mirliflore

Smysl téhle soutěže fakt nechápu. Teda, zahrát si ji je asi celkem fajn, člověk může jenom získat a asi je to ve studiu i adrenalin. Ale co z toho jako má mít divák? Identifikace se soutažícím je nulová a narozdíl od vědomostních soutěží, kdy můžeme aspoň hádat otázky, nám tady nezbývá než jen tupě sedět u TV (hádat, ve kterém kufříku je který obnos mi moc zábavné nepřijde). Celkově jsem viděl asi půlhodinu, posčítám-li všechny ty okamžiky, kdy jsem prošel okol TV, když byla zapnutá na tomhle pořadu, při kterých jsem se koukal, jestli to je opravdu tak o ničem. A musím říci, že je.

Silně znepokojující dílo. Karel Kachyňa vystihl atmosféru doby bez jakýchkoliv příkras perfektně. Co se týče filmových kvalit, nelze nezmínit překvapivě dobře fungující kameru - proslovy postav na večírku přímo do ní působí výborně, ani trochu rušivě nebo nepřiměřeně (obvykle proslovy přímo do kamery ve filmu nemám rád). O hercích toho bylo řečeno mnoho; já osobně bych je až tak neabsolutorizoval. Jistě, jak pan Brzobohatý, tak paní Bohdalová hrají dobře, ale - pro Radka Brzobohatého je to IMHO jeho standardně dobrý výkon, a výkon Jiřiny Bohdalové bych hodnotil nejvyššími superlativy pouze ke vztahu k její osobě. Pokud bych to bral z tohoto pohledu, určitě to byla její nejlepší role (soudě podle toho, co jsem s ní viděl), jenže já její herecký projev zrovna dvakrát nemusím. Z absolutního pohledu bych její výkon musel hodnotit střízlivěji, tedy jako slušný standard, dostatečně uvěřitelný, ale nikoliv až natolik výjimečný. Ale to jen tak na okraj, nechci být nespravedlivý, i herci přispívají svou troškou do mlýna s dostatečnou profesionalitou. Co si ovšem zaslouží pochavlu nejvyšší, je scénář pana Procházky, poněvadž ten je skutečně výjimečný. Tak dokonalou syntézu dobového strachu, politiky a manželských rozbrojů a tak dobrou psychologii postav aby člověk ve filmu pohledal. Jako celek nemůžu dát méně než 5*, protože Ucho mě opravdu zasáhlo. Konec budu muset trávit asi ještě dlouho. P.S. I když senabízí dobrá příležitost v komentáři znovu poukázat na zlo, které komunisti páchali už od začátku, neshledávám to jako vhodné ani potřebné, poněvadž seberozsáhlejší kritika a obžaloba komunistického režimu nemůže říct tolik jako Ucho. Vřele doporučuji.

Střepiny jsou krásnou ukázkou toho, jak podle mě nemá vypadat publicistický pořad. Jednak hnusný bulvár, jednak ani špetka snahy působit nestranně. I když pravda, hodnotím podle dnešní úrovně, řekl bych, že dřív bývali trochu, trochu serióznější.

Výborná mystifikace. Nejlepší byly vždykcy ty scény, kdy ty výmysly ti herci, herečky a režiséři přímo i nepřímo potvrzovali. "Pane Angrešt..."

Výborný inteligentní pořad, na který se vždycky rád podívám, je to vždycky velmi zajímavá a i poučná skoropůlhodina, a to i v případě, kdy mi třeba host nic moc neříká nebo mi na první pohled při čtení TV programu nepřijde atraktivní. A to už je opravdu umění, zaujmout i v takových případech. Marek Eben prostě umí.

(Komentář obsahuje spoilery) Trochu jsem se divil, jak může být v žebříčku tak vysoko film podle tak krátkého textu, a jak se dá Drdova povídka Vyšší princip natáhnout na víc než hodinu a půl. Ne že by byla špatná, ale zdálo se mi, že v ní není potenciál pro dobrý film.A chyba lávky. Rozšíření námětu se totiž opravdu HODNĚ povedlo. Všechny postavy jsou vykresleny opravdu velmi věrohodně, a všechny je člověk chápe. Nikdo není prostě plochý, ani statečný profesor, ale ani ty "záporné" postavy. Nemůžeme dost dobře odsoudit strach pana advokáta Skály, který nechce dojít na Gestapo přimluvit se za de facto cizí lidi (vždyť kdo z nás by tam taky došel!), který nemá odvahu odmítnout svezení gestapáckým velitelem, i když mu Němci nejsou o nic symaptičtější než komukoliv jinému v té době. A mohlo by se pokračovat dál. Co všechno by šlo napsat o prospěcháři pan Zajíčkovi (Rudolf Hrušínský), který se protě snaží mít za každé situace co nejlíp to jde, o profesoru němčiny (Václav Lohniský), který chce mít co nejméně problémů, nebo o gestapáckém veliteli (Hannjo Hasse), který je určitým (velmi pokřiveným) způsobem Čechům opravdu nakloněn, jak říká. A tohle všechno je zpracováno opravdu skvěle, se vším všudy. Režie, herecké výkony, všechno. Díky tomu všemu psůobí Vyšší princip opravdu silným dojmem, nechybí ani nesmírně krutá ironie (dá-li se to tak nazvat) - když sousedi paní Ryšánkové poslouchají oznámení v rádiu, že její syn zemřel, a hned potom přichází Jana Skálová (Jana Brejchová) oznámit, že všechno zařídili a že syna pustí. Nebo když truhlář dostaně zakázku na rakve, a nemá tušení, že jedna z nich je určena jeho synnovi. Kolik takových příběhů v té době bylo... Přes všechnu počáteční skepsi musím uznat, že Vyšší princip skýtá mimořádný filmový zážitek, neboť se v něm kloubí forma i obsah takřka dokonale.

