rivah

Uásadní dokument o vření koncem 60.let v Chicagu. Záznamy z demokratické konvence 1968. protesty a vření, kritika událostí ze strany černošských dělníků v Chicagu a pokusy Černých pantherů organizovat chudinu.

Různorodé názory různých filmařů, kameramanů na rozdílné filmování dříve a dnes. Uzavírá to předpokládaný názor, že technika je druhotná a že záleží na to, o čem a jak film vypráví.

Film otevírající staré rány rodiny a země Laosu natočený dlouho poté, co rodiny přes tábory v Thajsku se přemístily do USA a tam žijí a vzpomínají. Hluboce osobní, poetický a citový film

Matuszyński se ptá většinou starých režisérů a známých herců (i obou zahraničních) a pokládá jim základní otázky Kieślowského a k tomu na závěr se i ptá, co by každý z nich vzkázal Kieślowskému. Odpovědi jsou různorodé, jednoduché i hlubší...Každopádně jde o dobrý nápad postavit na tom film.

Trochu nepřehledné, se směšným extempore (viz maoc), ale nakonec vše komisař rozlouskne.(max.50%)

Melancholická, záhadná atmosféra kolem příběhu mladé těhotné, které se nedotkl muž, sloužící starší ženě, jež ani po bahenních koupelích nemůže otěhotnět.

Francouzsky výstřední, trochu podivné, ale jinak dobrá Huppertová film zachránit nemůže.

Nakonec přijde na to, že se narodila jako hermafrodit a že ji rodiče nechali v raném dětství vykastrovat, zamlčovali jí to - a proto nemůže pociťovat při milování rozkoš. A tak hledá cestu k sobě, jak se s tou situací vyrovnat...Otevřený film podle skutečného případu....Upřímná rekonstrukce.

Isild Le Besco si zahrála další výstřední mladou ženu, která silově souloží s muži s z popudu postřelí mladíka. Celý film je francouzsky výstřední, ale poutavý právě díky jejímu nespoutanému projevu.

Komentář uživatele 3497299 je zajímavý, performerka Rodleen Getsic si s režisérem udělala obsah a film absolvovala jak svou atreterapii (?) Ta si prý podobným zážitkem prošla a opakováním se chtěla s tím srovnat (?)..Ale film je nesnesitelně zvrácený.