EKLEKTIK

Koukám, že Vietnamci už nefalšujou jen kabelky, ale už i pohádky a se stejnou kvalitou. Počítačová animace je na úrovni videoher, všechny textury působí strašně dvourozměrně, trojrozměrné objekty postrádají hloubku a o stínech, už vůbec nemluvím. Hlavně, že je tam roztomilé kýčovité štěňátko, což je asi jediný důvod, proč se to každému tolik líbí. Všem doporučuji, aby shlédli i animovaný snímek "Děvčátko se sirkami" z roku 1984, od české režisérky, Milady Kačenové.

"Měl jsem zuby a mám houby." Bakalářský příběh, ze kterého dělá komedii pouze přítomnost Vladimíra Menšíka, bez kterého by to bylo akorát hektické pátrání, po ztracené protéze.

"Já náhodou jím všechno, víš, ale musí to bejt kaloricky hodnotný." Historka postavená na principu pořekadla "Co je v domě, není pro mě.", v tomto případě rozšířené na celé sídliště, ve kterém byly všechny paneláky natolik stejné, až jejich podobnost způsobila nečekané prozrazení jednoho nevěrného manžela, kterému jeho manželka a milenka pořád připravovaly studené večeře i přesto, že veka není kaloricky hodnotná.

"To víš, Pražskej výběr to není." Nesentimentální, skoro syrový, zároveň však velice lidský příběh z doby, kdy jídlo v restauraci stálo 24,20 Kčs, vypráví o tom, že ženy mají mnohem větší bolesti, než jsou ty při nichž pláčou, vznikl v brněnském studiu Československé televize, podle vlastního scénáře režisera Vladimíra Drhy a bohužel byl natočen na velmi nekvalitní materiál, tolik typický pro televizní studio Brno.

"Tati, to přece nejde, toto." Duchařská báchorka, plná sebelítosti a falešného sentimentu, ve které mě zaujaly alespoň tyto momenty. Narážka na režiséra Trošku, ve filmu se objevuje režisér se jménem Špetka. Faux pass na taneční soutěži, připomínající tu veřejnoprávní. Rozhovor s Karlem Gottem a nakonec scéna, parodující jednu z léčebných terapií, probíhajících ve filmu "Dobří holubi, se vracejí", která vypadá, jako kdyby chtěla poukázat na bezbřehou toleranci užívání alkoholických nápojů, v Čechách a na Moravě.

"Lehnu si na záda a absolvuju něco." Název, plakát, synopse a ani trailer naprosto neodpovídá tomu, o čem ten film vlastně je. Film, by se klidně mohl jmenovat třeba "Návrat idiota", nebo "Svatba na bitevním poli", protože děj tohoto dramatu probíhá převážně na svatební hostině a nikoliv při líbánkách, někde na svatební cestě a popisuje člověka, kterého když vyhodíte oknem, tak se vám vrátí dveřma, což by v divákovi, který logicky o ději tohoto filmu nemůže dopředu nic vědět, protože zná jen ten zavádějící název a plakát, mělo vyvolat pocit rozhořčení, jelikož v tomto snímku, začne divák řešit otázky související s homosexualitou, homofobií, šikanou, domácím násilím a agresivitou, které s tímto radostným obdobím, v životě novomanželů, opravdu nemají nic společného, ale jinak je tento snímek natočen opravdu precizně.

"Nudnej člověk je horší, než vrah." Na začátku filmu, se divák seznámí s hlavním hrdinou a jeho manželkou, prostřednictvím natáčení reportáže, kterou režíruje jeho zeť, který vlastně není jeho zeť, protože dcera hlavního hrdiny, která se vrací po úspěšné operaci, zpět do normálního života, není jeho, ale bývalého přítele hrdinovi manželky, kterého donutil k emigraci sadistický vyšetřovatel státní tajné bezpečnosti, od kterého se hrdinův zeť-nezeť dovídá kompromitující informace, jenž mohou ohrozit i hrdinovu vynikající reputaci. Na konci filmu, pak divák může sledovat, jak si bývalý přítel hrdinovi manželky, který přijíždí na návštěvu do rodné země, vylévá svůj vztek na hlavního hrdinu.

"Ohromí Vás obrazem, vykresleným do nejjemnějších detailů." Svižná a vtipná první hodina, se nakonec změní v rozpačitou tragikomedii.

"Zavři oči a mysli na něco hezkého." Pro mě osobně, nekoukatelné. Použité barevné korekce a snímání na digitální kameru v režimu 1080p/24, se mi prostě nelíbí a ani příběh mě naprosto nedokázal zaujmout.

"Uvědomte si, že jsme pekelný výzkumný ústav." Supermoderní studiová slátanina, ve které se člověk dozví o tom, že existuje peklo první kategorie, představující matriarchát ovládaný "Peklindou" v podání Karolíny Slunéčkové, nekompromisně vládnoucí čerticím Mefisce, Belzebce a Pekelce, které nejraději poslouchají "Šuby duby trisko disko" s texty Miloše Kratochvíla z dvoukotoučového magnetofonu, nebo sledují vysílání "Čertovize" s Pavlínou Filipovskou, zatímco peklu druhé kategorie vládne tradiční "Luciper" Josef Větrovec, jehož poddaní jsou čerti Petr Nárožný, Viktor Preiss, Josef Dvořák a Ota Jirák.