mimochodem to na mě vyskočilo na FB, a ještě že jsem to spustil. Tenhle animák je skvělej! ___Jak se hezky říká "to bude, jako že zítra zase vyjde slunce", tak tenhle film vysvětluje jeden velkej průser, a to ten, že to slunko prostě jeden den nevyšlo. No a pustit se do hledání příčiny, to už chce u takovýho problému fakt vůli, a to ne ledajakou, ale spartánskou. Nevím, kdo se skrývá ve válečnické helmě a pod rudým pláštěm... Ale ten bojovník má rozhodně dobré srdce ;)

Jeden je kompletně ochrnutej a bohatej a druhej je dacan z ulice na podpoře. Potkají se a vznikne mezi nimi neobyčejné přátelství. Ano..., jde to tak popsat, ale je to asi takové, jako popsat nezřízenou bisexuální nymfomanku coby ženu, co má ráda lidi.