venalce

Film působivý tak, že pro něj nenacházím slov. Pomocí absurdity a extrémní stylizace tu bylo nastaveno takové zrcadlo lidským vztahům, jaké tu dlouho nebylo (jestli vůbec). Pokud máte někdy pocit, že se lidstvo chová absurdně, tak tady to máte černé na bílém. Poselství, které si z toho odnesete, je čistě na vás, dá se v tom najít varovně zdvižený prst nad destruktivními tendencemi mnohých lidí i demostrace síly lidskosti.

Tak tohle neberu. Vezměte si potenciál toho příběhu - asteroid mine Zemi, dinosauři přežijí, vyvíjí se, až se nakonec setkají s lidmi, kteří jsou na úrovni opic a mají co dohánět. Nebo ještě jinak - přátelství dinosaura a člověka, sen každého malého dítěte, které má doma alespoň jeden obrázek, jednu figurku T-Rexe nebo Triceratopse. A oni nám naservírují tohle?! Ve skutečnosti by se nic nezměnilo, kdyby jste si za oba hlavní hrdiny pomysleně dosazovali různá jiná zvířátka, na příběh by to nemělo sebemenší vliv. To, že jeden je člověk (který má blíž ke psu) a druhý dinosaur (ve kterém jsem neustále viděla Simbu ze Lvího krále) bylo krutě nevyužito a nemůže to zachránit ani pár hravých nápadů, které ale byly mířeny spíš na dospělé než na děti (bouřkový fanatik, "osvícený" blázen, westernové ladění). Zbyla jen krásná grafika a stokrát viděný příběh.

Předlohu neznám, ale po shlédnutí takřka poloviny série mám velkou chuť si ji přečíst, jen abych mohla začít brblat. Má to krásný vizuál umocněný tím, že jde o post-apo fantasy. Představte si to jako Pána prstenů říznutého Hrou o trůny (tvůrci se nebojí krve) a celý tenhle potenciál prožeňte silným filtrem teenage drama. Jop, taky z toho mám rozporuplné pocity. Nedokážu překousnout hlavně dvě věci: 1) Čas. Za 30 let všichni zapomněli, že na světě existuje magie? C'mon, tady se asi stala chyba, někdo zapomněl připsat nulu nebo dvě? A on tam ten čas nesedí v mnoha dalších ohledech. 2) Postavy. Nevěřím tomu, že v předloze jsou tak ploché až tupé postavy. Chápu, že je to daň za to, že Shannara vznikla na MTV, ale nedokážu se zbavit dojmu, že by hlavním hrdinům slušelo, kdyby byly tak o 10 let starší. Nepůsobilo by to pak jako banda děcek na tripu, kterou v tom dospělí navzdory zdravému rozumu podporují. Trochu dospělosti prosím. Jako easter egg pro milovníky filmové Středozemě tu můžete vidět své staré známé v nových rolích (zatím jsem napočítala 3, ale to je číslo, které se může jen zvyšovat). Je dobře, že Shannara vzniklo, epických fantasy je v seriálovém světě jak šafránu a Hra o trůny potřebuje zdravou konkurenci jako sůl. Jen si nejsem jistá, jestli se epičnost Shannary neutopí v úlitbách pro "potřeby" mládeže. Můžeme jen doufat, že se seriál nebude bát jít na hlubinu, místo aby zůstal v mělkém rybníčku laciné líbivosti. UPDATE: Tak nakonec je úlitba pro fakt, že to vzniklo na MTV až příliš velká...

