Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Dobrodružný

Recenzie (40)

plagát

Bowling for Columbine (2002) 

Brilantní manipulace - většinu filmu jsem nevěděla, zda to opravdu myslí vážně a zda se mám smát, či plakat.

plagát

Jana Eyrová (2011) 

Původně jsem neměla v úmyslu tento film zhlédnout, ale pohled na herecké obsazení (Fassbender, Bell, Dench) mě silně zaujal. Jedná se o povedené dílo, zvláště oceňuju skutečnost, že nám nejsou předkládány oslnivě krásné hollywoodské tváře, ale Jana Eyrová zůstává stejně "obyčejná", jak bylo popsáno v literární předloze. Osobně jen trochu nechápu, proč se dělala další adaptace tohoto díla, připadá mi, že jsem jich už viděla až moc.

plagát

Misia (1986) 

Konečně jsem zhlédla film, který jsem od dětství chtěla vidět znova... pamatovala jsem si ho jen velmi matně a možná se podvědomě bránila ten příběh opět prožít. Mám pocit, že budu několik dní plakat, ale rozhodně nelituji... je to nádherný film. A po letech mám chuť oprášit svůj starý klarinet a zkusit si zahrát "Gabriel's Oboe", díky, pane Morricone.

plagát

Princezná so zlatou hviezdou (1959) 

Společně s Byl jednou jeden král mé nejoblíbenější pohádky v dětství. Veršovaná forma mě zaujala a dodnes nepustila; škoda, že Kyselková dále nehrála. Hvězda dolů snad za děsné kamaše Pepíčka Zímy.

plagát

Spoveď kráľovnej strednej školy (2004) 

Podprůměrný teenage film. Navíc jsem trochu nepochopila, proč ta nesympatická Lindsay Lohan hrála kladnou roli a ta milá Megan Fox zápornou; nemělo to být naopak? Asi chyba castingu.

plagát

Prometheus (2012) 

Horrory špatně snáším. Vetřelce 1 jsem shlédla omylem v deseti letech, pak jsem tři noci nespala, takže ostatní filmy série jsem si radši nechala ujít. Naštěstí jsem nevěděla, na co jdu... a naštěstí to až takový horror nebyl, aspoň žánrově ne. A při nejhorších scénách (např. potrat) jsem stihla včas zavřít oči. Každopádně jsem byla víc než překvapena nádherným vizuálním ztvárněním tohoto vesmíru; M.Fassbender (o kterém jsem nikdy před tím neslyšela) mě přímo nadchl, zaujala i N.Rapace (o které jsem se už dříve doslechla). Byla jsem také zvědavá, jak tentokrát vyřeší scénu s návratem nakaženého vědce na palubu; jiné části scénáře mi však připadaly nelogické (zabloudím na zjevně nepřátelském místě a budu sahat na první slizkou potvoru, co potkám) až nemožné (kondičku mám nadprůměrnou, ale pochybuju, že bych po tak invazivní operaci udělala pár kroků, natož něco víc). Ale co, lidi jsou různí.

plagát

Harry Potter a Polovičný princ (2009) 

Nejslabší HP film, ale koukat se na to dá, zvlášť na Ruperta Grinta je radost pohledět. Chyběla mi temnější atmosféra, chyběla mi akce - z mého pohledu by filmu výrazně prospělo prodloužení akčního závěru a zkrácení puberťáckých citových výlevů. Prostě trochu zklamání; některé scény mi vysloveně vadily (hořící Doupě, Harry na pohřbu akromantule), některé naopak upoutaly (Ronovy zkoušky na brankáře, scény v jeskyni). Takové nedotažené.

plagát

Temný věk (1987) 

Snad po dvaceti letech se mi podařilo najít film, který jsem zbožňovala někdy v deseti (tehdy za komunistů se to kopírovalo na video pod názvem Lovci krokodýlů). Zvláštní, jak je dětská paměť selektivní, pamatovala jsem si, že ten krokodýl sežral malé dítě a nějakého chlapa chytil za ruku; ale teď po opětovné shlédnutí zjišťuji, že těch mrtvých bylo o trochu více. A taky mi v dětství připadal o pár metrů delší... Každopádně ve filmu nehledejte nic zvláštního, je to poměrně povedené béčko mísící krokodýlí teror a mytologii. Za vydařené zobrazení krokodýlího boha a z nostalgie dávám o hvězdu více, než by odpovídalo.

plagát

Cesta do fantázie (2001) 

Super - celou dobu jsem měla pocit, že koukám na zfilmovaný sen: lázně bohů, chlapec-drak, běhající uhlíky, vlak s kolejemi pod vodou... prostě postupy a scény, tak připomínající noční snění. Všechny palce nahoru, pane Miyazaki.

plagát

Pýcha a predsudok (2005) 

V době, kdy jsem se zotavovala po operaci, jsem to zvládla shlédnout snad 5x denně. Nejúžasnější na filmu je asi kamera, ty dlouhé záběry snímající krajinu i život v domě Bennetových (vizuálním vrcholem filmu jsou pro mě pak záběry Keiry na houpačce); úchvatný je rovněž jemný klavírní hudební doprovod; líbila se mi i choreografie a zobrazení tanečních scén - ta živelnost vesnické veřejné zábavy oproti strojenosti plesu na šlechtickém sídle. Poprvé taky můžu říct, že Keira je opravdu Herečka. Hereckým projevem mi vadily některé vedlejší postavy (pan Bingley, či dvě nejmladší ze sester); pan Darcy je odpovídající, naopak otec Bennetových, s moudrostí zvládající všechny ty své holky, je zobrazen velmi sympaticky.