Wow! Výborné dílo, s humorným námětem a vskutku dokonalým zpracováním. Určitě stojí za shlédnutí - kde jinde uvidíte líbající se hmyz?

S původním seriálem toho Bender's Game mnoho společného nemá, snad jen postavy a obchodní značku. Jinak je to děsná nuda. Část viny lze jistě připsat na vrub prostému faktu, že se nejedná o nový díl seriálu, ale o film, a zkušenost ukazuje, že ty v porovnání s původními seriálovými díly dopadnou většinou hůř, protože nemají jejich ůdernost spočívající v jejich krátkosti. Jenomže to, že je vtípků celkem poskrovnu, není nejhorší. Kromě zrhuba 10 opravdu zábavných momentů vypadají vtipy jako něco, co ze svého mozku vypotili pánové Friedberg a Seltzer (autoři např. Disaster Movie). Asi jsem suchar, ale Minas Tirith jakožto záchodová mísa opravdu mi opravdu nepřijde vtipný. A humor typu "podívejte se, tohle bylo v tom známém filmu, zasmějte se tomu i když to nemá žádnou aspoň trochu vtipnou a inteligentní pointu" se už mi začíná zajídat. Když k tomu ještě připočtu nezáživný a nesourodý příběh, nevím, proč tomu vlastně nedávám ještě míň. Asi kvůli těm několika dobrým vtipům a z úcty k oblíbenému seriálu.

Těžké, těžké rozhodování. Wolf's Rain má jednu z nejlepších animací, co jsem zatím viděl, originální scénář, vyrovnané uvěřitelné postavy (a to se týká i jejich vývoje), výbornou hudbu, perfektní atmoseféru umírajícího světa, slušnou akci a celkem dobrou gradaci. Konce některých dílů jsou opravdu výborné - zvlášť u prvních dílů - a člověka nutí si ihned pustit díl další. Pár scén je opravdu dokonalých (zmínil bych například závěr 25. epizody). Kdyby se o Wolf's Rain nedalo říct nic, víc, vyšlo by nám z toho celkově dílo, které by si zasloužiolo 5*. Jenže ono to není všechno. Některé díly byly trochu zbytečné a zbytečně se zaobíraly dějem, který neměl žádnou budoucnost ani na něj nic nenavazovalo (díly s Kibovým snem), a to jsem ještě vynechal zmiňované retrospektivní díly. To ale není nějhorší. Nejhorší je, že existují ty 4 "nadstavbové" díly, o kterých nemůžu uvěřit, že je psal stejný člověk jako díly předcházející. Zatímco závěr do 26. dílu nedává vydechnout a chvílemi jsem měl pocit, že jestli se okamžitě nedozvím, jak se to vyvine jak to skončí, tak se vyletím z kůže, tak o těch 4 dílů jsem se akorát otravoval a toužebně si přál, aby už to nějak ukončili. Ta poslední část je zbytečně dlouhá, plná patosu a odolnost postav přesáhla únosnou mez. V posledním díle sice bylo pár dobrých scén, ale byly přebity tou kupou hloupého a nudného balastu okolo. A navíc to celé ani není ukončeno v tom správném okamžiku, ale tvůrci z nějakého důvodu přidali navíc ještě dvě scény, z nichž mě ta první sice moc nepotěšila, ale byla aspoň relativně logická, a ta druhá už mi nedávala smysl vůbec. Celkový verdikt - dobrý seriál se strašným koncem. Moje zklamání z něj bylo takové, že přes všechny nesporné klady nakonec nemůžu dát víc než tři. Asi si za to můžu sám, že jsem neskončil u 26. dílu. Jenže - kdo by to u do té doby kvaltiního seriálu dokázal, když by věděl, že jsou ještě 4 díly navíc? Já jsem to tedy nedokázal.

Asi nejlepší romantický film, co jsem viděl (pravda, zas tak moc romantických filmů jsem neviděl, ale to nic neznamená). Zezačátku vtipný, celkově jemný, nenásilný, naprosto realistický - vývoj postav je opravdu precizní - a co chodit okolo horké kaše, prostě čirá krása bez patosu, bez kýče, s přesným dávkováním smutku, které však rozhodně nepřekračuje zdravou míru (na zpracovávané téma se film drží emocionálně docela i při zemi - žádné ultra mega extra trhání srdce se nekonalo), natož aby zklouzl k patosu, a to vše je namícháno v ideálním poměru a servírováno ve správný čas. Director's cut je sice trochu natáhnutý, ale na druhou stranu, vůbec to vlastně nevadí. Pro mě je to jasných 100%. "Young-mine..." "Ano?" "Miluju tě."