Konec dětství je jednou z těch knih, které jsem chtěla vidět zfilmované, ale nedokázala jsem si to představit. Už chápu proč. Ona je totiž sama o sobě na konci dost těžko pochopitelná. Dokud se všechno točí kolem Overlordů a jejich dohlížením nad lidstvem, všechno šlape jak na drátkách (včetně onoho překvapení kolem jejich vzhledu). Jenže na konci knihy se dostáváme blíž k mysticismu než ke sci-fi, a to je ve filmovém zpracování problém, protože postrádá tu omáčku okolo, kterou si může dovolit kniha. Nedokážu si představit, co si z tohoto zpracování odnese divák neznalý předlohy. Nicméně mají tvůrci můj obdiv za to, že se do té knihy vůbec pustili. Postavy jsou upravené pro větší přehlednost, ale stejně si myslím, že je jich tu na tak malém prostoru, jaký poskytuje minisérie, moc. Třeba linie s bývalou ženou ambasadora mi přišla zbytečná, prostor mohly dostat jiné věci (víc času na planetě Overlordů nebo odosobnění dětí). Takže dávám body za odvahu pustit se do toho příběhu i za důstojné zpracování, jen škoda, že na tak malém prostoru nemáme možnost vytvořit si vztah k tolika postavám a že se nepodařilo otisknout sem ducha předlohy, moc se hrálo na efekt a chyběl tomu přesah.

Od vánočního speciálu můžete čekat všechno a tenhle díl je toho důkazem. Hledali jste odpověď na otázku, jak by tenhle seriál fungoval v tradičním pojetí 19. století? Odpověď zní: Výtečně. Příběh byl poctou nejen své předloze, ale i dosavadním dílům tohoto seriálu, vzal si z obou to nejlepší a ukázal nám, že tradiční pojetí by pro tvůrce opravdu nebyl problém. Viděli jsme staré známé tváře, řešili záhadný případ, dočkali jsme se i legendárního "jak prosté, milý Watsone", spousty narážek na knižní předlohu, to vše zabalené do sarkastického odlehčení typického pro moderní zpracování. Čím více znáte předlohu i seriál, tím více si tenhle speciál vychutnáte. Jenže Sherlock není jen tak ledajaká adaptace a Moffat s Gatissem nejsou jen tak ledajací tvůrci, vždy mají nějaké překvapení v rukávu. A tak jsme se naprosto nečekaně dočkali pokračování moderního příběhu, což ne každý strávil. Až opadnou prvotní emoce způsobené šokem, snad bude tenhle speciál plněji doceněn. Dává víc smyslu, než by se na první pohled mohlo zdát a vlastně je velice sentimentální. Na cestě do hlubin Sherlockovy duše jsme se dozvěděli mnohé a Sherlock se tak definitivně stal svébytným fenoménem, který přerostl rámec své předlohy, aniž by se jí zpronevěřil. Takhle se dělají vánoční speciály!

Tohle je díl, na který jsme roky čekali a který by byla škoda nenatočit. Tak tady ho máme. Na zápletce samotné tolik nezáleží (což neznamená, že by nestála za to), důležitá je chemie mezi Doctorem a River. Je dobře, že se River setkává i s tímto Doctorem, čím víc inkarnací potká, tím větší smysl dává jejich první setkání (první z pohledu nás diváků). Tady jejich příběh dospěl k více než uspokojivému vyvrcholení. Možná by stála za to statistika, kolik lidí si po zhlédnutí tohoto speciálu pustí dvoudíl s Knihovnou. Já to udělala.

Britové prostě umí, jde o poctivou adaptaci, věrnou své předloze. Co postava, to známá herecká tvář, příběh je rovnoměrně rozložen do všech tří částí. není zde slabého místa. Adaptace této nevšední detektivky často trpí tím, že tvůrci ke konci příběhu vyměknou, proto jsem velice ráda, že to není případ téhle minisérie. Je dobře, že něco takového vzniklo. Tak silný příběh si zasloužil kvalitní věrné zpracování a konečně se ho dočkal.

