Sathine

Opět asi jiní čekali nějakou sondu do hlubin divákovy duše. Samozřejmě, nic takového se nestalo, ale nechápu, proč to všichni tak očekávají a pak jsou strašně zklamáni. Typický rodinný příběh se šťastným koncem, pár písničkami a situacemi, kdy se opravdu člověk rád zasměje. Pokud chce člověk hodinu a půl nic neřešit a vrátit se do pohádek, tento film je akorát.

Přišlo mi, že herci si tento film naprosto užívají, dávají do něho emoce a nejsou tak úzkoprsí, jak bývají ve většině filmů. Snímek působil svěžím dojmem, rychle "odsejpal", i když některé události byly trochu přehnané, ale člověk se zasmál a o to přece ve filmech jde.

Film, který neurazí, ale taky nezanechá žádnou výraznější stopu v paměti. Aspoň že to bylo podle skutečné události, jinak právě takových typů filmů už podle mě bylo natočeno až moc.

Nebyl to špatný snímek. Rozhodně byl v jistém smyslu unikátní. Na podobné počiny za velkou louží to samozřejmě nemá, ale proč také hned srovnávat, že. Každopádně mě ale mrzelo, že některé věci nebyly pořádně vysvětlené. V podstatě celý úvod do snímku nebyl absolutně žádný. Najednou se objeví člověk s mluvící kozou a další člověk, zřejmě tedy asi student a není vysvětleno, kdo to je, odkud sem přišli a co vlastně budou dělat. Celkový děj byl sice trochu prostý a velice jasně směřoval ke šťastnému konci, nepůsobilo to ale špatně.

Brala jsem, že tento film mě do této kauzy seznámí a byla jsem trochu vyvedena z omylu. Sice ani předtím jsem se o tu kauzu nezajímala, ale něco málo jsem věděla a myslela jsem, že díky tomuto snímku to pochopím více. Co se týká příběhu, tak musím říct, že mi zde také vadilo, jak bylo čím dál víc poznat, že pravý Kajínek všechny dostal na svou stranu. Já osobně si myslím, že je šikovný psychologický manipulátor, který dokáže tak dokonale zapůsobit, aby všechny přesvědčil o tom, co si myslí on. Ale přiznávám, že při vyšetřování bylo hodně nejasností. Co se týkalo pojetí filmu jako takového, tak bylo sice vidět, že se snažili inspirovat americkými filmy, ale nepůsobilo to až tak nepatřičně. Jen některé scény tam byly opravdu navíc.

Nejprve jsem chtěla napsat velice peprný komentář o tomto filmu. Jenže když jsem si pročetla pár recenzí, tak zjišťuji, že všechno to, co mě naprosto v tomto snímku odrazovalo, tak ostatní vychvalují do nebes. Například soundtrack - ta hudba byla dobrá, akorát se mi absolutně nehodila k tomuto tématu. Já nevím, ale já jsem myslela, že se budu dívat na historický snímek, který je v podstatě inspirovaný skutečností, a ten je přece jinak zaměřený, než nějaké romantické komedie, či volně vyplývající příběh... Navíc moc nejsem ani na hluboké pohledy na vodotrysky, na zahradu, na přemýšlející Kirsten Dunst, i když její obsazení bylo opravdu skvělé. Navíc mi přišlo, že 3/4 snímku se nedělo skoro nic, královna rozhazovala peníze, snažila se svést manžela a pak najednou buch, buch, buch a byl konec snad v deseti minutách. Asi jsem jediný kritik tohoto snímku, ale já jsem nadšená vůbec nebyla.

Většinou si vždycky čtu trochu recenzí a hlavně popis toho, o čem ten film je. U tohoto jsem to nestihla a vůbec mi to nevadilo. Myslím, že na romantické filmy jsou vždy jen 2 názory - buď je z filmu člověk úplně nadšen anebo je z něho naprosto znechucen, nic mezi tím. U tohoto snímku se řadím k první skupině. Zajímavě pojatý film o setkávání se dvou lidí, kteří až ke konci zjistí, že nejlépe jim vlastně bude pouze, když budou spolu a do naprostého štěstí zasáhne tragédie. Tak to bývá vždycky, osud je většinou krutý. Nemám zas tak moc ráda, když filmy skončí .."a žili šťastně až na věky.." ale zde mě to mrzelo, tolik jsem jim to přála!

Byla to těžká doba a jsem velmi ráda, že jsem ji nemusela zažít. Je pro mě hrozné sledovat situaci, kdy lidé neví, jak se ten druhý zachoval a házejí na něj špínu a svou zlost vůči ostatním. Nebylo mi příjemné sledovat, jak Habermann skončil, když to byl v podstatě slušný člověk. Je ale důležité točit i takové filmy, o našich dějinách, ač někdy nejsou zrovna ty nejlepší.

K tomuto filmu jsem přistupovala jako naprostý laik, který se chce o práci Freuda a Junga dozvědět více. Samozřejmě, o jejich pracích vím vcelku dost, ale i tak mi tento film připadal jako naprostý guláš. Ano, odkazovali se vcelku jasně na učení Junga a Freuda, ale určitě k tomu nepomohly, pro mě vcelku dlouhé a hlavně nesmyslné dialogy. Celkově jsem ráda, že film trval na "dnešní poměry" vcelku krátkou dobu.

Asi si často sedím na vedení, spíš si ale nečtu zas tak dobře recenze. Takže když jsem v průběhu sledování zjistila, že vlastně opravdu jde o jinak pojatý prvního dílu Spidermana s Tobeym, tak jsem nebyla teda zas tak moc nadšená. Dále mě fakt už někdy mrzí, jak se snaží všechny filmy natáhnout do tak maaaaximálních délek, až se pak už člověk jen dívá na hodinky a říká, už, už, uuuuuuž to má skončit! Jediné co šlo hlavně vidět, tak bylo to, že měli filmaři více peněz a pokročilé techniky a efekty, než první díl kdysi.