Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (798)

plagát

Centurion (2010) 

Prvních 20 minut mě dost bavilo a říkal jsem si, že vzhledem k délce filmu to musí být vysoké hodnocení. Od chvíle kdy se ale začalo utíkat, šla zábava dolů. Ve filmu vlastně sledujete únik jedné skupinky lidi před druhou. Na to, že se jedná o vojáky, vzdali jakýkoliv odpor neskutečně snadno. Takže Římané prchají, aby když jich zbyde hrstka, se pronásledovatelům postavili. Jedná se poměrně o krvavý film, kde se válka ukazuje v celé nahotě a to je jediné plus. Jinak jde o nudou podívanou, kdy čekáte kdy se přestane utíkat. 60 procent.

plagát

Batman vs. Teenage Mutant Ninja Turtles (2019) 

Čekal jsem všelicos. Od úplný blbosti po blbosti pro fanoušky. Jenže cowabunga! Ono je to vlastně přesně tak dobrý jak jen snílkům může napovědět název. Batman a jeho svět je takový jak ho známe. Želváci až na pro mě nepovedenou podobu taky. Nejvíc baví Majký společně s Robinem, kdy jejich hlášky dostanou i chlapa na prahu pěta30ky. Leo naštěstí neprožívá další vůdcovskou krizi a Donnie s Rafem taky klasika. Příběh je na pomezí mezi filmem pro dospělé a mladší ročníky. Oni jednu skupinu rozhodně neurazí. Nebýt toho, že jsem si na podobu želv musel dlouho zvykat, dal bych asi i to fanouškovskou pátou hvězdu. Takhle zůstanu na 4ech a 80 procentech.

plagát

Legenda o vášni (1994) 

Film má tak nějak vše, co by mít měl. Naprosto parádní obsazení a vše je výborně zahrané. Anthony je jako vždy excelentní a Piťáka blbě zahrát prostě neuvidíte. Příběh neokoukaný a poměrně fajn dávkovaný. Navíc odvyprávěný pomocí dopisů, takže i když postavy nejsou vidět, víte co právě v nitru prožívají. Nádherné lokace a vše podtrhuje hudba, která jakoby s příběhem žila. Mám s tím vším ale jeden problém. Ať už se dívám na sebevětší blbost, musím být přesvědčený, že někde daleko, kdysi dávno a nebo třeba za 1000 let na jiný planetě se to mohlo nebo může stát. Tady mi ten pocit strašně chyběl. A proto nakonec nadprůměrných 69 procent.

plagát

Green Book (2018) 

Přesto, že se nejedná o téma jednoduché na zpracování tvůrci ho podávají naprosto nenásilně a pohodově. Žádné na sílu tlačené emoce a přehnaně dojemné scény. Oné pohodovosti pomáhají i výborné postavy zahrané precizní ústřední dvojicí. Především Viggo Aragorn Mortensen mě hodně bavil. Dialogy hlavní dvojce měly neskutečnou úroveň a chemie která vznikala mezi nimi vznikala se dala krájet. Filmu chyběl nějaký top nezapomenutelný moment a ten ho u mě dělil od plného počtu. Na druhou stranu jako celek působí bezchybně. Za hodně neotřelou road movie 80 procent.

plagát

Bratia (2009) 

Společný odpoledne s Figuskem, kdy si říkáte, že dáte pohodovej film před finále fotbalové Ligy Mistrů. A tak vybíráte a když vyberete, tak pustíte. Že to žádná pohodovka nebude bylo jasné po pár minutách a po první rodinné večeři. Na naší omluvu, o filmu jsme záměrně nic nezjišťovali. Film má několik silných a zásadních momentů. Člověk se ani radši nechce zamýšlet jak by se v nich zachoval. A nemyslím jen zlomový okamžik v životě Sama. Celému tomu napomáhá herecké obsazení, kdy jak v poslední době můj oblíbenec Gyllenhaal tak i Tobey Maguire odvádějí sakra dobrou práci. Tobeymu sice toho Spajdýho už asi žádná role neodpáře, ale zde je v obou polohách vynikající. No a Nat je jako vždy nádherná a okouzlující. Na film se ne vždy dobře dívá, ale jen v tom dobrém slova smyslu. 75 procent za výborné drama.

plagát

John Wick 3 (2019) 

