dobytek

Nechci režiséra a scénáristu v jedný osobě obviňovat z nějakýho plagiátorství, ale přišlo mi, že je to tak trochu okopírovanej film Jednej správně (1989). Ale Spike Lee ten svůj film pojal hodně nevážně, s určitou nadsázkou a měl jsem z toho dojem, že to je spíš černá (černošská) komedie. Tohle je daleko vážnější, syrovější a takový opravdovější. Hercům jsem jejich role věřil. Zejména Vincent Cassel je dokonalej. Ve druhý polovině to trochu sklouzává k poflakování od ničeho k ničemu a přibejvaj i humorný situace (třeba historka, kterou vypráví stařík na záchodě nebo pokus o krádež auta), což mi tam moc nesedělo, ale ta úplně poslední scéna celej film hodně pozvedla. Jenom jsem jaksi nepochopil, kam se vypařili ty dva ostatní policajti. Z auta vylezou tři a najednou je tam jenom jeden.

Na to, aby se jednalo o dobrý drama, by nesměla po každý vážný scéně následovat nějaká komická vsuvka na odlehčení, na dobrou komedii je tam těch opravdu vtipnejch situací zase moc málo a dobrej sportovní film to neni už vůbec. Zároveň to jako neni úplně nudný, ta atmosféra doby těsně po válce se taky docela povedla, Stallone si evidentně tu svou ukecanou postavu zahrál s velkou chutí, ale jako celek to prostě nějak nefunguje. Možná snad měl Stallone přenechat režii radši někomu jinýmu. 50%

Tyhle český komedie z dob normalizace jsou až na pár čestnejch výjimek, kde obvykle figurujou jména Menzel, Smoljak, Svěrák a sem tam Oldřich Lipský, jako přes kopírák. Stále stejný herci hrajou stále stejný postavy a humorný situace jsou obvykle založený na tom, že dojde k sérii omylů a nedorozumění. Těžko tam najít něco originálního, těžko tam najít třeba nějakou scénu, která se vryje do paměti, ale zároveň nemůžu ani říct, že by mi nějak vadilo se občas na tenhle typ filmu podívat. Největší problém tady spočívá v tom, že film úplně postrádá jakoukoliv pointu. Ve chvíli, kdy to asi nikdo nečeká, prostě padnou závěrečný titulky a je konec. 50%

Splašený vlak jsem viděl už několikrát a když jde film zrovna v televizi, tak se rád podívám znovu. Zejména úvodní část z vězení se mi hodně líbí. Řek bych, že tohle je ten případ filmu, kterej za těch téměř 40 let od natočení na ty 4 hvězdy tak nějak dozrál. Škoda snad akorát trochu divnýho konce a na můj vkus moc jednoduchýho útěku z vězení. Překvapil Eric Roberts, kterej tady ze sebe asi vypotil životní výkon.

Už to tady napsalo v komentářích několik lidí přede mnou, ale taky to napíšu. Nevim, jak film vypadá v originálním znění, ale v případě českýho dabingu je problém, že podle hlasu hned na začátku odhalíte, kdo je ten hlavní záporák. Ale i když identitu záporáka znáte, tak stejně film v sobě nějaký to tajemno a napětí má. Navíc ho táhne tradičně skvělej Morgan Freeman. Byl jsem zvědavej na mladičkou Menu Suvari, ale ta se tu mihne pouze v nějakym rozmazanym flashbacku během úvodních titulků. 75%

Vždycky jsem si myslel, že tenhle film asi nebude zrovna můj šálek čaje, takže jsem ho 26 let přehlížel. Nakonec jsem na to natrefil v televizi a potvrdilo se mi to. Když vynechám úvodní scénu u soudu, kde Keanu Reeves griluje Heather Matarazzo jako svědkyni, tak mě tam vlastně vůbec nic nebavilo. Pacinův výkon je teda bez debat skvělej, ale on sám těch 144 minut prostě neutáhne. Oceňuju, že závěr přišel s celkem skousnutelnou pointou. Už jsem čekal, že z toho vyleze daleko větší blbost. 40%

Film teda rozhodně neoplývá žádnou originalitou. Je to vykrádačka všeho možnýho i nemožnýho od Uprchlíka, přes Likvidátora, Komando a já nevim, čeho všeho ještě. Ale kupodivu se z toho povedlo nakombinovat docela koukatelný akční Béčko. Stačilo vidět jednou, akorát mě mrzí, že jsem to neviděl, když mi bylo tak 15 let. To by mě to bavilo asi podstatně víc.

Starý francouzský filmy mám rád a když v tom navíc hraje Alain Delon, tak očekávám automaticky něco, co bude stát za vidění. Tohle je ale hodně slabej thriller o ztrátě identity. V tom roce 1967 to možná fungovalo líp, dneska to působí celý hodně naivně. Za zmínku tak stojí akorát atmosféra starýho francouzskýho venkova a pěkný prostředí, kde se natáčelo. Jinak mě na filmu nic nezaujalo.

Patrick Bruel i oba režiséři a scénáristi figurujou v mojí oblíbený konverzačce Jméno (2012), takže jsem čekal něco podobnýho. Ale tohle je taková hořko-sladká komedie o smrtelný nemoci, kterejch se natočily mraky, a nepřináší to nic moc originálního. Aspoň se teda film neplácá vyloženě v nějakym patosu a dalo se to celkem v pohodě dokoukat, ale zároveň jsem tam ani nenašel nic, kvůli čemu bych se na to chtěl podívat někdy znovu. 60%

Tenhle poměrně málo známej protiválečnej film má zajímavou myšlenku, ale zpracování dost pokulhává. Připadalo mi to, jak kdyby někdo smíchal dohromady 2. světovou a válku ve Vietnamu, protože třeba ženský postavy, který se tam občas vyskytnou v nějakym flashbacku, jsou oblečený normálně v hadrech odpovídajícím 60. letům. To samý účesy, interiéry bytů, atd... A samozřejmě tanky vyrobený až x let po 2. světový válce nemůžou chybět. Z filmu jsem měl dojem, že je spíchnutej horkou jehlou a poněkud nedotaženej. Hodně slabý 3 hěvzdy.