Réžia:
Vladimír DrhaScenár:
Vladimír DrhaKamera:
Václav MyslivecHrajú:
Jiří Samek, Zdena Hadrbolcová, Drahomíra Hofmanová, Nataša Gollová, Květa Zavřelová, Libuše Kafková, Drahomíra Kočová, Lubomíra Sonková, Alena Vlčková, Pavel Zatloukal, František Řehák (viac)Obsahy(1)
Rozvedený František se v restauraci, kam chodí na pravidelné večeře, seznámí se servírkou Zdenou. Oba dva pozdně středního věku, oba osamocení, oba toužící po porozumění a lásce. Ostych i obavy postupně překonávají a navazují milostný vztah. Začínají znovu. František však nečekaně umírá. S humorem i poetikou natočený příběh režiséra Vladimíra Drhy, který do role staré Františkovy tety - zubařky - obsadil Natašu Gollovou. Servírku Zdenu hraje Zdena Hadrbolcová. (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
Už druhý film tohoto režiséra v řadě (tím prvním byly Dotyky), který mě odzbrojil pravdivostí postav. Chyby se najdou (pomalé tempo, díky kterému se to zdá delší než to je/ řvaní na tetu a její hlasitý křaplavý hlas/ ženský v práci, jejichž úlohu jsem vůbec nepochopil), ale ona civilnost je natolik osvěžující, že rád přihodím hvězdu navíc. A hned spěchám stáhnout další Drhův film. ()
Mám za to, že je nějaký předpis, kolik procent času musí vysílat státní rozvid z regionálních studií. Asi proto jsou noci brněnské. Nahrávám si ty inscenace a jsou často výborné, třeba jako tahle. Zdůrazněně civilní a přitom vřelé pojetí, originální náměty, nepředvídatelné záplatky. A většinou výborní herci, kteří nejsou tolik okoukaní. ()
Melancholické intermezzo dvou osamělých lidí, odehrávající se v reálných kulisách brněnských restaurací, je vskutku pěkným, civilním příběhem, který ale přes všechnu nepředstíranou autentičnost v mnohém zestaral (přestože lze tuto skromnou televizní inscenaci vnímat i jako cenný dokumentární materiál). Proti hereckým výkonům Zdeny Hadrbolcové a Jiřího Samka nelze cokoli namítat, což ovšem neplatí u Nataši Gollové v roli nahluchlé staré tety, která mluví nepříjemným, křaplavým hlasem... Žalostný pohled. ()
Hodně nudné drama. Brala bych to hlavně jako dokument socialistické gastronomie, přístup číšníků k hostům (přestože jedli, museli uprostřed jídla zaplatit, když byl člověk v "lepší restauraci", tak tam stále byla slyšet kasa atd.). Nebýt Zdeny Hadrbolcové, tak bych utekla za půl hodiny. I tak jedna hodina byla až až. ()
Na začátku mě úplně pohltila ta Františkova melancholická osamělost... Díkybohu za humor, který následoval. Humor dvou lidí, kteří se ani nehledali, přesto našli a dali dohromady. Jejich námluvy - to byla roztomilost sama... "Třeba, že bysme šli do kina. - Nooo, nebo do biografu!" A pak najednou konec. Zmizela radost, hravost i melancholie. Zůstal jen smutek... ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Když František Lebeda (Jiří Samek) doma telefonuje své tetě, tak je vedle něj na zdi vidět plakát k filmu Princ a Večernice (1978). (Dlubal David)
- V čase 00:10:55 je v záběru plakát filmu Tonoucí se stébla chytá (1967). (Dlubal David)
Reklama