Boylina

Prý je to jako reklama na Opavie a kritiky Brabce pěkně semlely.. Mě to úplně nadchlo! Fakt paráda.

Musela jsem snést několik služeb, během kterých si spolupracovníci pouštěli jejich oblíbený film. Poprvé jsem si střídavě zacpávala uši a zavírala oči.. Přemohl mě pocit trapnosti největšího kalibru při pohledu na jejich bavící se tváře a v polovině filmu už jsem myslela, že si asi něco udělám. S velkým sebezapřením jsem vydržela do konce a evidentně se jednalo o velmi traumatizující zážitek, protože jsem valnou většinu filmu vytěsnila. Občas se dostaví mlhavá vzpomínka na scénu se Šteindlerem nebo na mluvu a výraz paní Magálové (Mě ty předělaný Slovenky prostě mučí) a ihned se mi zpotí dlaně a dostaví se pocit na zvracení. Další službu jsem utekla dřív než vyndali placku z obalu. Prosím už ne!

Lidice mě naprosto nadchly. Každý kdo má k tomuto místu nějaký osobní vztah nutně prožívá film jinak než ostatní. Tak nějak citově. Myslím, že tohle téma bylo natočeno velice důstojně, navzdory kritikám se mi styl, jakým režisér film uchopil, líbil a plně ho respektuji. Je to téma naprosto těžké a rozsáhlé a šlo ho natočit na mnoho způsobů. Každý k němu má nějaké připomínky. Já žádné připomínky nemám. Zasáhl mě, dotkl se mě. Ocenila jsem atmosféru v kině, kde mi během závěrečných titulek nikdo neházel popcorn za krk ani mi nešlapal na nohy, ale bylo jen ticho. Velký dík za to, že tenhle film vznikl.

Zbožňuju tu knihu. Ten film mě rozhodně neurazil, naopak další dílo, které mě okouzlilo.. Tohle ztvárnění je mi mnohem bližší než Kubrickova verze, i když je to u většiny naopak. Nejspíš je to hereckým obsazením. Humbert je tak přesvědčivý, všechny jeho gesta..pohledy.. výčitky..touhy.. A Dolores..byla tak smyslná.. prohnaná i zranitelná.. vyspělá i dětská.. Chápala jsem Humbertovu fascinaci. Melanie oproti ní vypadala opravdu jako těžkopádná kobyla.. Nevinná hra na začátku, která se mění v něco, co se nedá snést a oba dohání k šílenství.. Šílené..smutné..něžné..svíravé..ničivé..fascinující.. Ztvárnění Dominique bylo nezapomenutelné.. Když si vzpomenu, kde jsem já byla v sedmnácti, musím smeknout..

Je to trochu zdlouhavé, Meryl je tam občas příliš uštěpačná až hysterická, tedy ne ona, ale její postava, což mi moc nevyhovovalo, ale zahrála to skvěle, stejně jako Eastwood. Má to zvláštní atmosféru, je to bez zbytečných kudrlinek a ten závěr v autech během deště je pro mě úplně dokonalej a hodně se mi u něj rozbušilo srdce.

Jedním slovem primitivní. Možná bych musela být na mol abych to vydržela anebo mi chybí nějaký druh hormonu, který ostatním způsobil naprostou euforii po shlédnutí tohohle počinu. A ABBA, to vážně není šálek mého čaje a už jsem ztratila iluze, že bych si k ní někdy našla cestu. Dokonce jsem si začala pokládat otázku, proč vůbec lidstvo začalo zpívat.. UTRPENÍ.

Tohle už tady bylo V nebi nad Berlínem a to mnohem líp..

Mě to docela bavilo. Je fakt že Bradova zásoba dvou nebo tří roztomilých pohledů ve všech jeho filmech už trochu ztrácí na kouzle a Julie mohla trošku míň ječet a víc se usmívat, ale jinak mě to nijak zvlášť neuráželo, protože jsem taky od toho nic extra nečekala.

Zvláštní dílo.. Vkusně natočené. Zpočátku jsem měla dojem, že jsem se ocitla v červené knihovně, zejména kvůli vypravěčce, což bylo možná jen nevhodně dabované. Brzy mě to však přešlo. Na můj vkus málo emocí, ale takový příběh je a měl být.. Nezapomenutelné.

Pro mne příliš zdlouhavé vyprávění ničeho.. Nevydžela jsem to do konce, ačkoli tam hrají všichni moji oblíbení herci.