nemkatuli

Na tu dobu nevídané. Překvapilo mě, jak moc je to nadčasové a pěkně nakreslené. Bude bavit vždycky a nejen děti.

Něco tak působivého a originálního jsem ještě neviděla..

Připojuju se k těm, kterým se tento vtipný a povedený film líbí. Velebím výkony Petra Nárožného a vlastně každého, který svojí troškou přispěl k dotvoření tohoto na naše poměry a dobu vzniku neobyčejně dobře natočeného kousku.

Při tomhle filmu se myslím nejeden aspoň trochu zamyslí, jak to tedy vlastně má a která z popisovaných vztahových peripetií ho kdy potkala. Příjemný film, který ale celkem výstižně popisuje spletitosti a různorodosti partnerského soužití i nezávazného seznamování v dnešní hektické době.

Zvláštní vidět tak starý film v barvách, přidá mu pár desítek let navíc. Jinak se ničím zvlášť neliší od filmů podobného ražení.

Humor je mi nadevše, to co je ale ve všech dílech Kameňáku prezentováno jako děsná prča, je něco co s humorem nemá pranic společného. Je to jen neuměle odříkaný text s rádoby břitkým a přisprostlým humorem, herci kteří odříkávají na povel text jako by ho četli z tabule při zkoušení ve škole a vůbec všechno je tak nepřirozený, trapný a divný, že se divím tomu jak se k tomuto "skvostu" mohl vůbec kdokoli z nich propůjčit.

Hned po první nehodě jsem si říkala, jak to asi bude pokračovat a to samé ještě několikrát v průběhu celého filmu. Příběh není to hlavní co film nabízí, je to především pocitový a mírně řečeno stresující zážitkový očistec. To co je ale nejvíc je zvuk, který pumpuje emoce hlava nehlava a věrně dokresluje každý moment. Sakra to člověka nutí vnímat vzduchoprázdno a prostorové ticho s pocitem, že kolem je jisté vákuum a ještě během shlédnutí se stačím v hrůze zamyslet, jak je krásný moct se nadechnout bez hrůzostrašného očekávání neodvratné se smrti.

Civilní projev Belmonda bez jeho obvyklých skopičin. Nevzpomínám si, že bych ho ještě někdy v podobné roli viděla. Nakonec je možná dobře, že "Muž který se mi líbí" není tolik profláknutý o to víc mu to pak přidává na zajímavosti.

Krásný příběh ve kterém nechyběly komické situace ani smutné a krásné momenty, co člověka nutí zamyslet se aspoň na chvilku nad tím, že žít v tak báječném rodinném klanu a mít se rádi je to opravdové štěstí.

Měla jsem představu o poutavém příběhu kdy se ukáže, že Walter není jen zastydlý nudný úředníček a celý film bude nakonec jedna velká dobrodružně cestovatelská mise. Přitom měl film myslím velké ambice stát se zajímavým svižným nervi drásajícím napínákem. Místo toho připomínal střídavou bdělost a upadání do snění a splašené honičky mezi horami a zpět do města působily jakoby se odehrávali někde opodál a popírali tak to, že se ze vzdálené země nedopravím zpět za 5 minut na mě nakonec působily celkem vlažně. Krátký vstup Seana Penna byl jen letmým osvěžením, které zmizelo tak rychle jak se se objevilo někam do ztracena. Škoda, že příběhu nebylo dáno více hloubky a prostoru, přitom z upoutávek působil mnohem zajímavěji než jaký pak doopravdy byl.