hEmy_

Víc bezúčelných homosexuálně-mezirasových scén podle mě do produktu tohoto typu už vecpat nejde. Ani jediná postava, která se mi neznechutila hned po prvních 20 sec na obrazovce (Korinťan), si neodpustila své homo dobrodružství. Při sledování této prasárny by měl mít člověk bokem otevřené porno, kdyby mu někdo nečekaně vtrhl do pokoje, protože dobrovolně sledovat tuto dekadentní záležitost je neobhajitelné. Herecké ztvárnění onoho Sandmana potom překonává i legendární výkony protagonistů Twilightu či Witchera.

What am I watching...

Na tento film jsem byl celkem přehypovaný, tudíž jsem čekal něco jedinečného. Musím říct, že z většiny se moje očekávání naplnilo. Luhrmannův kýčovitý styl zde pasuje jako hrnec na prdel. První polovina, ve které sledujeme zrod této superstar, je audiovizuální jízda. V závěru se trochu ztrácí tempo, což je nepochybně ovlivněno historickými skutečnostmi, resp. Elvisovým "vyhořením". Herci i hudba jsou top.

Nuže, asi už jsem z anime natolik zdegenerovaný, že mi tato "romantika" připadala minimálně zvláštní. Celá ta zamilovanost je postavena pouze na fantaskní myšlence, že dva lidi sdílejí stejný sen. Podobný stavební kámen romantického příběhu bych actually očekával spíš v anime. ^^ Chemie mezi postavami nulová (ještě aby ne, když má jedna z nich těžkou poruchu autistického spektra a druhá je dead inside děda s chromou rukou) a že by film nabízel i něco jiného se bohužel říct nedá. Extrémně slabé.

Sledování postarší, osamělé ženy, zhrzené životem, je nepochybně výsostně filozoficko-poetickou záležitostí.

Stejně jako umí Korejci točit filmy nejpoetičtější (Ki-duk Kim), nejromantičtější (A moment to remember), či jen prostě "pretty fucked up" (Parasite, The Handmaiden), nedělá jim problém natočit ani nejvíc sick variaci na Johna Wicka (a to ještě předtím, než filmy s Wickem vznikly!). Pět hvězd nedám jen proto, že mi vadily logické chyby typu: ztratil se mi vrah, který ví, že po něm jdu, zná moji rodinu/přátele a ještě mi zavolá, aby mi explicitně sdělil, že se mi chystá pomstít... LOGICKY proto půjdu navštívit do nemocnice jeho bývalého komplice (který vůbec netuší, co se děje), abych se ho zeptal, kde by se jeho kamarád mohl aktuálně nacházet. Proč se starat o příbuzné, right? Zároveň nerozumím, jak dokáže obyčejný smrtelník současně řídit auto ve městě, ujet celému policejnímu sboru a přitom se nenechat zabít příčetným, nožem ozbrojeným vrahem, který sedí vedle něj, nebo na něm).

Tři wannabe intelektuálové se sejdou v pařížském bytě. Proběhne mezi nimi několik souloží (asi "jen" hetero, možná i incest), vykoupou se v menstruační krvi a na závěr vyjdou protestovat do ulic (popravdě netuším vůči čemu, ale myslím, že je to jedno). Konec.

Vykastrovat a posadit na kombajn.

Haibane, bytosti podobné andělům, se čas od času zjeví v tajemném městě obehnaném zdí. Utopistický svět to ale není. Palčivých otázek o příčině a smyslu své existence mají mnoho, přesto se však snaží žít své "všední" životy s nadějí, že čas odpovědí jednou přijde.

"Oh, it’s beautiful... how it moves me... love, hatred, torment, pleasure... life and death... all at once before our eyes. This is the beauty of man... and evil." Tento masterpiece má vskutku vše.