Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (386)

plagát

Divoch (1953) 

Brandův buřič na motorce na mě zapůsobil mnohem více, než adolescentní rozervaný správňák James Deen v Rebelu bez příčiny, všude uváděném jako kultovním . Zde je patrnější konflikt maloměstských postaviček, prožívající po válce svou "zlatou éru svobody", a lidmi, jimž pozlátko nestačí a opravdu svobodný život, zahrnující i pro maloměšťáky mnohdy nestandardní chování, si představují jinak. Strabler a jeho lidi jsou hrdinové bez vývoje, projíždějící od města k městu. Opravdu dobrý generační film. Vyjma tandemu Brando-Murphy, mezi nimiž to fakt jiskří, mě zaujal mladý Lee Marvin. Film, jenž později inspiroval anglické mods. Vážně dobrá věc.

plagát

Rebel bez príčiny (1955) 

Tady se jeden nevyhne srovnání s Brandovým motorkářským Divochem, jenž pojímá mezigenerační potíže z jiné stránky. Zatímco Brando přijíždí se svou motorkářskou partou do idylického městečka jinak plného maloměšťáckého pozlátka "žijeme si v míru a kdo se nám nelíbí, toho ubijem", a rozehrává skutečný konflikt, to Dean soupeří o holku a chystá se udat sám sebe po vyhraném souboji o čest. Ani postava outsidera Sal Minea mě nepřišla jako skutečně rezistentní, ten film je obecně spíše osobním dramatem všech zúčastněných než mezigenerační vzpouře. Což o to, zahraný je skvěle a padesátky v Americe se svou konzervativní sešněrovaností budí dojem autentického pozadí příběhu, ale to je tak vše. Já čekal více. Sorry, Jime, tedy Jamesi.

plagát

Dealer III (2005) 

Hodně syrová sonda do kodaňského podsvětí, v němž je kodex cti stejný jako všude jinde, avšak jeho nedodržování vymáháno poněkud odlišnými metodami, než jaké zná měšťácká společnost. Ve třetím pokusu o náhled do kodaňského podsvětí se Refn zaměřuje na stárnoucího gangstera Mila a je to také jediný díl, v němž je hlavní postava vykreslena jako člověk prodělávající reálný životní vývin a ne jen hrdina oidipovského střihu vhozen do mašinérie událostí, z nichž musí co nejrychleji vybruslit a na život v jeho příběhu není čas. Muž středního věku se musí vypořádat s životními pravdami, jako jsou vypočítavá dcera, mladí konkurenti a jeho závislost na drogách. Na pozadí toho všeho se odehráva třetí Pusher, zaručeně nejlepší. Syrovost a autentičnost zůstala, stejně tak dobrá režie a jelikož je příběh opatřen skutečným lidským hrdinou, musím oproti dvěma starším kouskům přihodit pátou hvězdu.

plagát

Dealer II (2004) 

Hodně syrová sonda do kodaňského podsvětí, v němž je kodex cti stejný jako všude jinde, avšak jeho nedodržování vymáháno poněkud odlišnými metodami, než jaké zná měšťácká společnost. Po osmi letech se Refn vrátil do jm stvořeného světa kodaňských překupníků, aby zde rozvinul příběh postavy Madse Mikkelsena, vedlejšího přicmrndavače z prvního filmu, jenž se vrací z vězení a tak trochu neví, co sám se sebou. Zatímco jednička byla svižná napínavá jízda, Refn pokračuje osobnějším příběhem jednotlivce, jemuž spíš než o kejhák jde o to najít znovu místo v životě. Co do autentičnosti dvojka neztrácí, proto opět vysoké hodnocení.

plagát

Dealer (1996) 

Hodně syrová sonda do kodaňského podsvětí, v němž je kodex cti stejný jako všude jinde, avšak jeho nedodržování vymáháno poněkud odlišnými metodami, než jaké zná měšťácká společnost. Natočeno stejného roku jako britský Trainspotting, avšak zatímco Boyle je hravější a artovější (jako sama předloha), dánský debutér Nicolas Refn točí film evropským stylem, tj. o nic méně svižně, zato sází na atmosféru a posouvání dějové linky beze vývoje postav či nadhedu hlavního hrdiny. Opravdu slušný biják, v němž zaujme mladý Mads Mikkelsen, do té doby divadelní herec Zlatko Buric a zajímavé exteriéry pouličního života kodaňských překupníků. Příběh je jednoduchý, zato forma bravurní. Co zbývá, než hodnotit velmi vysoko.

plagát

T2 Trainspotting (2017) 