Návštěva kina s Figuskem a dalším bratrem ve zbrani :-) .Halle Berry ukázala, že v téhle sérii se na psy prostě nesahá a Keanu dokázal mě, že jeho postava Johna Wicka se pro mě třetím dílem stala definitivně kultovní. Film si jede od začátku do konce to co začal s prvním dílem. Nápaditá akce, dokonalé přestřelky a někdy až dlouhé souboje. Co mě potěšilo je to, že se trojka nebere až tolik vážně. Těžko se mi ten pocit vyjadřuje ale vzpomněl jsem si třeba na Desperado. Pochopitelně nejde až o takovou nadsázku. Film opět maličko víc nechává nahlédnout do mytologie a světa nájemných zabijáků. Dokonce se podíváme do nejvyšších pater vedení organizace. Ale to vše je jen fajn omáčka ke krvavému hlavnímu chodu. Když jsem se asi po páté přistihl s přiblblým úsměvem na obličeji věděl jsem, že je to dokonalý. 100 procent v rámci čistokrevného akčního výplachu.

plagát

Smrteľné stroje (2018) 

Jedna hvězda za Weavinga. Druhá za místy fakt pěkný pohled na to co se na obrazovce dělo. A dál? Dál jeden velkej průser. Příběh je podán tak, že mi vlastně nevysvětlil co, proč, kde a jak. Vidím jak něco malého ujíždí něčemu velkému, protože se toho hrozně bojí. Pak se zavřou dveře a o těch malých už není slyšet. Pak to velký útočí na nějakou zeď. Jenže problém je v tom, že já ani nevím co za tou zdí je a proč těm za zdí mám tolik fandit. Hlavní postavy. Ty vole ten slaďouš se psíma očima. To snad ani ženský nemůže bavit. Holčina má sice pohled uhrančivý a pěkný, jenže vás baví jednou, pak po druhé a po třetí ještě nedáváte oči v sloup. Dále mi chybí jakákoliv chemie mezi jak hlavními postavami, tak i vedlejšími. Když jsme u nich. Fakt tam nešlo dát nějakou pěknou Číňanku? To by mě ji aspoň bylo líto. Nakonec nejlepší na tom bylo to cosi se zelnýma očima a záporak v podání skvělého Weavinga. No hrůza a děs. 44 procent.

plagát

Bitkári (2008) 

Takové Karate Kid se starším hrdinou. Borec se přistěhuje do města, udělá si nepřátelé, najde si pěknou ženskou a pak musí udělat co je správné. Někde na té cestě se ale musí zlepšit a to jak co se bojové techniky týče, tak i lidské stránky. Pana Miyagiho vyměníme za Djimona Hounsou a trénuje se opravdu tvrdě a poctivě. Když je vše připraveno a máme i motiv finálního souboje jde se na to. Zní to strašně blbě a taky že je. Jenže nostalgie je mrcha a na mě zapůsobit umí. Bez ní bych tu 4 slabou dát nemohl. 70 procent.

plagát

Spider-Man: Paralelné svety (2018) 

Jedno tomu musím nechat. Ten nadšený křik okolo vizuálu je naprosto oprávněný. Strašně dobře se na to kouká a nápaditost v animacích nebere konce. Začíná to se hry s logy, klasickým zobrazením děje to pokračuje a finální akcí končí. Fakt bomba. Nikdy jsem nic takového neviděl. Jenže pod těmi všemi barvičkami jsem bohužel našel Paralelní svět, ale tak trochu jinak. Xkrát viděná šablona hlavního hrdiny, který ještě ke všemu alespoň mě k srdci zrovna nepřirostl. Paralelně jsme to co tu je viděli už mnohokrát a to je za mě velká škoda. Zvlášť po tom co nám snímek představí několik spider- ne jen lidí bych čekal, že si tvůrci pustí fantazii na špacír a vytvoří něco nezapomenutelného. Nestalo se a já dávám 69 procent za příběh plný klišé a čistě za mě promarněnou šanci.

plagát

Má ma rád, nemá ma rád (2010) 

Další film na doporučení geginy, do kterého se mě pekelně nechtělo. No a další, kde nezbývá než polknout a přiznat si, že i když je u filmu spojení komedie a romantický, může to být fajn. Navíc když je to podané v originálním pojetí a s herci kteří nejsou okoukaní a proto jim můžete vše věřit. V příběhu jsem si našel dvě věci. Ta první mi říká, že moje problémy můžou být proti životům jiných tak malicherný, že se pak člověk stydí za to, že to problémem nazýval. A ta druhá je víc než jasná. Šťastní ti z nás, kteří si něco podobného prožili a ještě šťastnější ti, kteří si tím teprve projdou. 84 procent.