Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Western
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (171)

plagát

Johnny Guitar (1954) 

Originální, napínavý western, který plní veškerá očekávání fanouška žánru. Hayden a Mercedes McCambridge hrají skvěle, ale mě zaujal nejvíc Borgnine.

plagát

Slow West (2015) 

Přímočarý western vlastně klasického amerického typu. V době úpadku žánru mu odpouštím několik samoúčelných úliteb postmoderně (např. nešikovné vyjádření kultivovanosti Jaye setkáním s kreolskými hudebniky), neopodstatněný vývoj postav (Rose), tezovitost a naivitu. Základní myšlenka je totiž dobrá, děj nadprůměrný (s výjimkou logického kopance v podobě Jayovy návštěvy nepřátelského tábora) a filmařské řemeslo skvěle zvládnuté.

plagát

Spanilá jazda (1963) 

Netypický Daněk, protože není založený na intelektuálním dialogu, ale na akci, aniž by rezignoval na zobecňující principy vlastního přístupu k historické látce. Kamera často tematizuje Daňkovo sledování role a odpovědnosti jednotlivce v soukolí velkých dějin, ty jeho "útržky z běhu času". A flashbacky s rychlým střihem také evokují vypravěčský styl Daňkových historických románů. Neodpustím si poznámku, že srovnávání s Vávrovou trilogií není na místě, Daněk nikdy nemlátil prázdnou slámu popisného realismu. Výstižný komentář: Sandiego (díky němu jsem pochopil nejednoznačný závěr, a dávám plný počet bodů).

plagát

Směšný pán (1969) 

Dost možná umělecky nejdokonalejší české filmové vyrovnání se s komunismem.

plagát

Lev s bílou hřívou (1986) 

Artový film sdělný širšímu publiku, ačkoli s trochu delší stopáží. Dojemně krásná přehlídka vrcholného herectví, vizionářské režie, sugestivní kamery a promyšleného scénáře s nebezpečnou (na dobu vzniku) symbolikou nekomformního člověka s životním elánem. A řada doprovodných symbolů: třebaže jméno příkrého Janáčkova kritika Janáčka, záběr na obálku knihy se jménem Zdeňka Nejedlého je výmluvný, známý Švabinského portrét TGM na konzervatoři, nečekaná přítomnost Upíra Krejčího.

plagát

Královský omyl (1968) 

Zásadní problém vidím v historické aktualizaci (poněkud zpozdilá tematizace stranické čistky poloviny 50. let), která příběh zbavuje nadčasovosti. Pro Daňka je přitom typická nikoli aktualizace na jedno použití, ale zobecňování historie až na úroveň střetu charakterů. Kvůli zmíněné aktualizaci film postrádá především vztahové motivace, které byly významnou složkou řady Daňkových dramatických prací a v románové předloze jsou výborně vystižné. Téma procesů 50. let Daněk mnohem účinněji zpracoval o 2 roky dříve pro divadlo jako biblické podobenství Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko.

plagát

Krev odvážných (2014) odpad!

Čistokrevná exploatačka a velká trapárna (o propracovaném příběhu, natož prokreslených charakterech nelze mluvit ani žertem). Pozoruhodné jsou jen 2 aspekty: vymezení se proti azylové politice a neorganicky připatlaný sociálněkritický závěr. Obojí určitě konvenuje cílové divácké skupině. Hilmir Snær Guðnason v atypické (ne)roli.

plagát

Cheonnyeonho (2003) 

Natočeno západním stylem, což u korejského filmu zamrzí.

plagát

Ten najlepší (1964) 

Herci tento film drží v lepším průměru daleko spíš nežli scénárista. Celá trojice hlavních protagonistů v čele s Henry Fondou je skvělá, ale nejvíc mě nadchnul výkon Shelleyho Bermana v roli víceméně epizodní. Gore Vidal se tu sice místy úspěšně odpoutal od laciného vyrovnávání vlastních politických účtů (mám ma mysli hlavně chytře - protože nejednoznačně - napsanou roli bývalého prezidenta, viz komentář plechulka), ale nevyhnul se naivnímu rozvíjení zápletky a hollywoodskému závěru.

plagát

O koňoch a ľuďoch (2013) 

Jsou lidé zvířata, jak napovídá název (Koně v nás)? A zvířata lidé? Pro ultradarwinisty je to nebezpečně krásný film. Pro ty ostatní krásný. A krásně islandský, mj. proto, že od začátku připomíná ságu (opět tomu napovídá už název, který je staloislandsky).