Zasraně dobrý sequel bijáku, který mě před časem dostal k mistru Welshovi. Postavy z Trainspottingu tvoří vrchol welshovské leithské mytologie, a tak není s podivem, že když už do toho šli všichni zúčastnění, musí to být pecka pro každého fanouška Welshe, prvního filmu nebo jen příznivce těch pár dobře napsaných postav frajerů, protloukajíc se v mládí systémem thatcherovské Británie jak to jen šlo. Boyle sice neadaptuje přímo Porno (volné pokračování Trainspottingu), zato si vypůjčuje z novějšího díla Heráci (jež naopak Trainspottingu předchází) a výsledkem je naprostá pecka. Opět velmi dynamické, hudebně famozní. Postavy opět živoucí, přizpůsobující se novým podmínkám ve svých vztazích a změnám světa vůbec. Rentonova nová variace na "Choose a life" bude opět brzy kultem a desky Iggyho Popa se brzy opět začnou prodávat, to si kuřte. Já musím dát pět. Fakt, že jo.

plagát

Silnější než já (1990) 

Tak tohle je moje hodně oblíbená česká exploatace. Syrový snímek, záměrně nerestaurovaný moderní technologiií, který nemá diváka pobavit, dojmout či prezentovat ucelený příběh. V každé scéně je přítomno meritum celého filmu, a sice uplatňování moci těch silnějších nad slabšími na všechny možné variace. Pouze tato potupení a koloběh života v násilí a nihilismu posouvá film dál a odůvodňuje chování postav. Sklepení, výtahy, hospody, tmavé ulice. Toť velmi vydařené prostředí zachyceno na kamery podpořené dobrou muzikou. A také velmi věrohodné zachycení reálií (život na intru, džísky, kožená ocvočkovaná bunda "frajera" Ernesta Čekana, dobová propaganda) pozdního osmdesátkového reálsocialismu. A jak už zde správně někdo předeslal, nejedná se o rekonstrukci případu spartakiádního vraha Straky z roku 1985, nýbrž o případ náctiletého učně Roberta Čiháka z roku 1986.

plagát

Opravár (1996) 

Dám tomu čtyři. A co by ne. Že film stojí na jedné ulítlé entitě zahrané Jimem Carreym? Že Stiller postrádá režisérskou invenci? Film že je úplně tupý? Vždyť to přece není pravda. No, možná v prvním bodě trochu je. Nicméně mě tento film přijde jako slušně odvedená práce. Stiller není posera a nebojí se nechat rozehrát herce do poloh velmi netradičních a při "akčnějších" scénách jsem se necítil trapně (jako u jeho hereckých kreací). Carrey je zde ve slušné formě, kterou v půli devadesátek nabral, nicméně tahle jeho role je sice ulítlá, ale poněkud civilnější. Broderick hraje nenuceně a (dlouho) trpělivě. A co zpočátku vypadá jako pocta americké generaci odkázané na přiblblé sitcomy, soap opery, primitivní televizní show a s tím spojené asociace v reálném životě, vypadá na konci filmu trochu jinak.

plagát

Sex Pistols: Děs a běs (2000) 

Mě Pistole vždycky brali jakožto průkopníci punku, toho punku roku 1977, jenž si nehrál na ideologizaci postoje a neevokoval něco neuchopitelného. Když si vezmete jednotlivé členy Pistols, byli to kluci jako jiní, prostě jen dostali do ruky nástroje a v geniálním načasování začali, rozdrtili establishment a poté se zase stáhli. Když sledujete archivní televizní záběry a kydy komentátorů či forků na účet Pistols, ještě si myslíte, že na skvělém Západě bylo svobodněji a ostrakizace za jiný názor je jen hříčkou punkových textů? Odpor proti systému, ale ne proti obyčejným lidem, nýbrž vedení. Jak řekl Rotten, napsat God Save the Queen ho nenapadlo z nenávisti k Angličanům, ale k lásce k nim a nenávistí k establishmentu. Anarchií ve Spojeném království se nemyslí absence hodnot a pravidel, ale svoboda konání elitám nevyhovuje a vidí v ní anarchii a ustoupení předem nalinkované cestě do sraček. To je smysl Rottenových textů. Geniální střih k písním Anarchy in the U.K. a God Save the Queen, stejně tak celkem lidsky představen Sid Vicious. Já pálím za jasných pět.

plagát

Ťah pešiakom (2014) 

Velmi zajímavé zpracování první poloviny života americké šachové legendy Bobbyho Fischera, od objevení svého mistrovského umu až k rivalitě se Sovětem Spasským, jež vyvrcholila vzájemným zápasem o titul šachového mistra světa roku 1972. Potěšilo mě, že film se místo zaběhnutého schématu cesty z nuly na vrchol za doprovodu amerického hrdinského patosu pojímá spíše komorněji, psychologičtěji, s nahlédnutím do nitra génia a objevováním jeho slabých stránek. První dvě třetiny filmu Maguire profiluje svět mladého podivína, pro něhož existuje jen šachovnice a ostatní život mu proklouzává mezi prsty. Poslední třetina je potom mistrovským zobrazením možná největšího šachového souboje v dějinách, více prostoru dostává Schreiber a střet AmericaXSovětský Svaz ustupuje souboji nervů a střetu dvou podivných myslí. Fischer byl skutečně sveráz a svobodný člověk, nebojíce se riskantních herních taktit ani výroků o dobové politice.