JJ Abrams je zřejmě to nejlepší, co se obnoveným sci-fi legendám mohlo přihodit. Nejprve revitalizoval Star Trek a teď došlo i na Star Wars. Samotnou mě překvapil ten rozdíl, který je vidět mezi "novou" trilogií a tímto filmem. Jsou tu záběry a monstrózní trikové sekvence, které před deseti lety prostě nebyly možné, nehledě na to, že tomuhle filmu opravdu sluší 3D, málokdy se vidí takhle povedené práce s tímhle efektem. Na co je ovšem Abrams největší machr, je citlivé spojení starého a nového. Podobnost s úplně první filmem je do očí bijící, včetně pomrkávání na obeznámeného diváka, kterého tak zaplavuje vlna nostalgie. Dojde na tradiční hlášky i staré známé v postavách a rekvizitách, zkrátka radost pohledět. Samozřejmě je i tento film dítětem své doby, což se kromě pokročilých triků projeví jak v současnosti oblíbeném návratu starých herců, tak i v pojetí záporných postav. Jde hlavně o Kylo Rena, který není jen černočerným zabijákem, ale rozervanou postavou s vnitřním bojem, čímž sleduje moderní trend polidštěných záporáků. Spolu s fanatickým Huxem pak soupeří o přízeň svého šéfa jak malí kluci (Andymu Serkisovi opět není dopřána jeho pravá podoba). Celý film je nakročením k dalším filmům a je třeba říct, že jde o vykročením na výbornou. Tohle jsou Star Wars, jak mají být. Předchozí trilogie byla přehlídkou triků s upozaděným příběhem, což ji v běhu času ublížilo. Tahle trilogie zvolila cestu nostalgie a návratu ke kořenům, tak doufejme, že v ní bude zdárně pokračovat, aby se zrodila nová legenda.

Opravdu jsem tomu chtěla přijít na chuť, ale ten seriál na mě působí lacině. A tím nemyslím použité triky, to opravdu nehraje roli. Člověk by prostě čekal, že Poláci budou svému Sapkowskému rozumět, ale bohužel. Pokud od seriálu čekáte aspoň trochu věrnou adaptaci předlohy, tvrdě narazíte. Tvůrci použili jména postav a jejich vzezření, byť mnohdy ani to ne (viz třeba takový Marigold), z povídek vzali, co se jim líbilo, a zbytek překroutili v cosi, co je tak říkajíc úplně mimo mísu. Nemluvě o základním Geraltově příběhu (který pro tvůrce asi nebyl dost dramatický) a celkovém vyznění. Prostě vzali nadprůměrnou fantasy předlohu, vykuchali ji a vycpali klišovitým bahnem s nádavkem podbízivosti (Geralt má neuvěřitelný sexappeal, stačí mu, aby někam vešel nebo třeba i jen ležel v bezvědomí a veškeré ženské osazenstvo ze sebe začne strhávat šaty). Předloha by si prostě zasloužila lepší zpracování, takové, které by ji ctilo. Ono i s omezeným rozpočtem by to šlo natočit daleko lépe.

Ano, takhle nějak mají vypadat plnokrevné komiksové seriály, je vidět, že jim Netflix prospívá. Nejprve chci říct, že mě i tento seriál chytil a až do konce poslední epizody nepustil, člověk se ovšem neubrání srovnání s Daredevilem, který byl první ve své kategorii. A právě v tomto srovnání vychází Daredevil jako vítěz (asi tak, že Daredevil je 100% a Jessica "pouhých" 90%), přeci jen tam byla lepší práce s příběhem a záporákem. Když jsme u toho záporáka, zpočátku jsem měla s Tennantem problém, čekala jsem vážně laděnou postavu, tak mi dvě, tři epizody trvalo, než jsem si zvykla na typicky tennantovského excentrického šílence, ale opět chválím tvůrce za to, jak si dokázali pohrát s divákovými pocity vůči němu (v jedné epizodě nepochopitelný šílenec, v další ho člověk skoro litoval, aby se pak všechno zase obrátilo, atd.). Osobně bych byla pro větší provázanost mezi seriály, nestačí mi pár zmínek a úlitba v podobě staré známé v jedné epizodě, v tomhle ohledu jsem čekala něco víc. Nicméně, už aby byl další seriál!